Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów. Soudní dvůr EU vyhověl české žádosti

České úřady se na unijní soud obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu do roku 2044.

Polsko má rozhodnout o těžbě v Česku. Aktivisté se pověsili na rypadlo v dole Turów

Polsko

Aktivisté z organizace Greenpeace obsadili jedno z obřích rypadel uhelného dolu Turów na česko-polské hranici. Upozorňují mimo jiné na to, že kvůli pokračující těžbě tisíce lidí v českém pohraničí na Liberecku přicházejí o zdroje pitné vody. Těžební společnost přitom žádá o možnost prohlubovat a rozšiřovat povrchový důl směrem k české hranici až do roku 2044.

Podle soudu byla žádost Prahy o preventivní zastavení těžby oprávněná, neboť nelze předem vyloučit, že Polsko pravidla o ochraně životního prostředí skutečně porušuje. Je také „dostatečně pravděpodobné, že pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení konečného rozsudku by mohlo mít negativní dopad na hladinu podzemních vod nacházejících se na českém území“, konstatoval soud.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) současné zastavení těžby s největší pravděpodobností neznamená, že už se v dole nikdy těžit nebude. Finální rozhodnutí Evropského soudního dvora zřejmě „jen“ zruší kontroverzní prodloužení těžby a vrátí věc polským úřadům k novému rozhodnutí. Úředníci polského ministerstva pro životní prostředí už ale budou rozhodovat v úplně jiné situaci, s vědomím, že riskují opětovné zastavení těžby.

„Rozhodnutí Evropského soudního dvora významně posiluje vyjednávací pozici české strany. Myslím, že v Polsku nikdo nečekal, že by takové opatření mohlo přijít a proto dosud s námi pořádně o našich požadavcích nejednali. Z naší strany stále platí to, že jsme připraveni s investorem dolu jednat o kompenzačních opatřeních a způsobech, jak ochránit zájmy českých obyvatel a životní prostředí, ve kterém žijí,“ uvedl hejtman s tím, že to samé už po telefonu zopakoval maršálkovi Dolnoslezského vojvodství, v němž důl Turów leží.

Brabec: První velké vítězství

„Za všechny naše občany jsem nesmírně rád a děkuji všem, kteří nám pomáhají v právní bitvě za naše životní prostředí,“ komentoval verdikt ministr životního prostředí Richard Brabec, který jej označil za první velké vítězství v tomto sporu.

Podle Milana Starce, člena osadního výboru obce Uhelná, která leží zhruba kilometr od hranice dolu, přišlo soudní zastavení těžby doslova pět minut po dvanácté. „Někteří lidé v nejbližších obcích žijí v permanentním strachu o pitnou vodu –⁠ především ti, kdo jsou závislí na svých studnách. Ve společném vodním zdroji na Uhelné klesá hladina vody o několik metrů ročně, celá obec by se tak mohla ocitnout na suchu v jedné chvíli jako celek. Stejnou tendenci dokládá monitorování České geologické služby v okolních průzkumných vrtech. Věříme, že se PGE ke svým zaměstnancům bude chovat v této složité chvíli jinak, než se chovala dlouhé roky k nám. Doufáme, že přijme zodpovědnost za nastalou situaci, jelikož je jejím jediným viníkem,“ uvádí jeden z tisíců obyvatel pohraničí, kterých se těžba v polském dole osobně dotýká.

„Je to jednoznačně naděje, že o vodu nakonec nepřijdeme. V našem katastru se to týká části Vítkov, kde voda vlivem těžby za hranicí prokazatelně ubývá. Zatím nejsme v situaci, že by k lidem musely jezdit domů cisterny s pitnou vodou, ale bojíme se toho, že pokud bude těžba pokračovat ještě několik let, studny zcela vyschnou,“ říká starosta Chrastavy a senátor Michael Canov.

Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.

Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají vedle ztráty pitné vody také zvýšeného hluku a prašnosti. Polsko jejich námitky trvale odmítá.