Polští vrcholní představitelé si v pondělí připomněli výročí masakrů, při nichž ukrajinští nacionalisté za druhé světové války povraždili v oblasti Volyně desetitisíce Poláků. Informovala o tom agentura AP. Krveprolití, které Polsko považuje za genocidu, je rušivým prvkem v jinak blízkých vztazích Varšavy a Kyjeva.
Polský prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki při pietních akcích Dne památky obětí genocidy uvedli, že právě nyní je správný čas odsoudit vraždění polských civilistů Ukrajinci za druhé světové války a těsně po ní a zřídit obětem řádné hroby.
„Nechť tato pravda poslouží jako základ (...) pro nové vztahy mezi našimi národy a společnostmi,“ řekl Duda. „Naše národy i naše státy do budoucna velmi potřebují, aby dokázaly přeměnit slabost v sílu,“ dodal.
Ruské rakety u polských hranic jsou nepřijatelné. NATO by je mělo sestřelovat, říká generál
Pokud Rusko nepřestane útočit na západní část Ukrajiny, která hraničí s členskými zeměmi Severoatlantické aliance (NATO), bude muset Polsko zřídit nad západní Ukrajinou protiraketovou obranu. V rozhovoru pro web Onet to uvedl bývalý šéf polského Národního bezpečnostního úřadu generál Stanislaw Koziej.
Polsko patří mezi největší spojence Ukrajiny v její nynější obraně proti ruské invazi a tvrdí, že Ukrajinci bojují i v zájmu Polska. Od zahájení ruského útoku 24. února našly v Polsku útočiště miliony ukrajinských uprchlíků. Varšava poskytuje Kyjevu politickou podporu, zbraně i trasy pro vývoz ukrajinského obilí.
Násilnosti z let 1942 až 1945 však zůstávají sporným bodem. Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a příslušníci obou národů o něm dodnes diskutují jen obtížně.
Přes 100 tisíc zavražděných Poláků
Podle historiků více než 100 000 Poláků, včetně žen a dokonce i nejmenších dětí, zahynulo rukou svých ukrajinských sousedů při nacionalistickém běsnění v oblasti, která tehdy ležela v jihovýchodním Polsku a dnes je většinou součástí Ukrajiny.
Smrtící ruský útok na východě Ukrajiny? Zabili jsme 80 polských žoldnéřů, tvrdí Moskva
Ruská armáda zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až 80 polských žoldnéřů. Řekl to v sobotu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Není ale jasné, kdy se tak stalo. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů, informují agentury AFP a DPA.
Násilnosti vyvrcholily 11. července 1943 takzvanou krvavou nedělí, kdy bojovníci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) provedli koordinované útoky na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10 000 Poláků.
Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců.
Polsko zavedlo památný den v roce 2016 a trvá na tom, že tyto události představovaly genocidu. Toto slovo použili ve svých projevech jak Duda, tak Morawiecki. Podle Ukrajiny byli členové OUN bojovníci za nezávislost.
Oba polští představitelé uvedli, že nechávat tuto ránu nezahojenou by v dnešním těžkém čase obě sousední země pouze rozdělovalo a v konečném důsledku by sloužilo cílům Moskvy.
