Třiatřicet záchranných stanic, dvacet pět tisíc zachráněných zvířat a z toho více než polovina úspěšně navrácena do volné přírody – taková je bilance za rok 2019. Nepodařilo by se to nejen bez školených zaměstnanců a dobrovolníků, ale také bez lidí, kteří stanice v případě potřeby kontaktují. Síť stanic, kterou má pod sebou Český svaz ochránců přírody (ČSOP), může nosit každý z nás v kapse. Stačí si do mobilního telefonu stáhnout aplikaci ZVÍŘE V NOUZI, která určí vaši polohu a spojí vás s nejbližší záchrannou stanicí.
Každým rokem čísla přijatých zvířat rostou. Letos také přibyla jedna nová záchranná stanice. Přesto se potýkají s nedostatkem peněz. „I přes vzrůstající zájem ze strany veřejnosti a narůstající číslo přijatých zvířat, není v České republice zajištěno plošné financování záchranných stanic. Ty se kvůli tomu dostávají do finančních problémů, obzvlášť pokud se jedná o stanici se statusem neziskové organizace,“ vysvětluje koordinátorka ČSOP Zdeňka Nezmeškalová.
Roční náklady sítě záchranných stanic dosahují více než 70 milionů korun. Stát poskytuje skrze granty pouze patnáct milionů. Zbytek si musí stanice „obstarat“ samy. Právě proto zřídil Český svaz ochránců přírody sbírku s názvem Zvíře v nouzi. Tu najdete například ve stejnojmenné aplikaci, která v případě potřeby určí vaši polohu a spojí vás s nejbližší záchrannou stanicí. Také v ní najdete desatero s užitečnými informacemi o tom, jak postupovat v případě nálezu zraněného či nemocného volně žijícího živočicha. Přispět na provoz stanic můžete také formou dárcovské SMS zprávy.
Jednoduché, přehlédne a důležité. Aplikace Zvíře v nouzi pomáhá zachraňovat životy. Zdroj: Zvíře v nouzi
Místo, kde najdou zvířata zastání
Záchranné stanice jsou velmi důležitým prvkem v ochraně volně žijících zvířat. Azylů a útulků pro domácí mazlíčky funguje v Česku několik set. Záchranných stanic je však jen pár desítek. A to i přesto, že u nás najdete mnohem víc volně žijících živočichů, než domácích mazlíčků. Bohužel mnoho lidí nemá ani základní povědomí o druzích zvířat, která žijí kolem nás a s námi. Proto se stává, že pracovníci záchranné stanice vyjíždí k „velkým hadům“ nalezeným v jímce, ze které pak vytáhnou dešťovky. Výjimkou není ani přivolání záchranné stanice k velkému dravci, ze kterého se vyklube holub.
Záchranné stanice spolu s ČSOP se proto intenzivně snaží o osvětu. Kromě ekocenter plných knih a různých klíčů k rozpoznávání živočichů, které jsou součástí některých stanic, pořádají exkurze, přednášky, výstavy i akce zaměřené nejen na děti, ale i na dospělé. Snaží se veřejnost naučit rozpoznat nejen holuba od dravce, ale také jim vštípit zásady správné záchrany zvířete v nouzi. Často skloňovaným tématem je odnášení mláďat z přírody – ta tvoří dokonce 40% pacientů všech záchranných stanic! Bohužel právě u mláďat divokých zvířat je odchov velmi náročný a mnohdy nemá snaha pracovníků stanic šťastný konec.
Sezóna malých zajíčků začala letos už v únoru. Přitom mláďata jsou velmi dobře vybavena na život i v minusových teplotách. Matka k němu chodí jen v noci. Foto: ZS na Huslíku Zdroj: Záchranná stanice na Huslíku
Chcete nahlédnout do zákulisí záchranných stanic? Víte, jak vypadá záchrana zvířat v přímém přenosu? A jak můžete i vy pomoci, aby volně žijící zvířata z naší přírody nezmizela úplně? Pak doporučujeme seriál ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA, kde najdete příběhy nejen zvířat, ale i lidí, kteří jejich záchraně zasvětili život.