Za pohotovost zaplatí lidé o dost více, zvažuje ministerstvo. Řada jich tam prý chodí zbytečně

Pohotovosti a urgentní příjmy jsou přetížené a často na ně chodí lidé s banalitami, říká dlouhodobě ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a lékaři s ním souhlasí. Jedním z mnoha opatření, které by mohlo pomoci situaci zlepšit, je zvýšení regulačního poplatku z 90 na 200 korun. Ministerstvo podle náměstka Josefa Pavlovice (Piráti) zadalo analýzu a zároveň společně s kraji pracuje na koncepci zlepšení fungování pohotovostí v celé zemi.

To, že vláda o zvýšení poplatku uvažuje, je patrné z dokumentu, který má CNN Prima NEWS k dispozici. Koalice v něm rozebírá více než 60 opatření, která by měla zajistit úspory nebo zlepšit fungování v jednotlivých odvětvích. Jednou z možných cest je právě zvýšení poplatku.

O tom, že je třeba omezit nadužívání tzv. urgentních příjmů, hovořil začátkem března i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Regulace na urgentních příjmech je potřeba, řada lidí tam chodí zbytečně,“ řekl tehdy v rozhovoru pro MF Dnes.

Pro zvýšení se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vyjádřil i lidovecký poslanec Tom Philipp, lékař a přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Je podle něj ale třeba udělat řadu výjimek a myslet na sociálně slabší.

K TÉMATU: Čekací doby u specialistů jsou strašlivé, trpí hlavně děti. Prymula popsal problém systému

Dvě stě korun klidně, zní od lidovců

„Dvě stě korun klidně, ale se zásadními výjimkami. Je tu skupina lidí, která vyrazí na pohotovost večer, protože se jim třeba nechce čekat u svého lékaře, a pokud by se platil poplatek 200 korun, tak už to zase třeba někoho odradí,“ uvedl lidovecký poslanec Philipp.

Celý rozhovor o poplatcích, připojištění ve zdravotnictví, ale i platech politiků si budete moct na CNN Prima NEWS přečíst o víkendu.

Debatu o zvýšení příspěvku otevřel koncem loňského roku prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Asi by to mělo být někde okolo 200 korun,“ uvedl v listopadu. „Rozhodně se na to ale nemůžeme dívat jako na nějaký zdroj peněz pro zdravotnictví,“ dodal a na tom trvá i dál.

U dětí ke zvýšení nedojde

Od té doby podle něj ale ministerstvo zdravotnictví s žádnou iniciativou nepřišlo a debata se nijak neposunula. Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic CNN Prima NEWS potvrdil, že resort zadal analýzu a zjišťuje, zda by zvýšení případně nenarazilo u Ústavního soudu.

„Částka nesmí omezit dostupnost urgentní péče. Právě zjišťujeme, zda by to tak bylo. Zdůrazním, že naprosto bez debat je nezvyšování poplatků na dětských pohotovostech. Vůbec nepřipadá v úvahu, že bychom se o tom jen bavili. Maximálně je ochota bavit se o zvýšení u dospělých,” řekl náměstek CNN Prima NEWS.

Nová koncepce pohotovostí

Společně s Kubkem i Philippem se shodují, že jde ale o zcela zanedbatelnou částku z hlediska dopadu do rozpočtu zdravotnictví. Důležitá je podle Pavlovice celá koncepce Lékařské pohotovostní služby (LPS).

„Je to jen jedno z možných opatření, ale rozhodně to není něco, co by vyřešilo dlouhodobé problémy LPS. Je nutné říct, v jakých místech by LPS měly být, jaké služby by měly poskytovat, v jakém časovém rozpětí a dát s kraji dohromady jejich personální zajištění. Poplatek jako takový je možná součást, ale ne ten základ,“ doplnil Pavlovic.

Aktuálně podle něj probíhá velmi věcná a konstruktivní debata s kraji, na jejímž základě by chtěl resort připravit změnu zákona. Ten by se ve Sněmovně mohl začít projednávat na podzim. Jestli bude jeho součástí i poplatek, není jasné.

Poplatky hradíme už 15 let

Regulační poplatky začali Češi platit v lednu 2008 – u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a za pohotovost 90 korun. Jednotlivé položky se časem měnily či zanikaly. Naposled od ledna 2015 zanikla povinnost třicetikorunových poplatků v ambulancích a lékárnách. Zůstal jen poplatek 90 korun na pohotovosti.

Poplatek na pohotovostech dnes platí všichni s výjimkou dětí do tří let (z dětských domovů nebo z pěstounské péče či ústavů), dále pak ti, co jsou následně hospitalizováni nebo ti, kdo prokáží, že pobírají dávku na pomoc v hmotné nouzi či příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc.