Frakce v Evropském parlamentu
Voliči v Evropské unii rozdali nové karty a pro nadcházejících pět let rozhodli o složení europarlamentu. V největších zemích EU – Francii a Německu – značně posílila krajní pravice. Neúspěchem jsou letošní volby pro politickou skupinu Zelených. Nejsilnějšími frakcemi i nadále zůstávají Evropská lidová strana (EPP) a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D).
Středopravá EPP bude mít podle odhadů v novém Evropském parlamentu 191 mandátů, což je o 15 více než doposud. Frakce S&D by mohla skončit druhá se 135 mandáty, což je o čtyři méně. Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 83 mandáty, což je o 19 méně než v současném europarlamentu. Konzervativní frakce ECR by měla mít 71 mandátů a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 57 křesel. Pro obě tyto politické skupiny to znamená posílení.
ČTĚTE TAKÉ: Spolu ovládlo města, ANO triumfovalo v regionech. Podívejte se, jak se volilo ve vaší obci
Výrazně si pohoršili Zelení, kteří by měli získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měli 72. Levice v EP (GUE/NGL) by podle odhadů měla získat o dva mandáty méně, než měla doposud, tedy 35. Celkem 45 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 50 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin se tak ještě mohou měnit.
PŘEHLEDNĚ: Turek, Vondra i Konečná. Kdo bude hájit české zájmy v europarlamentu?
Volby do Evropského parlamentu 2024 jsou minulostí. Voliči napříč EU rozhodli, kteří politici budou v Bruselu reprezentovat jejich zájmy. Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled 21 českých politiků, kteří zasednou v novém Evropském parlamentu.
Posílení krajní pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu. Zároveň bude nejspíš více podporovat opatření omezující imigraci do Evropské unie. Někteří odborníci se nicméně obávají i větší roztříštěnosti nového europarlamentu, což by mohlo zkomplikovat přijímání důležitých opatření souvisejících s geopolitickými výzvami, jako je ruská agrese na Ukrajině či vztahy s Čínou.
Radikální posun v politice Evropské unie podle šéfredaktora časopisu To Marka Stoniše čekat nelze. „Může se zdát, že se ve volbách stala revoluce, ale je to spíš drobný posun. Nejsilnější politickou skupinou je stále EPP, která evropskou politiku táhne a bude tak zřejmě činit i nadále,“ uvedl Stoniš ve vysílání CNN Prima NEWS. Dodal, že EU je jako obří tanker, jehož rychlé otočení je prakticky nemožné.
Volební účast podle prvních odhadů byla 51 procent, oznámil mluvčí Evropského parlamentu. Při volbách před pěti lety byla konečná volební účast v celé unii 50,66 procent. V Česku přišlo letos k volebním urnám 36,45 procenta voličů. Před pěti lety hlasovalo 28,72 procenta lidí.
Extrémisté slaví v Německu i Francii
Francouzský prezident Macron v reakci na jasnou porážku své strany oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše předčasné parlamentní volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice označil Macron za nebezpečí pro Francii. Podle odhadů ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové se ziskem asi 32 procent hlasů. Hnutí Obnova prezidenta Macrona má okolo 15 procent.
Eurovolby v Německu se zhruba 30 procenty jasně vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, na druhém místě pak s asi 16 procenty skončila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze je se 14 procenty na třetím místě. Šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz úspěch CDU/CSU v Německu označil i za vítězství v Evropské unii, protože kandidátku vedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
PŘEHLEDNĚ: Turek, Vondra i Konečná. Kdo bude hájit české zájmy v europarlamentu?
V Česku volby do europarlamentu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,14 procenta hlasů, čemuž odpovídá zisk sedmi křesel. Následovala koalice Spolu, které svůj hlas dalo 22,27 procenta voličů, a připadne jí šest mandátů. Třetí příčku obsadila koalice hnutí Přísaha se stranou Motoristé sobě (10,26 %; dva mandáty). V Evropském parlamentu usednou také zástupci koalice Stačilo! (9,56 %; dvě křesla), hnutí STAN (8,70 %; dva mandáty), Piráti (6,20 %; jedno křeslo) a SPD a Trikolora (5,73 %; jeden mandát). Volební účast dosáhla rekordních 36,45 procenta. Před pěti lety hlasovalo 28,72 procenta voličů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vítězem je nepochybně ANO, uznal Fiala a gratuloval Babišovi. Nejsme nadšení, přiznal
