Papež se druhý den návštěvy v Iráku sešel s duchovním Alím Sistáním. Zdroj: Profimedia.cz
Papež se druhý den návštěvy v Iráku sešel s duchovním Alím Sistáním. Zdroj: Profimedia.cz
Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním v Nadžafu. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena stejná práva jako ostatním Iráčanům, uvedla agentura AP.
Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi země. Křesťané tvoří zhruba procento iráckého obyvatelstva a v minulosti čelili náboženskému násilí.
Alí Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit také náboženští vůdci.
Papež islámskému duchovnímu poděkoval za to, že „zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných“. Podle Vatikánu bylo setkání příležitostí pro posílení přátelství mezi odlišnými náboženstvími.
Setkání trvalo zhruba hodinu
Přesun papeže do Nadžafu doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Setkání s islámským duchovním, které se uskutečnilo u něho doma za zavřenými dveřmi, trvalo zhruba hodinu. Podle agentury Reuters si devadesátiletý Alí Sistání vymínil, že se setká pouze s papežem – bez přítomnosti iráckého premiéra Mustafy Kázima a prezidenta Barhama Sáliha. S oběma politiky se duchovní odmítá již delší dobu bavit.
Vliv duchovního na život v Iráku však zůstává velký. V roce 2014 jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát poslechly tisíce iráckých mužů a v roce 2019 přispěl k pádu irácké vlády.
Druhý den papežovy cesty bude pokračovat náboženským setkáním na pláni u starověkého města Ur, kterého se zúčastní šíité, sunnité, jezídové i sabejci. Místo je vybráno s odkazem na biblického patriarchu Abraháma, který odtud podle tradice pocházel a jehož uctívají jak křesťané, tak židé i muslimové. Večer hlava katolické církve odslouží mši v Bagdádu v chaldejském kostele svatého Josefa.
Cestu do Iráku papež pojal jako podporu tamní křesťanské komunity, která dlouhé roky trpěla sektářským násilím a perzekucemi ze strany teroristické organizace Islámský stát, a jako snahu o dialog s islámem. Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se taktéž chtěli vydat do Iráku, který je považován za jednu z kolébek judaismu, křesťanství a islámu. Politická a bezpečnostní situace jim to však nedovolila.
