Distanční výuka prošla
Školský zákon bude zřejmě do budoucna počítat s distanční výukou. Novelu, která výuku na dálku zavádí, ve středu ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Musí ji posoudit ještě Senát a podepsat prezident. Poslanci odsouhlasili také speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách.
Vládní návrh o volbách podpořila i opozice, s jejímiž představiteli se ministerstvo vnitra na podobě předlohy předem dohodlo. Normu má ve čtvrtek projednat ještě Senát.
Zákon má lidem v nařízené karanténě umožnit hlasovat z auta na vyčleněných místech nebo si vyžádat příjezd speciální volební komise s přenosnou volební urnou. Norma počítá také se zvláštními volebními okrsky v sociálních či zdravotnických zařízeních, která budou v karanténě. Sněmovna na návrh svého místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) do předlohy doplnila výslovné ustanovení, podle něhož cesta k volbám nebude porušením uložené karantény.
Možnost speciálního hlasování se bude podle předlohy týkat pouze lidí, kteří budou mít v době voleb nařízenou karanténu či izolaci hygienickou stanicí nebo lékařem. Ti, kteří budou v preventivním ochranném opatření, například po návratu z ciziny, na volebním právu omezeni nebudou, budou tedy moci přijít hlasovat ke komisi ve svém volebním okrsku.
V době krize se děti budou muset učit na dálku
Novela je reakcí na pandemii koronaviru, kvůli níž byly školy zavřené od poloviny března, některé až do června. Povinná výuka na dálku se má týkat krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické stanice. Nebude se vztahovat pouze na epidemii koronaviru, ale na různé krizové situace, které by mohly nastat.
Školy budou muset podle zákona zakotvit podmínky distanční výuky do školních řádů. Upravit v nich mají podle ministerstva i způsoby hodnocení nebo omlouvání z výuky, pokud se jí žák například z důvodu nemoci nemůže zúčastnit.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že distanční výuka se nemusí týkat pouze situací souvisejících s epidemií. Krizový zákon předpokládá vyhlášení krizového stavu a následné přijímání krizových opatření i z jiných důvodů, například kvůli živelním pohromám a podobně.
„Toto není covidová jednorázová novela, je to záležitost, kdy jsme díky COVID-19 zjistili, že tato věc v zákoně není vůbec upravena, a upravujeme ji pro různé možné situace, které mohou v budoucnu nastat nejenom v souvislosti s COVID-19,“ řekl poslancům ministr školství Robert Plaga (ANO).
Toto není covidová jednorázová novela, je to záležitost, kdy jsme díky COVID-19 zjistili, že tato věc v zákoně není vůbec upravena, a upravujeme ji pro různé možné situace, které mohou v budoucnu nastat.
Mateřská škola bude povinna poskytovat vzdělávání distančním způsobem pouze dětem, pro které je předškolní vzdělávání povinné. Bude ho muset spustit tehdy, pokud do školky nebude moci přijít více než polovina dětí, kterých se povinná předškolní výchova týká. A to buď nadpoloviční většina takových dětí z celé školky, z odloučeného pracoviště, nebo z jedné třídy, pokud ji tvoří pouze předškoláci s povinnou výukou.
Distanční výuka se nebude týkat dětí v mateřské škole, pro něž není předškolní vzdělávání povinné. Povinně chodí jeden rok do mateřských škol předškoláci. Na dálku se nebudou muset vzdělávat ani žáci v jazykových a základních uměleckých školách.
Co když žák nemá notebook?
Škola bude muset přizpůsobit distanční vzdělávání potřebám každého žáka. Důvodová zpráva popisuje, že pokud žák nebo student nemá doma počítač, musí škola využít jiný způsob vzdělávání. Například si žák vyzvedne učivo a úkoly ve škole nebo se se školou spojí telefonicky. Vláda upozorňuje, že i při distanční výuce jsou děti, žáci a studenti povinni se takto vzdělávat, protože i v tomto případě trvá období školního vyučování a školáci nemají prázdniny.
Ministr Plaga připomněl, že vláda navýšila o 1,3 miliardy korun prostředky určené školám na dovybavení výpočetní technikou, softwarem nebo výukovými programy. Školy by měly peníze dostat do konce října letošního roku a měly by podle ministra z části peněz nakoupit vybavení pro žáky, kteří doma nemají výpočetní techniku.
Sněmovna schválila předlohu ve vládní podobě bez pozměňovacích návrhů. Občanští demokraté neuspěli s návrhem vypustit z novely ustanovení, které mělo ministerstvu odebrat možnost libovolně měnit způsob maturit, přijímacích i závěrečných zkoušek. Neuspěli ani Piráti s návrhem omezit časovou platnost novely do konce školního roku 2020/2021.
Epidemie koronaviru výrazně zasáhla do druhého pololetí uplynulého školního roku. Od 11. března byly školy plošně zavřené, otvírat se začaly postupně a částečně až po dvou měsících. Do konce školního roku byla docházka dobrovolná a děti se mohly učit i z domova. Do základních škol chodilo v minulém školním roce zhruba 953 000 dětí a do středních škol 424 000. Výuky na dálku se neúčastnilo podle odhadů odborníků asi 10 000 dětí.
Prodloužení ošetřovného
V souvislosti se školstvím a šířením koronaviru vládní ČSSD navrhne, aby ošetřovné kvůli karanténě mohli rodiče dětí do 13 let čerpat tak dlouho, jak bude třeba. Nyní mají nárok na devět kalendářních dnů. Návrh představily poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková a Kateřina Valachová.
Nárok na ošetřovné po dobu devíti kalendářních dnů mají rodiče dětí do deseti let. Poslankyně Alena Gajdůšková novinářům řekla, že ji mrzí neochota koaličního hnutí ANO bavit se o změně v souvislosti s novelou školského zákona o distanční výuce.
