Poslanci kývli na novelu zákona o střetu zájmů. Zdroj: Profimedia.cz
Vládní poslanci ve středu ve Sněmovně ustoupili opozičnímu hnutí ANO, když kývli na jeho návrh novely zákona o střetu zájmů. Podle něj by měla být veškerá majetková oznámení politiků v registru ministerstva spravedlnosti přístupná na základě individuální žádosti. Koalice navrhovala, aby novela zákona byla doplněna o zákaz politikům vlastnit mediální domy. Podle šéfa poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka nakonec „ustoupila opozičním obstrukcím“, ale do budoucna bude trvat na svém.
„Minulá schůze byla celá obstruovaná, aby se nedostalo ke střetu zájmu. V takové situaci jsme se rozhodli, že už nebudeme otálet s tím, aby občané neměli přístup do evidence majetkových přiznání. Návrh hnutí ANO není ideální, ale ustoupili jsme obstrukcím,“ řekl na plénu Sněmovny Michálek.
„Dál platí, že usilujeme o to, aby politici nevlastnili mediální domy. Určitě se k tomu budeme dál vracet,“ slíbil šéf poslanců Pirátů.
Novelu hnutí ANO koalice a opozice po dohodě schválily zrychleně už v prvním čtení. Pro hlasovalo 161 ze 167 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předloha reaguje na předloňský verdikt Ústavního soudu, který zrušil před dvěma lety volné nahlížení do centrálního registru pro porušení práva politiků na soukromí. Registr nyní není přístupný.
V souvislosti s přístupem do registru na základě individuální žádosti nynější předloha upravuje také identifikaci žadatele. Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, se přestane vztahovat na neuvolněné radní menších a nejmenších obcí a na neuvolněné místostarosty nejmenších obcí. Dosavadní data o nich z registru zmizí. Novela by rovněž omezila také nakládání s údaji uvedenými v majetkových oznámeních.
„Pro nás je nepřijatelné, aby dlouhodobě nebyl přístupný registr oznámení. Myslím, že my politici máme být v tomto smyslu transparentní. Veřejnost má právo znát naše majetkové a finanční poměry tak, jak to ukládá zákon o střetu zájmů,“ uvedl šéf poslanců lidovců Marek Výborný.
Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu, pak by ji měl podepsat prezident Miloš Zeman. Platit by podle Výborného mohla od července.
Co chtěla koalice?
Předloha hnutí ANO reagovala pouze na „chybu“, kterou zákon měl. Existuje i koaliční novela, ta ale budí spory zejména kvůli zpřísnění zákazu vlastnictví médií. Její projednávání opoziční poslanci ANO dosud obstruovali.
Novela koaličních poslanců zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu.
Podobně tomu má být podle předlohy u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády. Poslanci ANO projednání koaličního návrhu blokovali, protože zpřísnění vlastnictví médií zjevně míří i na předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše.
Nynější ustanovení o zákazu vlastnictví některých médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Babiš o nich mluvil jako o „lex Babiš“ s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
„Jsem rád, že jsme se dokázali domluvit na tom základu, tedy na otevření registru. Zaplátovali jsme díru, která vznikla rozhodnutím Ústavního soudu. Jako koalice a opozice jsme spolu začali komunikovat. Věřím, že atmosféra, která zavládla po začátku této Sněmovny, pomalu začíná být více konstruktivní. Je to signál veřejnosti, že se dokážeme domluvit,“ řekl novinářům předkladatel opoziční předlohy a předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
