Poslední stoličky, takzvané zuby moudrosti, lidem rostou zhruba před 20. rokem života. Vědci si pokládali otázky, proč tomu tak je. Většina jiných primátů má totiž plně vyvinutý chrup mnohem dříve. Vědci z Arizonské univerzity nyní přišli s možným vysvětlením.
Vývoj lidského těla na rozdíl od většiny dalších obratlovců trvá mnohem déle. Z primátů se člověku nejvíce podobá šimpanz, který má klíčové vývojové milníky rozloženy do srovnatelného období. Na rozdíl od člověka však má plně vyvinutý chrup již zhruba ve dvanáctém roce života.
Do růstové fáze stoliček se dostává ve 3, 6 a 12 letech. Například pavián má poslední stoličky prořezané v sedmi letech, makak dokonce v šesti. U člověka však stoličky rostou v jiných třech fázích – v 6, 12 a 18 letech. Doba, kdy se zuby prořezávají, se však může u lidí lišit, píše web Science Alert.
„Je to jedna ze záhad biologického vývoje člověka. Tedy, jak souvisí prořezávání zubů moudrosti s jednotlivými fázemi lidského vývoje,“ sdělila hlavní autorka výzkumu Halszka Glowacka. Se svými kolegy se rozhodla prozkoumat 21 lebek primátů. Naskenovali všechny kosti, z nichž se lebka skládá, a vytvořili 3D modely, aby vzájemně porovnali jejich vývoj.
Bezpečnost na prvním místě
Jedním z nejdůležitějších faktorů, které předurčují vývoj chrupu, je dostatek prostoru. V tomto ohledu je lidská lebka nedokonalá. Nedostatek místa pro zuby moudrosti, může být zdrojem vážných zdravotních problémů. Jenže to, že s prořezáním poslední stoličky takzvaně „čeká“ do té doby, kdy by správně měl mít člověk v ústech dostatek místa, vysvětluje problém jen částečně.
Pokud by měl člověk na zuby moudrosti dostatek místa již dříve, neznamená to, že se mu zuby i dříve prořežou. Podle vědců totiž evoluce myslela na bezpečnost. Zuby nemohou svou funkci plnit bez svalů, kloubů a kostí. Z toho důvodu lebka poskytuje všemu dostatek času, aby do sebe veškeré potřebné části zapadly v průběhu vývoje.
Podle vědců lze tedy růst zubů moudrosti před prahem dospělosti přisuzovat dvěma faktorům – místu a bezpečnosti. „Ukazuje se, že naše čelisti rostou velmi pomalu, což je způsobeno naším celkově pomalejším vývojem, v kombinaci s krátkým obličejem člověka. Tělo zkrátka čeká, až bude mít k dispozici mechanicky bezpečný prostor,“ vysvětlil paleoantropolog Gary Schwartz, který se na studii též podílel.
Vědci jsou toho názoru, že díky provedené studii získali nový pohled na již známé souvislosti mezi vývojem zubů, růstem lebky a vzorcem dospívání.