Poslední ruční gobelínka v Česku: K práci tam využívají i vidličku a inspirují se Čapkem

Neuvěřitelných 125 let se ve Valašském Meziřící na Vsetínsku věnují výrobě ručně tkaných koberců, gobelínů a tapisérií. A právě do tamní vyhlášené manufaktury se teď podíváme. V současnosti tam vzniká velmi unikátní kolekce. A jeden z gobelínů dostal od zakladatele gobelínky jako narozeninový dárek první Československý prezident Tomáš Gariggue Masaryk.

První dílnu na výrobu gobelínů založil český malíř Rudolf Schlattauer v roce 1898 v Zašové. O deset let později pak ve Valašském Meziříčí pod jeho vedením vznikla Jubilejní zemská gobelínová škola.

Gobelíny podle Josefa Čapka

Do dnešních dnů tady můžete v chodu vidět některé historické stroje, které jsou již technickými památkami. Gobelíny tady ovšem renovují a vyrábějí dodnes. „Kdyby tahle gobelínka zanikla, připadalo by mi to, jako kdyby zbořili Karlštejn. Gobelín má neuvěřitelně hlubokou historii. Je to takové řemeslo, které rostlo skrze proměny výtvarného kumštu,“ neskrývá obdiv k práci gobelínářů a gobelínářek Jan Timotej Strýček, ředitel Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí.

Tradiční řemeslo drží krok s dobou

Meziříčská manufaktura se proto snaží jít s dobou a jako motivy nově vznikajících gobelínů si vybírá i moderní autory. Tak vznikl i nápad vytvořit tapiserie vycházející z díla českého spisovatele, malíře a grafika Josefa Čapka. „To rozhodnutí zrálo dlouhou dobu. Čapek je nesmírně aktuální svým postojem, jakým se vyhranil vůči nacistickému šílenství,“ zdůvodňuje výběr ředitel gobelínky v pořadu Prima Česko.

ČTĚTE TAKÉ: Prameny, architektura a zábavné trasy. Na výlet po Luhačovicích láká i unikátní průvodce

Vznikající tapiserie vycházejí z jedenácti linořezů, které Čapek vytvořil během první světové války. Zajímavostí je, že byly jenom několik centimetrů velké. Nové gobelíny ale mají rozměry jeden a půl krát dva a půl metru. „To je základní vlastnost gobelínů, že jsou monumentální. Dříve ty gobelíny, kdy měly svůj obrovský význam ve velkých prostorách zámků a hradů, kryly celé stěny,“ připomíná Jan Timotej Strýček.

Když vyrábět gobelín, tak s vidličkou

Výroba jedné Čapkovy tapiserie trvá přibližně čtyři až pět měsíců. A většinou ji od začátku až do konce dělá pouze jediná gobelínářka. „Po dohodě s panem ředitelem si najdeme barvy. Musíme se držet obrázku, aby to odpovídalo barevně,“ popisuje proces vzniku gobelínů jedna z místních tvůrkyň, gobelínářka Dagmara Fojtíková. Překvapivě si při výrobě vypomáhá kuchyňskou vidličkou. „Má rovnoměrně rozřazené zuby a krásně zapadá mezi ty nitě. Kdysi dávno bylo takové dřívko s hřebíčky, ale co existují vidličky, už tady v Meziříčí se používají vidličky,“ vypráví a přitom dál pracuje další zaměstnankyně gobelínky Pavla Matisková. A dodává: „Máme tu práci fakt rády, jinak bychom tu nebyly.“

Gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí uprostřed nádherné valašské přírody určitě stojí za návštěvu. Pokud ale chcete na vlastní oči vidět právě dokončené tapiserie vycházející z linořezů Josefa Čapka, můžete zamířit do našeho hlavního města. V Císařské konírně na Pražském hradě budou totiž vystaveny až do konce dubna.

Tagy: