Výlet do Kladrub na Tachovsku potěší především milovníky historie a architektury. Míříme do zdejšího kláštera, který byl založený před více než devíti sty let. Jeho dominantou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který přestavěl slavný český architekt Jan Blažej Santini-Aichel ve stylu barokní gotiky.
Klášter v roce 1115 založil kníže Vladislav I. Během následujících 118 let na místě vznikala velkolepá románská bazilika. Současná podoba kostela ale pochází z počátku 18. století, kdy ho přestavěl architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Ten ovšem stavbu nestihl dokončit. „Santini umírá na konci stavební sezony v roce 1723, takže potom se další tři roky pokračuje podle jeho plánů, které se tady dochovaly,“ vysvětluje průvodkyně Silvie Strachotová v pořadu Prima Česko.
Zajímavostí je, že v kropenkách se svěcenou vodou se odráží celý hlavní oltář i přes to, že stojí v jiné linii – i to je podle odborníků jeden z důkazů velkého stavitelského umu Santiniho.
Na přestavbě Kláštera v Kladrubech architekt spolupracoval s největšími umělci své doby. Třeba s rakouským sochařem a řezbářem Matyášem Bernardem Braunem. Freskovou výzdobu měl zase na starost bavorský malíř Cosmas Damian Asam. Dnes je celý prostor přístupný veřejnosti, ne vždy tomu ale tak bylo, jak upozorňuje průvodkyně: „Kostel byl rozdělen na dvě části. Ta západní byla určená pro obyčejný věřící lid. Zatímco ta východní byla určena pro řádné členy benediktýnského řádu. O tom svědčí i ty chorové lavice bohatě zdobené. V současné době jsou to prostory, které může využívat i veřejnost. Používají se třeba na bohoslužby, nebo když jsou tady koncerty.“
Třetí nejdelší kostel v Česku
Hlavní loď je dlouhá celých 84 metrů. Kladrubský kostel se tak řadí mezi ty nejdelší u nás.
Slavného Přemyslovce a současně zakladatele Kláštera Vladislava I. tady dodnes připomíná náhrobek. Jedná se o jednoho z mála členů přemyslovské rodiny, který není pohřbený ani v Praze na Pražském hradě, ani v rodové hrobce na Zbraslavi. Údajně proto, že si kníže místo oblíbil a na svém smrtelném loži, trval na tom, aby byl pohřben právě v Kladrubech. „Ten náhrobek pochází z té Santiniho přestavby, tedy z počátku 18. století, a když se ho pokusili odborníci rozebrat, aby mohli prozkoumat kosterní pozůstatky Vladislava I., tak zjistili, že ten náhrobek bezpečně rozebrat nemohou, protože je zapuštěný do té stěny za tím, takže by se mohla poškodit statika kostela,“ vysvětluje Silvie Strachotová.
Na první pohled všechny návštěvníky jistě zaujme působivý hlavní oltář. Ten je vytvořený ze dvou odlišných materiálů – dřeva a mramoru. „Mramorové části jsou umístěny v základech, na kterých ten hlavní oltář stojí. To ostatní, to už je potom ze dřeva, dokonce i ty bílé sochy, které vytváří dojem, že jsou z bílého mramoru. Šlo o praktickou záležitost. Když by se ty těžké mramorové sochy umístily na ty dřevěné části oltáře, hrozilo by, že postupem let začne ten oltář sesedat a ničit se,“ zdůvodňuje výběr materiálů Silvie Strachotová.
Na oltáři jsou kromě klasických křesťanských symbolů, jako je třeba panna Marie nebo Kristus na kříži, i postavy dalších světců. A muž držící knihu a pohár, ze kterého se plazí had, je sv. Benedikt, zakladatel benediktýnského řádu.
Konvent kláštera společně s prohlídkovou trasou jsou aktuálně pro návštěvníky uzavřeny kvůli přípravám nové expozice.
V současnosti se tak lidé mohou podívat pouze do kostela. Ten je veřejnosti přístupný při vyhrazených kulturních prohlídkách. Nová expozice se návštěvníkům otevře v dubnu.
