Postřehy po Barceloně: TGV se brzdí těžko. Plzeň ale udělala lepší dojem než před 11 lety

Skóre 1:5 působí celkem hrůzostrašně, ale Plzeň se za své historicky druhé vystoupení na Camp Nou stydět nemusí. Na úvod Ligy mistrů čelila famózně hrající Barceloně, občas si trochu „zakousala“ a gigantovi na rozdíl od dvojsetkání před 11 lety dala gól. CNN Prima NEWS vám přináší postřehy po letošním prvním svátečním večeru viktoriánů.

Oblíbená zbraň Plzně v podání Barcelony

Byl to střet dvou zcela jiných fotbalových světů. A pokud měla existovat cesta k zázraku – tedy jakémukoliv bodovému zisku Plzně – vedla přes dlouhé oddalování první inkasované branky. Pak by mohla Barcelona znervóznět, dát Viktorii více čuchnout.

Tento scénář zmuchlala a zahodila už 13. minuta. Byla ale škoda, že brankář Jindřich Staněk lovil míč ze sítě zrovna po situaci, kterou mají běžně Západočeši výborně zmáknutou po ofenzivní i defenzivní stránce – rohovém kopu. Jules Koundé šikovně po centru dostal hlavou míč do nebezpečného prostoru, kde číhal Franck Kessié. Pak mohla Barca naplno rozjet svůj koncert.

Mrzí i druhý a třetí gól domácích. Předcházely jim zbytečné ztráty.

Šance na drama trvající dvě minuty

Katalánci skvěle kombinovali, měli vše pod kontrolou, ale pořádně se zčistajasna zapotili ve 24. minutě. Prodloužený míč po nákopu vzal do své správy Jhon Mosquera a dostával se před posledního hráče Barcelony stopera Andrease Christensena. Schytal kosu a šel k zemi. Penalta. Červená karta. Zdálo se, že rozhodčí nabídne Viktorii jedinečnou příležitost vyrovnat a trápit oslabený věhlasný klub. Jenže opakované záběry ukázaly, že faulu Christensena předcházel Mosquerův úder do obličeje dánského obránce. Podle toho také zasáhl VAR a chvilkový rozruch byl pryč.

Stroj Lewandowski a marné chytání TGV

Pohodové vítězství si v dresu Blaugranas užívali především dva hráči, o kterých se Plzeňákům možná bude ještě nějaký ten den zdát. Tím prvním je forvard Robert Lewandowski. Jestli někdo pohyboval, zda mu to bude po letním přestupu z Bayernu Mnichov pálit i na španělské půdě, musí se omlouvat. Polská hvězda řádí už pár kol v La Lize a teď zbytek pochybovačů rozprášila hattrickem v Lize mistrů. Obrana outsidera se přesvědčila, jak těžké – a skoro i nemožné – je bránit tohoto kanonýra. Skvělá mezihra, ale hlavně dva góly placírkou se strojovým provedením a jedno dobré postavení při centru Ousmana Dembélého.

Právě tento Francouz byl druhou ústřední postavou večera. Rychlý jako TGV, plzeňské hráče – zejména pak obránce Jemelku, se kterým se potkával na kraji hřiště nejčastěji – vozil zadarmo na kolotoči, působil nezastavitelně. Publikum z něj bylo unešené, ačkoliv si připsal „jen“ dvě krásné asistence. V případě, že stejně jako Lewandowski napodobí své představení příští týden, i Bayern Mnichov může mít obavy.

Barcelona je na začátku sezony ve skvělé kondici.

Výpady se špatným řešením

Automaticky se nabízí srovnání se zápasem Plzně s Barcelonou v roce 2011. Tehdy tým vedený Pavlem Vrbou bral i díky přečkání mnoha tutovek sympatickou prohru 0:2. Ale směrem do ofenzivy byl úplně nulový, nepřipsal si jedinou střelu ani mimo bránu. Nabízí se tedy polemika: Vrátit se raději domů po střetnutí s takovým kolosem s relativně pěkným výsledkem, nebo podat sympatičtější výkon a schytat debakl? Spíše je správně B.

Čeští mistři rozhodně z herního pohledu zanechali na Camp Nou před zraky více než 77 000 diváků lepší dojem než před 11 lety. Například novic Adam Vlkanova se činil, dokázal se přizpůsobit rychlé hře soupeře. Jen škoda, že několik nadějně rozjetých útoků zvláště v prvním poločase vyznělo tak nějak do ztracena. Plzeňáci bojovali a vydobyli si vícero zajímavých možností, ovšem jako by byli nabídnutým prostorem zaskočení a předfinální fázi zbabrali. Rovněž může mrzet šance z druhého poločasu. Tam už se dostala Viktoria do finální fáze, ovšem útočník Chorý „gólovku“ zahodil. Takové mače si optikou týmu, který může jen překvapit, vyžadují absolutní preciznost.

Náplast na debakl

Přece jen se ale bude na výlet do Barcelony vzpomínat trochu lépe, když se vedle barcelonské pětky objevuje plzeňská jednička. Vyprávět dětem a později vnoučatům o tom, jaké je to dát branku extrémně populárnímu klubu s bohatou historií, může Jan Sýkora. Nezapomenutelný okamžik si připsal ve 44. minutě, kdy snižoval na 1:2. Je velkým paradoxem, že zrovna v největším zápase kariéry se tento záložník měřící jen 171 centimetrů prosadil po centru Václava Jemelky hlavičkou, se kterou nemohl brankář Marc-Andre ter Stegen dělat vůbec nic.

Tagy: