K VĚCI, Mojmír Hampl - 14.8. v 12:30
Požadavky odborů na vyšší platy jsou hezké, přesto v současné chvíli absolutně nereálné. Tak hodnotí snahu o další přidání státním zaměstnancům předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Ekonom se zároveň zastal i kritizované windfall tax. Podle něj se jednoznačně osvědčila a byla mnohem lepším řešením než uvažované znárodnění klíčových podniků.
Odboráři by po letech propadu životní úrovně chtěli tlačit na růst platů. A to o nejméně 10 procent v tarifech. Hampl to ale nepovažuje za proveditelné. „My, jako rozpočtová rada, jsme měli podobnou připomínku jako ministerstvo financí. Na takový návrh není rozpočtové krytí. Jinými slovy, nejsou na to peníze,“ řekl ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky.
ČTĚTE TAKÉ: Ceny opět mírně rostou, zdražily dovolené. Podle statistiků zpomalilo i zlevňování potravin
Podle ministerstva financí by takový krok vyšel státní pokladnu na 6,5 miliardy korun. Hampl hovořil o částce mezi čtyřmi až sedmi miliardami korun. Státní rozpočet ale v současné chvíli nemá peníze nazbyt. „Žádná speciální vata v něm není. Velmi by mě tedy zajímalo, kde by se na to vzaly zdroje,“ pronesl Hampl.
Krize v sociálních službách: Odbory hrozí stávkou, žádají zvýšení platů. Jurečka to odmítá
V sociálních službách chybí tři tisíce pečovatelek, ošetřovatelek a zdravotních sester. To jsou čísla, kterými odboráři argumentují v debatách s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) ohledně navyšování platů ve veřejném sektoru. Ten před vládními prázdninami s odbory domluvil přidání jen pro nepedagogické pracovníky nebo zaměstnance v kultuře. Plošné zvyšování mezd odmítá. Odboráři proto stále mluví o stávce.
Ze své podstaty prý bude každé ministerstvo tvrdit, že nemá dostatek peněz – proto je potřeba brát s rezervou výzvy k odchodu lékařů, učitelů nebo obecné hrozby kolapsu. „Když se bavíme o kolapsu, tak například počet zaměstnanců ve školství od roku 2015 roste. Stopku provedla až tato vláda a nevypadá to, že by se chystal masový odchod,“ uvedl ekonom.
Předseda Národní rozpočtové rady Hampl je také brán jako otec daně z neočekávaných zisků. Windfall tax dopadla na vybrané klíčové podniky z oblasti energetiky nebo bankovnictví. I když se nepodařilo vybrat dříve požadovanou částku, tak Hampl fungování nové daně nadále hájí.
„Naprosto nepochybně má daň smysl. Vzali se peníze těm, kteří získali peníze neočekávaně a neplánovaně, a finance se následně využily ke kompenzacím vysokých nákladů způsobené energetickou krizí. V tomto smyslu daň funguje a je podle mého lepším řešením, než různé sociální inženýrství a znárodnění,“ řekl Hampl.
Jednalo se prý o nejlepší možný nástroj. „Pokud daň doběhne do konce letošního roku a uděláme srovnání, tak zřejmě budeme v rovnováze. Pak by mohla přijít legitimní úvaha, zda s ní pokračovat i v příštím roce,“ předpověděl Hampl možný konec windfall tax v příštím roce.
