Spotřeba cigaret v Česku sice klesla, výdaje na ně ale vzrostly na 59 miliard korun. Zdroj: Profimedia.cz
Zdá se, že Češi dávají od cigaret ruce pryč. Loni jejich spotřeba v tuzemsku klesla o více než šedesát milionů kusů, jak vyplývá z aktuálních dat společnosti Nielsen. Největší propad však přišel letos v březnu a dubnu kvůli koronavirové karanténě a souvisejícímu zavření barů a restaurací.
Spotřeba cigaret v České republice se už skoro deset let (s výjimkou roku 2015) drží pod hranicí dvou tisíc kusů na osobu a rok. Podle společnosti Nielsen Češi loni vykouřili ještě o šedesát milionů kusů cigaret méně než v roce 2018. To znamená, že v přepočtu na hlavu se jejich spotřeba meziročně snížila skoro o šest cigaret na 1 986 kusů ročně, což je stejná úroveň jako v roce 2016.
Jenže pokud jde o výdaje na cigarety, ty se v loňském roce zvýšily o dvě procenta na necelých 59 miliard korun. „Neznamená to, že bychom za poslední rok kouřili víc. Celý nárůst je zcela výhradně tažen zvýšením průměrné ceny,“ zmínila ve vysílání Radiožurnálu Romana Duníková, komerční ředitelka společnosti Nielsen.
„Skokové zdražení samozřejmě mohlo některé kuřáky motivovat k tomu, že s kouřením přestanou. Otázkou ale je, jestli se k cigaretám časem nevrátí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Zavřené restaurace, bary a hranice
Koronavirová krize měla podle Křečka na spotřebu cigaret v tuzemsku dopad hlavně kvůli zavřeným hranicím. „Jde to na vrub především úbytku cizinců, kteří k nám jinak cestují a na spotřebě cigaret v restauračních zařízeních se podílejí velkou měrou,“ dodal.
Nekouří a nepijí alkohol. Proč žijí dnešní mladí střídměji než jejich rodiče?
U mnoha mladých začíná být trendy nekouřit a nepít. Důvodem může být rostoucí spotřební daň a s ní vyšší cena. Ohled ale berou i na svoje zdraví, s čímž se pojí móda zdravého životního stylu. Vyplývá to z průzkumů i statistik.
Faktický stop stav na příjezdy zahraničních návštěvníků se ale také projevil v obchodech v blízkosti hranic s Německem a Rakouskem. „Němci a Rakušané k nám jezdí nakupovat mimo jiné právě cigarety, které jsou u nás lacinější než v jejich domovských zemích. A když sem za nákupy nemohli, odbyt cigaret se pochopitelně v březnu a dubnu výrazně snížil,“ řekl dále Štěpán Křeček. „V březnu a dubnu byl propad o čtyři procenta oproti březnu a dubnu 2019, což je osmkrát větší pokles oproti loňskému celoročnímu průměru," doplnila pro CNN Prima NEWS Duníková ze společnosti Nielsen.
Jak se bude vyvíjet spotřeba cigaret v dalších měsících a letech, není zatím vůbec jisté. Vzhledem k tomu, že se očekává jejich další zdražování, je možné, že část kuřáků svůj zlozvyk omezí či zcela utlumí, část bude přecházet k alternativám, ale část se také může předzásobit, aby se alespoň na nějaký čas dopadům zvýšení cen vyhnuli.
Tabák mladé nebaví
Právě efekt předzásobení se projevil počátkem května před nabytím účinnosti zákazu cigaret s mentolovou příchutí. „Se spuštěním informační kampaně ohledně zákazu jsme hned na začátku května zaznamenali zvýšený zájem o mentolové cigarety. Dle údajů našich odběratelů se poptávka spotřebitelů v prvních třech květnových týdnech zvýšila až o osmdesát procent oproti běžnému stavu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Tomáš Tesař, ředitel komunikace společnosti British American Tobacco.
Je přesvědčen, že až lidem zásoby „mentolek“ dojdou, budou hledat nikotinovou náhražku, do které se mentolová příchuť ještě přidávat smí. „Myslíme si, že jen minoritní část mentolových kuřáku zkusí cigaretu odložit zcela,“ dodal Tesař.
Každý devátý kuřák v Česku je dítě. O polovinu méně než v roce 2000, říká Kohoutek
O tom, jestli člověk začne kouřit, či nikoli, se rozhoduje většinou v dětském věku. Klíčovým faktorem jsou rodičovské vzory. „Pokud jsou rodiče kuřáci, existuje přibližně pětkrát vyšší pravděpodobnost, že dítě bude kuřákem,“ říká Lukáš Kohoutek, prezident České koalice proti tabáku. Omezení reklamy na tabák, snižování jeho dostupnosti a zvyšování jeho ceny prý zásadně ovlivňují motivace kuřáků se s cigaretami rozloučit.
Častým argumentem proti podobným regulacím nebo přílišnému zdražování tabáku je riziko přesunu určité skupiny spotřebitelů na černý trh. Ten míval zejména v 90. letech minulého století podobu pašování lacinějších cigaret ze zahraničí. Podle Štěpána Křečka jsou ale tyto časy opravdu již jen těžko návratnou historií. „Dnes už ty rozdíly v cenách nejsou tak velké, aby někoho motivovalo sem ve velkém pašovat cigarety třeba z Ukrajiny. Černý trh nevymizel, jen se přesunul například na tržnice, kde prodejci nabízejí levnější padělky,“ řekl CNN Prima NEWS.
Za daleko účinnější boj proti kouření považuje osvětu, která, zdá se, padla na úrodnou půdu u mladých. „Podíl kuřáků mezi dnešní mladou generací je daleko nižší než před dvaceti či třiceti lety. Nikotin už u mladých zkrátka tolik netáhne,“ uzavřel Štěpán Křeček.
