Důvodem poklesu mladých kuřáků je například protikuřácký zákon. Zdroj: Pixabay
U mnoha mladých začíná být trendy nekouřit a nepít. Důvodem může být rostoucí spotřební daň a s ní vyšší cena. Ohled ale berou i na svoje zdraví, s čímž se pojí móda zdravého životního stylu. Vyplývá to z průzkumů i statistik.
Filip Matoušek, který kouřil čtyři roky, už svou poslední cigaretu típl. Jak doufá, definitivně. „Už od začátku mi vadilo, že smrdím kouřem. Později jsem ale začal pociťovat i to, že mi cigarety lezou do peněz. Krabičky mě měsíčně vyšly na šest stovek,” vzpomíná Matoušek. Ani to ho ale zprvu od kouření neodradilo. Přestat kouřit ho přiměl až protikuřácký zákon, který začal v Česku platit před dvěma lety. „Už jsem nemohl kouřit v hospodách, a tak jsem přešel na elektronickou cigaretu. Byl to první krůček k tomu, abych přestal úplně. Dnes jsem za to moc rád,” dodává nyní už nekuřák Matoušek.
Cigarety za vysokou daň
Klesající počet kuřáků mezi mladými potvrzují i data Státního zdravotního ústavu. V letech 2017 a 2018 se snížil počet kuřáků v této skupině v České republice o 13 procent. Pokles zájmu o cigarety vnímá také Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. „Pro studenty už není kouření tak přitažlivé, jak tomu bylo dříve,” konstatuje Mravčík. I podle něj tomu napomohlo zvýšení spotřební daně. „Čím vyšší cena, tím nižší spotřeba. Zvýšení cen doporučují odborné a mezinárodní zdravotní organizace jako nejúčinnější opatření,” řekl Mravčík pro školní magazín Generace 20.
Karanténa ve Velké Británii vede u mnoha lidí k alkoholismu
Odborníci varují, že miliony Britů mohou v karanténě propadnout alkoholismu, protože doma víc pijí kvůli nudě a společenské izolaci. Průzkumy ukazují, že přibližně pětina obyvatel konzumuje alkohol častěji než před zavedením bezpečnostních opatření.
Na cenu bere ohled i občasná, ale aktivní kuřačka Kateřina Tučková (22). Nutkání zapálit si cigaretu má vždy, když je ve společnosti dalších kuřáků. „Kolik krabička stojí, je pro mě důležitým aspektem při rozhodování, zda si cigaretu dám, nebo ne,” říká Tučková a přiznává, že kvůli vysoké ceně kouření omezila. „Finančně mě sice rodiče podporují, ale značnou část životních nákladů si platím sama. Uvědomuji si, že za cenu krabičky bych mohla mít plnohodnotný oběd,” popisuje Tučková.
Pasivní kouření je také kouření
V Česku začal nejnovější protikuřácký zákon platit 31. května 2017, v den, který je Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen za Světový den bez tabáku. Díky tomu si mohli oddechnout hlavně ti, kteří sice cigarety nekouřili, ale pasivnímu kouření se nevyhnuli. Jednou z nich je striktní nekuřačka Valerie Zbrožková. „Je to pro mě vysvobození. Jsem ráda, že zplodiny z cigaret nemusím vdechovat. Když ještě zákon nebyl, raději jsem zůstávala doma a sledovala seriály, než abych seděla v zakouřené restauraci,” vzpomíná Zbrožková. Pasivní kouření může mít stejné následky jako to aktivní. Z dat národní stránky pro podporu odvykání kouření vyplývá, že celosvětově na následky kouření umře ročně šest milionů lidí, z nichž 600 tisíc jich zplodiny dýchalo pasivně.
S alkoholem ztrácí kontrolu
I abstinence od alkoholu začíná být u spousty mladých lidí „in“. Například Karel Horký z Příbrami nepije už přes osm let. „Přišlo to z hecu. Kamarádi si mysleli, že to nevydržím ani měsíc. Tak jsem řekl, že to zvládnu. Pak už mi bylo líto znovu začínat,“ popisuje Horký. Ačkoliv říká, že o své abstinenci občas pochybuje, je přesvědčený, že k životu nepotřebuje pít. Stejně je na tom Monika Ludlová z Prahy, které naopak alkohol nechutná a navíc není fanynkou ranních kocovin.
Na večírky přitom chodí oba jmenovaní pořád, jen si střízliví dokáží uvědomit, jakou cenu za alkohol platí. „Když jsem potom viděl, jak se chovají napití lidé, a myslel jsem si: ,Tohle jsem dělal taky?‘, věděl jsem, že se do opilého stavu vracet nechci,“ přiznává Horký. Ludlová zase tvrdí, že má nad sebou ráda kontrolu a alespoň si pamatuje, co se na akcích dělo. Oba připouštějí, že pro ně není problém bavit se i bez alkoholu. „Jsem schopná tancovat do ranních hodin. Dokonce se mi stalo, že mi lidé nevěřili, že jsem střízlivá. Asi vypadám jako opilá, i když nejsem,“ vypráví Ludlová. Ze začátku se ale setkávali s nátlakem ze strany přátel, kteří je přemlouvali, aby se napili. U Horkého to postupem času vzdali, zato u Ludlové se vyptávají pořád. „Často se i vsází, že mě jednou zlomí a budu šílená alkoholička,“ směje se.
Drogově závislí mají k návykovým látkám kvůli pandemii koronaviru obtížnější přístup
Uživatelé tvrdých drog mají v době pandemie koronaviru ztíženou cestu k nákupu návykových látek. Obchodování se přesunulo z ulic na internet a předávání se nyní domlouvá skrze zásilkovou službu. V Česku je stále největší poptávka po pervitinu.
Také podle expertů je v současné době trendem nepít. Psycholog z Národního ústavu duševního zdraví Ladislav Csémy sleduje pokles konzumace alkoholu u mladistvých už od roku 2010. Nejzajímavější výsledky jemu a jeho kolegům přinesl průzkum Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). „Když jsme v roce 2015 porovnávali rozdíly v pití oproti roku 2011, poklesy byly natolik markantní, že jsme začali přemýšlet, kde jsme ve výzkumu udělali chybu,“ říká Csémy. Ale ta samá studie o rok později ukázala stejné výsledky: pije se méně.
Mladí mění své hodnoty
Hledání příčin upadajícího zájmu části mladých o alkohol dává zabrat i odborníkům. „Obecně se dospívá k závěru, že jde o změnu hodnot u mladých lidí,“ vysvětluje Csémy. U spousty z nich se podle něj změnil styl, jakým tráví volný čas. Především mladiství už zkrátka nechodí tak často s kamarády ven, ale raději surfují na internetu. Podle Csémyho se zlepšila i ekonomická situace v českých rodinách, která přispívá k tomu, že lidé mění své preference. „Postupně se zvyšuje vzdělanost a bohatství lidí, a tím se mění i konzumace alkoholu,“ říká Csémy.
V Česku se u mladistvých snížilo i takzvané binge drinking (příležitostné nadměrné pití, například o víkendu). Z původních jednadvaceti pokleslo číslo na dvanáct procent lidí, kteří pijí nárazově nebo účelově. Celkově u nás také narůstá počet abstinentů. „Je to mezi třinácti až šestnácti procenty,“ uvádí Csémy.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s CNN Prima NEWS.
