Roušky, u kterých test odhalil, že neobsahují nanotextilie. Zdroj: ČTK
Při testu šesti vybraných typů roušek aktuálně prodávaných na tuzemském trhu, které jejich dodavatelé označují za nanoroušky, obstály tři druhy vyráběné v ČR. Zbývající tři typy dovezené z Asie nanotextilii neobsahovaly. Sdělila to Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, která upozornila na výsledky zkoumání Technické univerzity v Liberci (TUL), jejíž výzkumníci testování provedli. Česká obchodní inspekce (ČOI) v reakci uvedla, že se bude případem zabývat.
„Ve třech ze šesti roušek nebyla žádná nanovlákenná textilie ani jakékoliv jiné nanoobjekty, které by technologicky zvyšovaly filtrační funkčnost roušek. Našli jsme v nich pouze mikrovlákenné textilie,“ uvedl vědecký pracovník TUL Pavel Kejzlar, který se na testování roušek podílel.
Dovážené roušky z Asie, které neobsahují nanovlákna:
Při testu šesti vybraných typů roušek aktuálně prodávaných na tuzemském trhu, které jejich dodavatelé označují za nanoroušky, obstály tři druhy vyráběné v ČR. Zbývající tři typy dovezené z Asie (na snímku) nanotextilii neobsahovaly. Jde o TNG roušku 3-v... Zdroj: ČTK
Jeden z výrobců podle něj například vyrobil z příze, kterou označil za nanomateriál, tkaninu, kde se vlákna vzájemně kříží. Vytvořil tím membránu, která je pro filtraci velmi malých objektů, jako jsou bakterie, či dokonce viry, naprosto nevhodná.
„V místech, kde dochází ke křížení osnovy a útku, jsme zaznamenali průduchy o velikosti až 30 mikrometrů. To je v přepočtu 30 000 nanometrů. Když uvážíme, že koronaviry SARS-CoV-2 mají velikost 80 až 150 nanometrů, umožňují jim takovéto póry v mikrovlákenné textilii bezproblémový průnik rouškou,“ dodal Kejzlar.
Nanorouška má chránit obousměrně
Nanotechnologové uvádějí, že klasické konvenční roušky chrání před virovou nákazou zpravidla jen okolní osoby od případně nakaženého uživatele roušky. Pokud je naproti tomu nanovlákenná rouška na obličeji dobře utěsněna, může před průnikem virů chránit obousměrně, tvrdí.
Při aktuálním testování nanoroušek zvolili výzkumníci z liberecké univerzity formu takzvaného slepého testu. Pracovníci, kteří samotný test prováděli, neznali výrobce, země původu ani další identifikační údaje roušek. Tyto údaje znal pouze člověk, který vzorky k testování připravil a předal je testujícím kolegům, ale na samotném vědeckém testu se nepodílel. Test byl prováděn nezávisle na sobě souběžně ve dvou laboratořích, výsledky z obou z nich se naprosto shodovaly.
„Na nanoroušky a nanorespirátory se podle našich zjištění spoléhají lidé se sníženou imunitou, onkologičtí pacienti, lidé s chronickými respiračními onemocněními a další rizikové skupiny. Když se tito lidé nechají oklamat a místo vysoce účinných nanovlákenných produktů si v dobré víře koupí nepravé nanoroušky, ohrožuje to jejich zdraví a v krajním případě i život. Pokud tedy někteří dovozci roušek z Asie spotřebitelům prokazatelně lžou, že tyto roušky obsahují nanotextilii, zřejmě by je měla Česká obchodní inspekce za klamání spotřebitelů pokutovat,“ uvedl předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.
Označení neznamená garanci
Eva Munzarová, česká vědkyně, která šéfuje jedné z tuzemských továren, kde se materiál pro následnou výrobu nanoroušek vyrábí, varuje, že nás zřejmě čeká boom takzvaných nanošmejdů. „V následujících měsících bude především internet plný výrobků, které ponesou toto označení, přestože s nanotechnologií nemají nic společného,“ tvrdí Munzarová.
Potíž je v tom, že spotřebitel rozdíl mezi nanorouškou a běžnou ústenkou bez elektronového mikroskopu nerozezná. Zatím ještě neexistují u nás ani jinde ve světě závazné normy pro tento typ výrobků.
