V ČR jsou protisystémově naladění lidé, mají pocit, že jejich hlas není slyšet. Zdroj: Profimedia.cz
Některé pravicově extremistické subjekty v Česku se staly součástí společenství, která souzní s prokremelskými narativy. Podle zprávy ministerstva vnitra za loňský rok extremistickou a xenofobně populistickou scénu ovlivnilo více událostí s radikalizačním potenciálem – zdražování, energetická a migrační krize či válka na Ukrajině.
Podporu oficiální politice Ruské federace vyjadřovali vesměs i domobranci. V době pandemie nemoci COVID-19 se také etablovala skupina protisystémově naladěných lidí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Již třetí ministr školství. Prezident pověřil Beka řízením resortu, nahradí Balaše
Některé extremistické subjekty s pravicovým zaměřením, jako je Národní demokracie či Dělnická strana, lze podle zprávy považovat za součást společenství, která souzní s oficiálním narativem Kremlu. „Jedná se o subjekty, které pomáhají šířit myšlenky generované oficiální ruskou propagandou pro středoevropský region,“ uvedlo vnitro. Oba subjekty ale zároveň ministerstvo označuje za marginální.
Hřib: Nechtěli jsme dát Prahu extremistům. Klíč Svobodovi nepředám, dveře jsou na otisk
Nechtěli jsme dopustit, aby Praha padla do rukou populistů a extremistů, uvedl v pořadu K věci dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který své místo zřejmě předá Bohuslavu Svobodovi (ODS). Ve vysílání CNN Prima NEWS popsal, jak bude výměna v čele hlavního města probíhat.
Média šířící nenávistné předsudky podle ministerstva s počátkem ruské invaze na Ukrajinu upozadila kritiku protiepidemických opatření, migrace a údajné „islamizace“ západních zemí a kladla prioritu na válečná témata. V prvních dnech okupace si zachovávala zdrženlivost, posléze ale podle vnitra začala naplno replikovat prokremelskou propagandu. Podle vnitra těmto subjektům pomohla situace, kdy Rusko začalo připravovat mediální produkty, které mohly jednoduše převzít.
„Součástí prokremelské propagandy je i snaha rozbít jednotu mezinárodního demokratického společenství, také prostřednictvím poukazování na údajné chyby a slabiny Západu. Nedílnou součástí tohoto snažení je i podsouvání xenofobních a konspiračních témat,“ uvedlo vnitro.
V souvislosti s ukrajinskými uprchlíky byly podle vnitra v těchto médiích používány podobné taktiky jako dříve u muslimských migrantů. „Ukrajinci utíkající před válkou byli líčeni jako nevděční, zhýčkaní lidé, kteří do České republiky přicházejí pouze za výhodami. Objevovala se i tvrzení, že v jejich řadách jsou mafiáni, Afričané, muslimové, teroristé z řad Islámského státu a podobně,“ uvedlo vnitro. Častým terčem výpadů byli podle zprávy i ukrajinští Romové.
Součástí konspiračních teorií je i xenofobie
Během pandemie koronaviru začala vznikat skupina protisystémově naladěných lidí. Nedůvěřují státu a principům, na kterých je založen, a nevěří ani vládě. Mají pocit, že za stávající situace a stávajícího společenského uspořádání jejich hlas není vyslyšen. Alternativu jim nabízejí konspirační teorie.
„Konspirační teorie v sobě mají nezřídka zakomponován xenofobní prvek, a nacházejí tak styčné body s různými extremistickými či vyhroceně nacionalistickými subjekty. S těmito teoriemi ochotně pracují i kvazimediální platformy a propagandističtí pracovníci jiných států,“ uvedlo vnitro.
Ministerstvo upozornilo na to, že zmíněné mediální platformy a účty na digitálních platformách s sebou přinesly trend agresivního vystupování a „normalizace lhaní“. Jejich výstupy mají podle vnitra „silný radikalizační potenciál“.
Skupina těchto lidí se podle vnitra čím dál více izoluje od společnosti. „Její členové nacházejí styčné plochy s extremistickými a xenofobními subjekty a stávají se často příjemci i šiřiteli obsahů kvazimediálních platforem. Krátkodobý úspěch protestního uskupení kolem aktivisty Ladislava Vrabela dokazuje, že je poměrně jednoduché ji prostřednictvím sociálních sítí mobilizovat,“ dodalo vnitro.
