xenofobie

Šikanu nezletilé dívky řeší celá republika, nyní i přípravu vraždy na stejné škole. A co na to hodonínská ulice? „No já vám nevím, jako děti jsme se ve škole pořádně řezali, kolikrát jsem domů přišel s monoklem,“ porovnává 80letý Květoslav Flašar, bývalý vojenský pilot. Zajímá mě reálný hlas Hodonína se skutečnými jmény občanů, nikoli anonymní výkřiky na sociálních sítích. „Jsem taky Romka, bohužel. A tvrdím, že v tom byl rasismus,“ je přesvědčena 30letá Viktorie Danielová. Redakce CNN Prima NEWS kontaktovala rovněž matku fyzicky napadené žákyně. K situaci se však nechce dále vyjadřovat.

Zakrvácený africký migrant z předvolebního plakátu SPD zvedl nejednoho Čecha ze židle. A nejen je – i v japonské prefektuře Niigata, odkud pochází rodina šéfa hnutí Tomia Okamury, se podivují, proč jejich krajan zvolil v dalekém Česku tak agresivní rétoriku. Reportérovi CNN Prima NEWS uvedli, že ačkoliv chápou možné obavy z nekontrolované migrace, forma kampaně jim přijde ostudná. „Netušili jsme, že největší český rasista je Japonec,“ okomentovali někteří volební plakát SPD. Jiné zase zamrzel i naštval agresivnější tón kampaně – třeba Tsolofela, rodáka z afrického Lesotha, který se po studiu na japonské univerzitě rozhodl usadit v Okamurově rodné hroudě.

Praha je místem, kde xenofobie a stereotypní odsuzování druhých není tolerováno. Tak zní hlavní podtitul speciálního koncertu Symphony for Humanity, který se uskuteční 2. května na Střeleckém ostrově a vystoupí na něm mimo jiné Ben Cristovao a Sofian Medjmedj. Společně s oslavou vstupu České republiky do Evropské unie bude tento koncert součástí tradičního multižánrového hudebního festivalu United Islands of Prague. Ten potrvá od 1. do 4. května 2024.

Uzavírání se do vlastních komunit a odmítavý postoj k přijetí západních hodnot u imigrantů představují významný problém, domnívá se arabista Petr Pelikán. Masová imigrace z odlišných kultur jednou Evropu zahubí, zhodnotil ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS. Češi jsou podle něj xenofobní, mají k tomu však dostatek argumentů.

Ve Staré Bystrici, která leží jen 27 kilometrů od českých hranic, odbíjí čas novodobý Slovenský orloj. V obci vyrostl za vlády Roberta Fica v roce 2009 a kolem strany Smer se v dědině také všechno točí. Možná i ti svatí na orloji. „Fico u nás vyhraje každé volby,“ říká hrdě 63letý Emil Brňák. Má pravdu, v téměř třítisícové vesnici zvítězil Smer i v aktuálním klání o slovenský parlament, když zde získal 54 procent hlasů.

Až 500 tisíc slovenských Romů by mohlo do parlamentu protlačit klidně i 10 poslanců. „Nejen poslance, jednou bychom mohli mít i romského prezidenta, kdyby se všichni naši lidé dokázali sjednotit,“ uvažuje v den voleb 61letý Tibor z romské osady na horním konci obce Nesluša na severozápadním Slovensku. Asi 30 kilometrů od státních hranic ve směru od Ostravy a Jablunkova. „Před třemi lety jsem to dal Matovičovi. Teď ještě nevím, dejte mi číslo a jakmile se rozhodnu, koho zvolím, tak vám zavolám,“ říká mi pan Tibor. Zatím nevolal.

Vede SPD k politickému extremismu, uplatňuje učebnicové principy xenofobie a míří na nejnižší lidské pudy. Tak zhodnotil vystupování předsedy hnutí SPD Tomia Okamury politolog a vysokoškolský pedagog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. Napětí kvůli znásilněné dívce z Plzně a ostrá výměna slov na sociálních sítích podle něj ukazuje, nakolik se vyhrotila forma politické komunikace. Ta může mít navíc dohru v samotné společnosti – silné protiukrajinské výroky imponují radikálně smýšlejícím jedincům, řekl expert redakci CNN Prima NEWS.

Sociální aktivista indického původu Kumar Vishwanathan je legendou na poli práce s českými Romy a nyní ho trápí hlavně napětí mezi romskou minoritou a ukrajinskými uprchlíky. „Bývalo hůře, brzy po sametové revoluci se toleroval i vyložený rasismus, třeba xenofobní výroky politiků typu Liany Janáčkové, která navrhla odsun Romů do Kanady. Zlepšilo se to až po hrůzném žhářském útoku ve Vítkově v roce 2009, po kterém společnost prozřela,“ rekapituluje Vishwanathan. O lepší porozumění mezi Romy a majoritou se usilovně snaží od roku 1997, když při velkých povodních spontánně zachraňoval obyvatele vyloučené lokality v Ostravě-Hrušově. A založil organizaci Vzájemné soužití.

Chodili jsme podělávat gádže, Ukrajinci to tady úplně převrátili. Tato slova pronesl během sobotní pietní akce v Brně údajný kamarád romského mladíka, který zemřel násilnou smrtí po potyčce s mužem ukrajinské národnosti. I když se video kontroverzního proslovu rychle šíří po sociálních sítích, média i politici – s výjimkou ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) – prakticky mlčí. Dělat v tomto případě mrtvého brouka ale ničemu neprospěje. Jakékoliv xenofobní útoky – ať už na českou, ukrajinskou či romskou národnost – je třeba tvrdě odsoudit.

Některé pravicově extremistické subjekty v Česku se staly součástí společenství, která souzní s prokremelskými narativy. Podle zprávy ministerstva vnitra za loňský rok extremistickou a xenofobně populistickou scénu ovlivnilo více událostí s radikalizačním potenciálem – zdražování, energetická a migrační krize či válka na Ukrajině.

Na stadionu Anfield v neděli večer zavládla euforie. Domácí trápící se Liverpool navzdory predikcím dokázal zkrotit rozjetého útočníka Erlinga Haalanda a porazil Manchester City. Byl to fotbalový zápas plný napětí i kvůli tomu, že trenér vítězů Jürgen Klopp měl mít před duelem komentáře „na hranici xenofobie“. S odstupem rezolutně odmítá, že by se měl v tomto směru provinit.

V České republice může po válce na Ukrajině zůstat 50 až 70 % uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi svoji zemi opustili. V pořadu K věci řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ten ve vysílání CNN Prima NEWS dodal, že Ukrajinci musí mít na tuzemském trhu práce zajištěné stejné podmínky jako Češi. Varuje také před možným růstem xenofobie vůči Ukrajincům ve společnosti.