Téměř každý člověk se v dnešní době mohl setkat s tím, že cena elektřiny roste. Málokterý odběratel energií však ví, za co přesně platí. Elektřinu hradí většina spotřebitelů v měsíčních zálohách, které jsou však složené z několika částí. Která z těchto složek roste nejvíce a kvůli které z nich je cena energií tak vysoká? Jaké platíme z elektřiny daně a proč bude cena elektřiny vyšší, než ji vláda zastropovala?
Bezstarostná doba levných energií je dávno za námi. Lidé se vracejí ve větší míře k šetření a kvůli vysoké ceně se také zamýšlejí nad svými výdaji. S tím souvisí i cena elektřiny, která při zběžném pohledu ukazuje jen celkovou částku na měsíčních zálohách nebo při ročním vyúčtování. Elektřina se ale skládá hned z několika částí a lidé mnohdy nevědí, kam jejich peníze plynou. Celková cena se skládá ze dvou velkých částí. Tedy neregulované složky a regulované složky. Třetí je státem stanovená daň.
Neregulovaná složka
V ceně elektřiny se neregulovaná složka odráží asi ze 44 procent. Na druhé straně se jedná o část, která v současné době nejvíce promlouvá do celkové ceny. Důvodem je, že její součástí je silová elektřina. Jedná se o samotný odebíraný produkt, pomocí kterého lidé mohou vařit nebo využívat své spotřebiče. Spotřeba se uvádí v kilowatthodinách (kWh) v závislosti na tom, kolik lidé elektřiny spotřebují.
Ceny ze silové elektřiny se určují podle tarifní distribuční sazby. Tu tvoří dvě části. První je pevná cena za měsíc a druhou je cena za odebranou megawatthodinu (MWh). Pevná cena ze měsíc se liší podle toho, jakou produktovou řadu lidé využívají. Cena za odebranou MWh se u některých produktů dělí na cenu v nízkém (NT) a vysokém tarifu (VT). Nízký tarif je levnější a dříve se označoval jako noční proud. Oproti tomu vysoký tarif je označení pro elektrickou energii, kdy lidé platí plnou cenu.
Právě silová elektřina je vázána na velkoobchodní ceny, které v posledních měsících trhaly rekordy. V současné době se elektřina obchoduje okolo 420 eur za MWh, tedy okolo 10 200 korun. Před třemi lety ve stejném období se elektřina obchodovala za 50 eur.
Regulovaná složka
Větší část ceny elektřiny tvoří regulovaná složka. Zde je několik součástí, které lidé musí platit. Hlavní je cena za distribuci. Spotřebitelé tuto složku musí platit z důvodu, aby se elektřina dostala z rozvodů k jednotlivým zákazníkům. Tato položka se skládá ze dvou částí. Měsíčního platu za příkon podle proudové hodnoty hlavního jističe a cenu za dopravenou MWh. Ta se může také dělit na cenu ve vysokém a nízkém tarifu. Distribuční poplatky se mohou měnit, a proto může být cena elektřiny rozdílná v různých částech republiky.
Druhou položkou je poplatek za rezervovaný příkon, který je závislý na velikosti hlavního jističe. Poplatek se vztahuje k tomu, že v každé rozvodné elektrické síti je rezervované určité množství energie, které odběratel musí zaplatit, i když nic nespotřebuje.
Další je příspěvek na výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Z této části se dotuje výkupní cena energií z obnovitelných zdrojů. Příspěvek je počítán podle kapacity hlavního jističe a měsíční výpočet je vázán na vzorec 13,56 koruny x celkový počet ampér hlavního jističe. Tento poplatek je ale v rámci boje proti drahým energiím odpuštěn nejméně do konce příštího roku.
Do regulované části spadá také poplatek za systémové služby, pomocí kterého se financuje provoz České přenosové soustavy (ČEPS). Posledním příspěvkem je poplatek operátorovi trhu, který putuje k Operátorovi na trhu s elektřinou (OTE). Tato společnost se stará o formality, které jsou spojené s přechodem zákazníků k jinému dodavateli.
Daně
Daně se z ceny elektřiny platí od roku 2008, kdy byla stanovena spotřební daň. Jednalo se o závazek vůči Evropské unii a zavedení bylo součástí ekologických daní. Daň odvádí dodavatel elektřiny Celní správě. Sazba daně je jednotná na 28,30 koruny za MWh.
Co vláda zastropovala?
Pokud mluvíme o vládním zastropování cen energií, tak se u elektřiny jedná právě o silovou elektřinu. Tuto menší část vláda zastropovala na šesti korunách za kWh. To je také důvod, proč konečná cena elektřiny nebude na již zmíněných šesti korunách, ale mnohem výš. Podle odborníků bude pro spotřebitele spíše ve výši sedmi až devíti korun na kWh. Vládní představitelé uvedli, že bez zastropování by cena vzrostla na 12 kWh.
Proč není zastropována celková cena elektřiny?
Důvodem jsou nejspíše výdaje na straně státního rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po vládním zastropování uvedl, že státní pokladnu vyjde na 130 miliard korun. To hned kritizovala opozice s tím, že po zavedení stropu bude cena energií stále vysoká. Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš navrhl, aby cena elektřiny a plynu byla ohraničena částkou 1 500 korun za jednu megawatthodinu. Ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš na to reagoval, že by se jednalo o bilionový zásek do rozpočtu.
