Vládní důchodová reforma prošla v pátek ve Sněmovně finálním třetím čtením. Mimo jiné mění od roku 2026 výši důchodů, zastropovává věk odchodu do penze na 67 letech, zavádí možnost stejného důchodu manželů nebo zdůrazňuje ocenění za péči o děti či rodiče. Co všechno reforma mění, jsme přehledně sepsali v souhrnném článku. Přijaté změny budou nabíhat postupně, a to především v letech 2025 až 2027.
Důchodová reforma, na kterou Česko čekalo desítky let a jejímž prvořadým cílem je zastavit propad důchodového účtu do stamiliardových dluhů, je schválená. Byť ji někteří – především opoziční – politici za reformu ani nepovažují a jiní hlásí, že ji brzy zruší, podstatné je jedno: Propad důchodového účtu by neměl do roku 2050 přesáhnout dvě procenta HDP. Z dnešního pohledu jde o maximálně 140 miliard korun.
DÁLE ČTĚTE: Vláda důchodovou reformou ožebračí lidi, míní Maláčová. Nerudová si přála politický konsensus
Pokud by však stát způsob, jakým jsou dnes vypláceny penze, nezměnil, hrozilo by, že v roce 2050 bude dluh na penzijním systému dosahovat až k 350 miliardám korun. Náraz do zdi je tak, jak se zdá, na nějaký čas odkloněn.
Strop odchodu do důchodu se zvedne na 67 let
V současné době je věk odchodu do důchodu zastropovaný na 65 letech. Původně v návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyl žádný strop pro odchod do důchodu. Na základě doporučení demografů ale nakonec došlo k zastropování na 67 letech, a to pro ročníky 1989 a mladší. Věk odchodu do důchodu se ale bude postupně prodlužovat i starším lidem, a to počínaje rokem narození 1966.
Lidé narození v tomto roce půjdou do důchodu v 65 letech a jednom měsíci. A pro každý další ročník se věk odchodu do důchodu o další měsíc prodlouží. Jinak řečeno, dnešní čtyřicátníci narození v roce 1984 půjdou do penze v 66 letech a třech měsících a pro ročníky 1989 a mladší začne penze až v 67 letech.
První pilíř důchodového systému
V rámci důchodového systému dnes existují dva pilíře – první a třetí. Do prvního přispíváme všichni povinně na základě odvodu sociálních pojištění. Zaměstnanci na něm odvádějí 6,5 procenta ze svého měsíčního platu, tato suma se odečítá z hrubé mzdy. Sociální (a zdravotní) pojištění za ně pak společně s daní z příjmů odvádí i jejich zaměstnavatel, a to ve výši 25 procent.
U OSVČ se výše sociálního pojištění určuje na základě jejich příjmů a výdajů, k platbě pojistného u nich dochází formou měsíčních záloh. Jejich minimální výše v roce 2023 činí 2 944 korun, v případě vedlejší činnosti 1 178 korun.
Výchovné úplně jinak
Výchovné, jak ho známe dnes, tedy 500 korun k důchodu za každé vychované dítě, se ruší. Nicméně stále bude platit pro ty, kteří ho už pobírají. Nově bude zaveden takzvaný fiktivní vyměřovací základ, od něhož se bude částka za vychované dítě vypočítávat. Původní návrh zněl, aby byla částka cca 300 korun, koalice ale návrh změnila tak, aby odpovídal dnešní částce 500 korun. Výpočet bude individuální, a je tak možné, že pokud máte vyšší příjem, může být částka ve výsledku vyšší.
Pro ty, kteří výchovné už pobírají, se nic nemění.
Péče o blízkou osobu
Zmíněný fiktivní vyměřovací základ bude nově sloužit i při stanovování navýšení důchodu za dobu, kdy člověk pečoval o závislou osobu. Ve zkratce jde o to, aby se doba, kdy se člověk staral o své rodiče nebo děti a nechodil kvůli tomu do práce, započítala do výše vypláceného důchodu.
Tempo růstu důchodů se sníží
Od roku 2026 až do roku 2035 se bude postupně snižovat tempo, jakým budou důchody růst. Reálně by to mělo být o zhruba 200 korun ročně. Ministerstvo ale opakovaně tvrdí, že už kvůli valorizaci důchody i tak porostou: V reálných číslech by tak lidé pokles vidět neměli.
Pracující senioři ušetří
Pracující senioři nebudou muset nově platit sociální pojištění, díky čemuž by jim reálně mohlo zbýt v peněženkách až o tisíce korun více. U 30tisícové výplaty činí sociální pojištění ve výši 6,5 procenta něco málo přes 2 000 korun. Zároveň si ale o tuto částku už nebudou moci navyšovat vypočtený důchod.
Vyšší důchody pro doktorandy
První úspěšně dokončené doktorské studium bude nově započítáváno jako takzvaná vyloučená doba do vyměřovacího základu. Pro mladé akademické pracovníky to tak reálně znamená, že se jim do důchodu započte třeba i šest let navíc. Maximální délku studia stanovují vysoké školy.
Stejné důchody pro manžele
Ke sdílení vyměřovacích základů by se manželé nebo registrovaní partneři mohli dobrovolně rozhodnout s tím, že by si to mohli kdykoliv rozmyslet. Jednoduše to bude znamenat, že se jim sečtou a zprůměrují vyměřovací základy, a důchod tak budou mít stejně vysoký.
V případě rozvodu by se dělení penze muselo řešit v rozvodovém řízení. Zároveň by mělo být možné sdílení kdykoliv zrušit, pokud o to jeden z nich požádá. Jde o čistě dobrovolnou změnu se snahou podpořit rodinnou solidaritu.
Prodloužení nároku na vdovský a vdovecký důchod
Vstřícnější opatření připravilo MPSV s ohledem na vdovy a vdovce. Prodlouží se doba pro obnovení nároku na vdovský a vdovecký důchod ze dvou na pět let. Pokud například někomu zemře manžel pět let před starobním důchodem, dnes by bylo možné pobírat vdovský důchod jen rok. Podle nových pravidel půjde vdovský (a analogicky vdovecký) důchod po pěti letech obnovit.
Vyměřovací základ je částka používaná na výpočet záloh pro zdravotní a sociální pojištění. U zaměstnanců se jedná o úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Vyměřovací základ zaměstnance bývá zpravidla stejný jako jeho hrubá mzda.
Vyšší minimální důchod
Pokud lidé odpracují minimálně 35 let a pobírali během té doby nízké platy či mzdy, stát jim garantuje vyšší minimální důchod, než na který by měli nárok podle stávajících podmínek. Minimální důchod se nově téměř zdvojnásobí na 20 procent průměrné mzdy.
Minimální důchod činí aktuálně 5 170 korun (v roce 2025 půjde o 5 430 korun). Nově by nejnižší důchod měl být 8 790 korun.
Náročné profese
Do předčasného důchodu budou moci bez krácení odejít pouze ti zaměstnanci, kteří pracují v takzvané čtvrté kategorii náročných profesí. Jde zhruba o 15 tisíc lidí. V původním návrhu MPSV měli tuto možnost i někteří zaměstnanci z třetí kategorie náročných profesí. To ale nakonec koalice změnila s tím, že řešení pro tyto zaměstnance bude hledat společně se zaměstnavateli.
Ti by měli takovým zaměstnancům přispívat povinně do takzvaného třetího spořícího pilíře důchodové reformy, do něhož si dnes Češi spoří dobrovolně. V rámci důchodové reformy to ale uzákoněno není.
Předčasné důchody
Možnost odejít do předčasného důchodu stále využívá velké množství Čechů, čemuž chtěla vláda ve svých návrzích zabránit. Výsledkem je totiž nedostatek lidí, kteří z práce odvádějí daně i sociální a zdravotní pojištění.
Omezení u předčasných důchodů vláda i Sněmovna schválily již loni. Dodnes pro předčasný důchod platily dvě základní podmínky:
- Platba sociálního pojištění nejméně 35 let.
- Odchod o maximálně pět let dříve, než dojde k dosažení důchodového věku. Ne však dřív než v 60 letech.
Od letošního října jsou ale podmínky přísnější. Zároveň se změnila penalizace za odchod do předčasného důchodu a těm, kdo se pro něj rozhodnou, se penze nenávratně sníží. Takto vypadají podmínky pro předčasný důchod nyní:
- Platba sociálního pojištění nejméně 40 let.
- Odchod o maximálně tři roky dříve, než dojde k dosažení důchodového věku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dusno ve Sněmovně. Jste asociální ďábel na druhou, opřel se Lang do Jakoba kvůli důchodům
