Blíží se finální hlasování o klíčové penzijní reformě, vlajkové lodi vlády Petra Fialy. O to víc je překvapivé, že koalice ODS, TOP 09, lidovců a STAN stále nemá shodu nad důležitým parametrem ohledně předčasného důchodu pro tzv. náročné profese. Pokud se řešení v kuloárech co nejdříve nenajde, podle informací CNN Prima NEWS reálně hrozí, že celé roky připravovaná změna spadne pod stůl. Vše má v rukou sněmovní matador a předseda poslanců ODS Marek Benda. Pokud reforma v pátek projde, bude třeba ještě souhlas Senátu a prezidenta.
„Stále se o tom jedná. Je nějaký základ, na kterém se všechny strany dohodly, ale zatím to není finálně potvrzené a je třeba i součinnost ministerstva financí. Víc bych ale nerad před finální dohodou prozrazoval,“ řekl CNN Prima NEWS poslanec STAN Viktor Vojtko, který je v Poslanecké sněmovně kolegy považován za jednoho z největších znalců celé reformy.
ČTĚTE TAKÉ: Koalice ANO a Spolu? Měly by překousnout chrousta a udělat v Evropě průvan, říká Schmarcz
Podle informací redakce je situace velmi napjatá a skutečně hrozí, že celá důchodová reforma a tři roky práce stovek lidí nakonec přijdou vniveč.
O co se tedy přesně vede spor? Jak už jsme zmínili, jde o tzv. náročné profese (dělí se do čtyř kategorií) a možnost lidí v nich pracujících odejít do důchodu až o pět let dříve. Původní návrh z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by dřívější odchod umožnil lidem, kteří pracují ve čtvrté kategorii a částečně i těm ve třetí kategorii. V té jde o lidi pracující v podmínkách, kde je vyšší celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a chladem. Celkem by tak mělo jít o přibližně 120 tisíc lidí.
Pekarová: Reformu možná nepodpoříme
To se ale nelíbí ODS a TOP 09, které společně připravily alternativní návrh, jenž zahrnuje pouze čtvrtou kategorii a tedy cca 15 tisíc lidí. A jak se zdá, tento střet, kde ODS a TOP 09 bojují především za zájmy zaměstnavatelů, může mít fatální důsledky na celou reformu.
„Důchodová reforma by bez této změny nebyla kompletní, a proto bychom ji jako celek nemohli podpořit. Naši koaliční partneři to vědí od počátku, takže nejde o nic nového. A návrh projde, jsme na tom koalicně domluveni. Nejedná se o nějaký výčet profesí, jak se mylně v médiích mnohdy uvádí, ale o různé škodlivé faktory působící na pracující. S prokazováním takových faktorů a míry jejich škodlivosti na konkrétního člověka by ale bylo spojeno obrovské množství byrokracie pro zaměstnavatele a my jednoznačně stojíme na straně přehledného a srozumitelného systému pro zaměstnance i firmy,“ uvedla pro CNN Prima NEWS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Je tak zcela jasné, že koalice shodu najít musí. V té podle informací redakce hraje klíčovou roli sněmovní matador a šéf poslanců ODS Marek Benda.
„Předběžná shoda předsedů poslaneckých klubů panuje v tom, že by se pro tuto kategorii (sporné skupiny náročných profesí, pozn. red.) zavedl povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Tedy, že by těm vybraným z třetí kategorie zaměstnavatel přispíval do tzv. 3. pilíře. K tomu, aby všichni měli jistotu, že tato dohoda bude naplněna, musí být zafixovaná politická dohoda, jak to technicky udělat. K tomu je třeba součinnost ministerstva financí a tu přislíbil Marek Benda, že to zvládne,“ řekl CNN Prima NEWS zdroj z Poslanecké sněmovny.
„Pokládám řešení prostřednictvím třetího pilíře za správnější i logičtější pro zaměstnance, zaměstnavatele i stát. Věřím, že dohoda je možná. Jednání na expertní úrovni už probíhají,“ potvrdil CNN Prima NEWS sám Benda.
Do třetího pilíře si dnes lidé sami spoří na stáří a některým z nich už dnes přispívá dobrovolně i zaměstnavatel. Pokud by to v případě náročných profesí byla povinnost, dá se reálně hovořit o návratu tzv. druhého pilíře.
Druhý pilíř důchodového systému, který zavedla vláda Petra Nečase (ODS), nabízel lidem od roku 2013 možnost snížit si odvody na sociálním pojištění s tím, že si tyto peníze budou sami spořit na stáří. Vstup do II. pilíře byl pro každého občana České republiky dobrovolný. Po vstupu do něj zaměstnanec odváděl na sociální pojištění jen 3,5 procenta a 21,5 procenta zaměstnavatel ze své hrubé mzdy státu (namísto původních 28 procent). Pět procent si poté zaměstnanec posílal do svého vybraného penzijního fondu.
Druhý pilíř zrušila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a od té doby je debata o něm společenské i politické tabu, jehož prolomení by znamenalo zásadní změnu v uvažování nad udržitelností důchodového systému.
Pro zaměstnavatele by měla být tato cesta snazší než v důchodové reformě původně navržený mechanismus. Ten jim ukládá povinnost u takových zaměstnanců odvádět o pět procentních bodů vyšší odvody na sociálním pojištění.
„Pokud shoda nebude, tak bude velmi obtížné schválit pozměňovací návrh ODS a TOP 09, a pak to samozřejmě nabourá další hlasování a je otázkou, co vůbec bude následovat,“ doplnil zdroj s tím, že pokud se shoda najde, koalice v rámci důchodové reformy odhlasuje odchod do předčasného důchodu jen a pouze pro zaměstnance ve čtvrté kategorii. Pro zaměstnance v té třetí bude pak třeba změna dalších zákonů, které půjdou už na vrub ministerstvu financí.
Jurečkova reforma
Důchodová reforma, kterou Marian Jurečka v základních obrysech představil už loni na jaře, která ale od té doby prošla dílčími úpravami, má za cíl primárně zastavit propad v příjmech důchodového účtu ve chvíli, pokud by k žádným změnám nedošlo. Koaliční shoda panuje na tom, že dojde ke zpomalení tempa růstu důchodů, postupnému navyšování věku odchodu do důchodu až do zastropování na 67 let pro ročníky 1988 a mladší. Dále pak na zavedení tzv. fiktivního vyměřovacího základu, od kterého se budou počítat peníze navíc za vychované děti. Dojde i k ukotvení i tzv. společného vyměřovacího základu manželů.
V rámci důchodové reformy je načteno více než 30 pozměňovacích návrhů, z nichž je velká část opozičních s cílem reformu úplně zrušit. Zajímavý je ale například návrh Pirátů, kteří by rádi, aby podle stejného klíče, kterým jsou každý rok valorizovány důchody, byl valorizován i rodičovský příspěvek.
Jak opozice z řad ANO, tak i čtyři koaliční strany se ale shodují na tom, že jde o přílepek na poslední chvíli, který nemá šanci na úspěch, byť s principem souhlasí, ale není podle nich rozumné, aby se o něm hlasovalo v rámci tohoto zákona.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mám si nasadit uši jako zajíc? Starý profesor možná neosloví každého, promluvil Fiala o své formě a pobavil internet
