Vláda si hodlá posvítit na předčasné důchody a změnu valorizačního rámce. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Méně peněz, delší doba spoření a přísné podmínky pro ty, kteří chtějí do předčasného důchodu. Právě to jsou spolu s dalšími změnami valorizace a zcela novou protiinflační dávkou první návrhy, které v rámci důchodové reformy připravil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Redakci CNN Prima NEWS se podařilo získat dokument resortu, ze kterého je zřejmé, koho se přísnější podmínky dotknou.
Jak bude vypadat důchodová reforma? O kolik později půjde dnešní pracující generace do penze a jak vysoký důchod vůbec bude mít? To vše jsou otázky, na které aktuálně netrpělivě čeká celé Česko.
Ministr práce od začátku roku pravidelně posouvá termín, kdy veřejnost s tolik očekávanou důchodovou reformou seznámí. Nyní se ale zdá, že jsou první střípky reformy hotové a Jurečka je připraven s nimi seznámit i veřejnost.
ČTĚTE VÍCE: Piráti ostře ke Zdechovskému: Ať předloží důkazy, nebo si jde vykloktat. Odvádí jen pozornost
O komplexní představení všech změn, a tedy celé reformy, se ale nejedná a zřejmě ani jednat nebude. Půjde spíše o úpravy jednotlivých současných parametrů. A tím prvním, na co si vláda hodlá posvítit, jsou právě předčasné důchody a změna valorizačního rámce. Novinkou je vedle toho představení nové dávky, která má seniorům pomoct v době inflace.
„S představením důchodové reformy chceme počkat až na chvíli, kdy budou u konce veškerá nutná jednání a budeme přesně vědět, na kterých parametrech je shoda mezi všemi dotčenými subjekty. Předřazena bude úprava valorizačního mechanismu a podmínek odchodu do předčasného důchodu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS tisková mluvčí resortu Eva Davidová.
První pilíř důchodového systému
V rámci důchodového systému dnes existují dva pilíře – první a třetí. Do prvního přispíváme všichni povinně na základě odvodu sociálních pojištění. Zaměstnanci na něm odvádějí 6,5 procenta ze svého měsíčního platu, tato suma se odečítá z hrubé mzdy. Sociální (a zdravotní) pojištění za ně pak společně s daní z příjmů odvádí i jejich zaměstnavatel, a to ve výši 25 procent.
U OSVČ se výše sociálního pojištění určuje na základě jejich příjmů a výdajů, k platbě pojistného u nich dochází formou měsíčních záloh. Jejich minimální výše v roce 2023 činí 2 944 korun, v případě vedlejší činnosti 1 178 korun.
Stabilizace prvního pilíře
Opatření, která jsou nyní připravena (ale i další, jež budou následovat), se plně zaměřují na tzv. první pilíř – tedy na ten, kam všichni povinně odvádíme peníze ze svých daní. Celkově jde o kroky, které mají systém penzí stabilizovat v dlouhodobém horizontu, tedy až do roku 2050. Nejde proto o opatření, která by se dotkla stávajících seniorů.
Dokument z dílny Mariana Jurečky a jeho resortu práce a sociálních věcí, jenž má redakce k dispozici, rozděluje opatření do čtyř oblastí tak, aby se Česko nepropadlo do stamiliardových dluhů. Pokud totiž stát se způsobem, jakým jsou dnes vypláceny penze, nic neudělá, hrozí, že by v roce 2050 jen dluh na penzijním systému dosahoval kolem 350 miliard korun.
Podle informací CNN Prima NEWS je v koalici shoda na tom, aby propad do roku 2050 nepřesáhl dvě procenta HDP. Z dnešního pohledu jde o maximálně 140 miliard korun. A právě tímto směrem jsou opatření zamýšlena.
Hlavní cíl změn je proto jednoduchý. Protáhnout dobu, po kterou budou lidé pracovat, a to s ohledem na prodlužující se dobu dožití. Díky tomu by mělo do státní kasy směřovat více daní od pracujících lidí. Toho lze docílit dvěma cestami. Zaprvé posunout věk odchodu do důchodu a zadruhé odradit lidi od toho, aby chodili do předčasných důchodů. Obojí bude součástí připravených návrhů. Dílčí změny se v budoucnosti týkají i OSVČ, rodinné solidarity nebo pracujících na DPP. Jako první ale přichází změny u zmíněné valorizace a předčasných důchodů.
Pomalejší růst důchodů – změna řádné valorizace
Byť ministr Jurečka po schůzce s odboráři koncem března slíbil, že se důchody nepřestanou valorizovat o inflaci, neznamená to, že porostou stejně rychle jako dosud.
Důchody se totiž dnes valorizují v prvním kroku o inflaci a v druhém o polovinu růstu reálných mezd. Pokud by inflace byla dejme tomu deset procent a přitom by reálné mzdy dokázaly růst o pět procent, tak se důchody musí zvýšit o 12,5 procenta. A právě valorizaci o polovinu růstu reálných mezd chce vláda zbrzdit. Nově proto navrhuje, aby se důchody zvyšovaly pouze o třetinu zvýšení reálných mezd. Podle ekonomů přitom reálné mzdy neporostou nejméně dalších pět let. A stejně tak jejich výraznější posílení neočekává ani ministerstvo.
Jurečka: Valorizace budou nadále plně zohledňovat inflaci. Věk odchodů do penze nezvýší
Pravidelné valorizace důchodů by dál měly plně zohledňovat inflaci. Novinářům to po jednání s odboráři o změnách penzijního systému řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh novely s úpravou růstu penzí předloží do dvou týdnů. Pozmění se tak hlavně mimořádné přidávání kvůli inflaci. Zároveň ministr uvedl, že nepočítá se zvyšováním věku odchodu do důchodu. Nově by v Jurečkově poradním týmů k důchodové reformě měli mít svého zástupce i odboráři.
První snížení nákladů na valorizaci, a tudíž i dopad výše popsaného návrhu, dokument očekává nejdříve v roce 2028. Ve střednědobém horizontu by tato opatření mohla ušetřit až 14 miliard korun.
Dávka – změna mimořádné valorizace
S řádnou valorizací souvisí i ta mimořádná, ke které stát přistupuje ve chvíli, kdy se inflace po dobu pěti měsíců drží nad hranicí pěti procent. Ta by měla být podle informací MPSV nově nahrazena tzv. příspěvkem na náklady.
„Valorizace v mimořádném termínu bude nahrazena výplatou mimořádného dočasného příspěvku na pokrytí zvýšených nákladů, trvalá kompenzace na růst cen bude vždy jednou ročně valorizací v řádném termínu,“ uvádí se v materiálech MPSV, které má redakce k dispozici.
Ve chvíli, kdy by inflace opět dramaticky rostla, by tím pádem stát již nepřikročil k mimořádné valorizaci. Místo toho by penze do konce roku vyrovnal zmíněnou dávkou. Skládat by se měla z fixní částky a poté z procentuální částky podle výše důchodu.
„Příspěvek by byl pro všechny, ale skládat by se měl z absolutních částek a pak z variabilních složek, které se odvíjejí od výše důchodu. Je tam zachována nějaká zásluhovost, ale rozdíl oproti stávajícímu systému je v tom, že se snažíme pomoci nízkopříjmovým seniorům,“ vysvětlil CNN Prima NEWS jeden z koaličních poslanců.
Omezení předčasných důchodů
Druhé zásadní opatření, které ministerstvo plánuje v pondělí představit, má za cíl co nejvíce omezit a ještě lépe úplně vypnout odchody do předčasných důchodů. Dnes pro předčasný důchod platí dvě základní podmínky:
- Platba sociálního pojištění nejméně 35 let.
- Odchod o maximálně pět let dříve, než svého důchodového věku dosáhnete. Ne ale dřív než v 60 letech.
Obě dvě podmínky se mají nově změnit.
- Platba sociálního pojištění se má prodloužit nejméně na 40 let. Ve hře je ale i varianta placení pojištění až 45 let.
„Koaliční finální rozhodnutí padne teprve příští týden. Řešili jsme dvě varianty 40 a 45 let. Ještě k tomu měli dostat podklady,“ uvedl pro CNN Prima NEWS zdroj z koalice.
- Odchod do předčasného důchodu bude možný pouze o tři roky dříve, nikoliv o pět. Tuto dobu dříve prodloužila vláda Mirka Topolánka.
V souvislosti s tím se plánuje i přísnější krácení předčasných důchodů. Z materiálů vyplývá, že průměrný předčasný důchod, pokud se do něj člověk rozhodne odejít, by mohl být zkrácen o 900 korun měsíčně, a navíc by neměl být až do dosažení řádného důchodového věku valorizován.
Finální návrhy MPSV by měly být zveřejněny během pondělí. Nakonec se k nim budou moct veřejně vyjádřit jak ministerstva, tak odbory i další orgány. Změny může ještě připravit i vláda před tím, než finální návrh schválí. Až poté doputuje konkrétní návrh zákona do Poslanecké sněmovny. Jednotlivé parametry tak ještě mohou doznat změn.
Pro úplnost závěrem doplňme, že se chystají i změny v oblasti zvýšení věku pro odchod do důchodu, navýšení odvodů pro OSVČ, revize u pracujících na DPP či posílení rodinné solidarity. Úplně mimo pak stojí i tzv. třetí pilíř, tedy formy vlastního spoření si na důchod. Tyto změny má na starosti ministerstvo financí a zde se očekává rozšíření stávajících možností spoření.
