České zásobníky jsou plné přibližně z 90 procent. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
České zásobníky plynu jsou plné již z více než 90 procent, obvykle však fungují pouze jako výpomoc při zvýšené poptávce. Proto nelze během nadcházející topné sezony spoléhat pouze na ně. Odborníci totiž upozorňují, že při nižší naplněnosti klesá také jejich těžební výkon. Proto je v ideálním případě potřeba, aby do Česka proudil také jiný plyn a zásobníky zůstaly naplněné až do krizových měsíců počátkem následujícího roku.
Kolik máme v Česku zásobníků?
V České republice funguje celkem devět plynových zásobníků, jeden z nich je však napojen pouze na slovenskou plynárenskou síť. Většina z nich se nachází na Moravě, respektive v jednom případě ve Slezsku, a pouze jeden zásobník můžeme nalézt ve středních Čechách. Celková kapacita zásobníků v Česku činí přibližně 3,5 miliardy metrů krychlových.
Jak fungují v zimě?
Během zimní sezóny zásobníky obvykle především pomáhají vykrývat zvýšenou poptávku nad rámec toho, co by mohl běžně zajistit dovoz plynu. Z dat z předešlých let, které redakci poskytl mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort, vyplývá, že se zásobníky obvykle plnily přibližně od března a vypouštěny do systému byly přibližně na přelomu podzimu a zimy.
Problémem je však také skutečnost, že s poklesem naplněnosti klesá také těžební výkon zásobníků. „Každý z osmi podzemních zásobníků připojených k české plynárenské soustavě má jiný těžební výkon, který je důležitým parametrem určujícím schopnost dodat plyn zákazníkům. S postupným poklesem celkového uloženého plynu klesá také tento těžební výkon,“ sdělil pro CNN Prima NEWS Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno.
Co by hrozilo při nižších zásobách?
Zásobníky by samy o sobě zřejmě nestačily. „V praxi to vypadá asi tak, že například dnes při 90% naplněnosti by byly zásobníky samy schopny pokrýt i tu historicky nejvyšší denní spotřebu plynu. Jakmile budou vyčerpány například z poloviny, denní těžební výkon se také výrazně sníží. V takové situaci, která může velmi dobře nastat v průběhu ledna či února, by pak zásobníky mohly denně dodat plyn pro pokrytí sotva poloviny poptávky,“ varoval Kocůrek.
Pokud bychom nezajistili dovoz plynu pro pokrytí té druhé poloviny, muselo by podle Kocůrka dojít k řízenému omezení odběru. „Bohužel zatím nevíme, kolik plynu budeme moci v zimních měsících do ČR dovézt. Zejména dojde-li k dalšímu omezení či zastavení plynu z Ruska do EU (nyní teče přes Turecko a Ukrajinu), bude zásobování z neruských zdrojů opět o něco komplikovanější. To se může negativně projevit i na dodávkách do ČR. Byť již více než měsíc žádný ruský plyn nedovážíme,“ sdělil konzultant.
Co když bude nedostatečný tlak?
Obecně by mělo platit, že by k poklesu tlaku v soustavě vůbec nemělo dojít. Problém by však mohl nastat například v okrajových částech republiky. „Co se týče poklesu tlaku v plynárenské soustavě v důsledku nedostatku plynu, zde by samozřejmě mohl nastat problém se zásobováním některých periferních částí. Tlaková hladina v soustavě je spojena s množstvím přepravovaného plynu, a tudíž pokud je plynu dostatek, je i dostatečný tlak – a obráceně,“ uvedl Kocůrek z EGÚ Brno.
Budou zásoby stačit na letošní sezonu?
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) nedávno upozornil, že se zásobníky daří nadále plnit a jsou již na úrovni přibližně 90 procent. Důvodem je především pokles české spotřeby, který činil meziročně přibližně 18 procent.
Přesto experti varují před předčasným vypouštěním terminálů. „Letos bude určitě vhodné udržet si co nejdéle co nejvyšší zaplněnost zásobníků, abychom je v případě potřeby (nedostatečného dovozu) mohli co nejlépe využít,“ doplnil Kocůrek.
Podařit by se to mohlo díky dodávkám LNG. „Získali jsme podíl v nizozemském terminálu, což nebylo žádnou samozřejmostí. Pokud bychom vycházeli z loňské spotřeby, pokryl by třetinu plynu. Vzhledem ke snížení spotřeby, by mohl zajistit 40 procent,“ uvedl Síkela.
