PŘEHLEDNĚ: Ochrana žen, či vnucování ideologie genderismu? O co jde v Istanbulské úmluvě
Senát koncem ledna odmítl Istanbulskou úmluvu. Dohoda Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí vyvolává řadu kontroverzí především kvůli genderové ideologii. Podle zastánců zlepší pomoc obětem. Kritici upozorňují, že oblast řeší už národní legislativa a problém je spíše ve vymahatelnosti stávajících zákonů. Proto podle nich neplatí argumentační zkratka, že kdo nesouhlasí se smlouvou, podporuje agresivní chování mužů vůči ženám.
Úmluva, která byla roku 2011 podepsána v tureckém Istanbulu, odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.
ČTĚTE TAKÉ: Fiala o vraždě Roma v Brně: Národnost je až druhotná. Musíme hlavně potrestat násilí
Text úmluvy poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.
V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i vyčlenění peněz na související služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo rovněž s násilnickými osobami.
Výběr bodů, které budí kontroverze
- Dohoda zavádí obecnou povinnost: Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založeny na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.
- Zvyšování obecného povědomí: Smluvní strany budou pravidelně a na všech úrovních podporovat nebo uskutečňovat kampaně nebo programy, a to i ve spolupráci s národními institucemi pro lidská práva a orgány pro prosazování rovnosti, občanskou společností a nevládními organizacemi, zejména ženskými organizacemi.
- Vzdělávání: Smluvní strany učiní tam, kde je to vhodné, nezbytné kroky k využívání výukového materiálu o otázkách, jako jsou rovnost mezi ženami a muži, genderové role bez stereotypů, vzájemná úcta, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, genderově podmíněné násilí na ženách a právo na osobní integritu, který by byl přizpůsoben měnící se úrovni vnímání žáků a zahrnut do formálních školních osnov na všech úrovních vzdělávacího systému.
- Žádosti o azyl z důvodů genderu: Genderově podmíněné násilí by mělo být postaveno na roveň jiných hrozeb z pohledu uznání právního postavení uprchlíka.
- Zásada nenavrácení: Oběti násilí na ženách by bez ohledu na svůj status či pobytový režim neměly být vráceny tam, kde by mohly být ohroženy.
Kdo již úmluvu ratifikoval
Dokument zatím schválilo 36 členských států Rady Evropy a dalších devět (včetně Česka) ji pouze podepsalo, ale dosud neodsouhlasilo národními parlamenty. Úmluvu nepodepsaly Rusko, Ázerbájdžán ani Turecko, které svůj podpis stáhlo v roce 2021 s tím, že práva žen jsou dostatečně chráněna tamní ústavou.
Česko úmluvu signovalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. V rámci Evropské unie ČR patří k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy na začátku června odhlasovaly, že se sedmadvacítka k úmluvě připojí. Kabinet předem oznámil, že se ČR při hlasování zdrží.
O Istanbulské úmluvě v pořadu 360° diskutují senátoři Zdeněk Hraba a Marek Hilšer:
Ve středu se věcí zabýval český kabinet. „Vláda úmluvu schválila. Byla na tom politická dohoda. Nyní jde do Parlamentu pro ratifikaci,“ řekl novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
V čem má mít Česko výjimku?
Česká vláda si vyhradila právo dva články z dokumentu do našeho práva neaplikovat.
- Česko se nebude zavazovat ke stíhání trestných činů souvisejících s násilím na ženách spáchaných v zahraničí osobami s obvyklým bydlištěm v Česku, ale bez českého občanství. (Jedná se o ustanovení 44.)
- Druhá výjimka se týká povolení k pobytu v souvislosti s manželem či partnerem. Podle článku „smluvní strany přijmou nezbytná legislativní nebo jiná opatření, která zajistí, aby obětem, jejichž povolení k pobytu závisí na povolení k pobytu manžela nebo partnera, jak je uznává vnitrostátní právo, bylo v případě zániku manželství nebo partnerství a za zvláště obtížných okolností uděleno na jejich žádost samostatné povolení k pobytu, bez ohledu na dobu trvání manželství nebo partnerství“. (Jedná se o ustanovení 59.)
Jak podle webu iDnes.cz řekli ministři pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a vnitra Vít Rakušan (STAN), obě situace pokrývá český právní řád.
Jak argumentují odpůrci úmluvy
Kritici tvrdí, že Istanbulská úmluva není potřeba, jelikož samotný český právní rámec disponuje nástroji, jak násilí na ženách postihovat, a proto není potřeba přistupovat k celoevropskému rámci. „Ďábel“ je však podle nich skryt v detailech.
Čtěte také
Úmluva například v části týkající se prevence od států vyžaduje „změnu postojů, tradičních rolí pohlaví a stereotypů, díky nimž je násilí vůči ženám akceptovatelné, [...] zahrnutí učebních materiálů týkajících se problematiky rovnosti do učebních osnov na všech stupních vzdělávání či spolupráci s nevládními organizacemi, médii a se soukromým sektorem ve snaze oslovit nejširší veřejnost“.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) proto například v roce 2018 hovořil o „další podpoře gender neziskovek a indoktrinace na školách“. Jeho stranický kolega Pavel Bělobrádek zase o „aplikaci genderové teorie“. O „falešné černo-bílé manipulaci“ aktuálně mluví zase místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Násilí na ženách se může dopustit jen ubožák. Násilí na ženách je třeba trestat a potírat!
— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) June 21, 2023
To ale ještě neznamená, že musím být pro ratifikaci Istanbulské úmluvy. Snaha tlačit ji touto falešnou černo-bílou manipulací je nepěkná. Právní řád ČR disponuje nástroji, jak násilí na…
Jak argumentují zastánci
Podle příznivců se naopak zlepší systém pomoci potřebným. „Nikomu to neuškodí a naopak pomůže těm, které/kteří to nejvíc potřebují,“ napsal na Twitter například Pirát Lipavský. „Zlepší se tak systém opatření, který chrání oběti násilí a těm bude poskytnuta dostatečná pomoc,“ doplnil.
Proč je tedy potřeba? Zlepší se tak systém opatření, který chrání oběti násilí, a těm bude poskytnuta dostatečná pomoc. Chceme se dobrovolně připravit o způsob, jak pomoci české společnosti? 3/4
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 21, 2023
Podle ekonomky a neúspěšné prezidentské kandidátky Danuše Nerudové je důležitým argumentem také skutečnost, že většina států bez větších výhrad úmluvu ratifikovala.
„Je znepokojivé sledovat, jak někteří konzervativní politici opět rozehrávají další nesmyslné kulturní války, které brání přijetí norem, jež by posunuly naši zemi dopředu a v tomto konkrétním případě zvýšily ochranu žen a zlepšily jejich postavení v bolestivých případech týrání a násilí. Kdyby byl dokument tak nebezpečný, jak tvrdí jeho odpůrci, nemělo by ho tolik zemí ratifikováno již před lety,“ napsala na Twitteru.
Vláda dnes posunula ratifikaci Istanbulské úmluvy. Je to malý, ale důležitý krok na cestě za lepší spravedlností a právní ochranou žen.
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) June 21, 2023
Přes tuto dobrou zprávu, je ale znepokojivé sledovat, jak někteří konzervativní politici opět rozehrávají další nesmyslné kulturní války,…
Ratifikaci podporuje také prezident Petr Pavel, jeho předchůdce Miloš Zeman k němu měl v minulosti poměrně neutrální postoj: „Istanbulská úmluva je výborná pro zaostalé země, zejména muslimské. Pro nás je zbytečná,“ uvedl v roce 2018 v televizi Barrandov. Úmluva má podle něj například chránit ženy před nucenými sňatky, nucenými sterilizacemi a ženskou obřízkou, což jsou věci, které se v Česku nedějí. Naopak jednoznačně proti dohodě se staví další bývalý prezident, respektive Institut Václava Klause.
K tématu: Rozhovor s komentátorem Echo24 Danielem Kaiserem v pořadu K věci.
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
