Rozšíření paušální daně, zvýšení limitu k povinné registraci k DPH nebo nižší pokuty za pozdní dodání kontrolního hlášení. Takové novinky čekají podnikatele a živnostníky v příštím roce. Zdroj: Profimedia.cz
Rozšíření paušální daně, zvýšení limitu k povinné registraci k DPH nebo nižší pokuty za pozdní dodání kontrolního hlášení. Takové novinky čekají podnikatele a živnostníky v příštím roce. Změn je ale daleko více a některé budou pro chod podnikatelů zásadní. Podívejte se na jejich přehled.
Zvýšení ročního limitu pro povinnou registraci k DPH
Nový rok je tradičně spojen s celou řadou změn pro podnikatele a živnostníky. Od 1. ledna mohou například počítat se zvýšením ročního limitu k povinné registraci k DPH z jednoho milionu korun na dva. Jedná se o očekávanou změnu, po které podnikatelé volali delší dobu. Dosavadní limit byl totiž nastaven od vstupu České republiky do Evropské unie před 18 lety. K plátcovství daně z přidané hodnoty se musí přihlásit ti podnikatelé, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil jeden milion korun.
Rozšíření paušální daně
Zvýšení ročního limitu pro povinnou registraci k DPH bylo součástí vládního daňového balíčku. Spolu s tím došlo k rozšíření vstupu do režimu paušální daně. V ní podnikatelé nemusejí vyplňovat daňová přiznání a odvádí sociální a nemocenské pojištění jednou paušální částkou.
Kvůli navýšení limitu na dva miliony korun ale také dochází k rozdělení paušální daně na tři pásma. Ty budou zohledňovat výši měsíčních paušálních záloh. První pásmo odpovídá současné paušální dani a záloha by měla činit měsíčně 6 208 korun pro živnostníky s ročními příjmy do jednoho milionu korun.
| Celková paušální záloha | Daň z příjmů | Pojistné na důchodové pojištění | Pojistné na veřejné zdravotní pojištění | |
|---|---|---|---|---|
| I. Pásmo | 6 208 Kč | 100 Kč | 3 386 Kč | 2 722 Kč |
| II. Pásmo | 16 000 Kč | 4 963 Kč | 7 446 Kč | 3 591 Kč |
| III. Pásmo | 26 000 Kč | 9 320 Kč | 11 388 Kč | 5 292 Kč |
| Zdroj: MF ČR |
Druhé pásmo spadá pro podnikatele s příjmy do milionu a půl, kteří budou platit 16 tisíc korun. Třetí pásmo pak bude určené pro osoby samostatně výdělečně činné do příjmu dvou milionů korun. Ti budou platit měsíční fixní částku ve výši 26 tisíc korun.
Zvýšení záloh za pojištění
Každoročně se podnikatelé a živnostníci musí připravit i na nepříjemnou skutečnost, a to zvýšení minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění. Od ledna 2023 se minimální platba za zdravotní pojištění – které je splatné do 8. dne následujícího měsíce – navýší o 95 korun. Živnostníci tak budou z nařízení vlády zasílat částku od 2 722 korun.
Minimální měsíční zálohu na zdravotní pojištění budou v příštím roce platit i OSVČ, které zahájí samostatnou výdělečnou činnost.
Měsíční zálohy na sociálním pojištění jsou splatné během měsíce, za který se platí. Od roku 2023 si musí podnikatelé při platbě minimální zálohy za sociální pojištění připravit 2 944 korun. Zdražuje se o 103 korun, neboť v roce 2022 platili OSVČ za pojištění minimálně 2 841 korun.
Nižší pokuty za pozdně dodané kontrolní hlášení
V roce 2023 také dojde k úpravě u kontrolního hlášení. Zapomnětlivcům se totiž o polovinu sníží pokuta za pozdně dodané kontrolní hlášení. Spolu s tím se prodlužuje lhůta pro podání kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky. Dosud platila lhůta pěti dní.
Zvyšuje se roční příjem, kdy nemusí lidé podávat daňové přiznání
Nový rok také přinese úlevu pro řadu lidí, kteří nemusejí podávat daňové přiznání. Dosud byl tento roční limit na částce 15 tisíc korun. Od roku 2023 však bude daňové přiznání podávat každý, jehož zdanitelné příjmy přesáhnou 50 tisíc korun.
Nově se také zmenšuje okruh osob, které musí podávat daňové přiznání elektronickou formou. Povinnost se nebude vztahovat na nepodnikající fyzické osoby s aktivní datovou schránkou.
Konec povinné elektronické evidence tržeb
Se začátkem roku 2023 se očekává i oficiální konec elektronické evidence tržeb. Ta byla pozastavená během covidu a podnikatelé mohli EET využívat jen dobrovolně. Ministerstvo financí uvádí, že tímto krokem poklesne administrativní zátěž podnikatelů a odpadnou jim náklady spojené s provozem elektronické evidence. „S růstem bezhotovostní ekonomiky ztrácela EET svůj význam z pohledu státního rozpočtu. V roce 2025, kdy je podíl bezhotovostních plateb odhadován na 80 procent, by byl její přínos pro státní rozpočet již bagatelní,“ vysvětlilo ministerstvo konec sledovacího nástroje.
