Trumpův mírový plán pro Ukrajinu
Americký prezident Donald Trump Zdroj: čtk/profimedia.cz
Donald Trump Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Americký prezident Donald Trump Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ruský autoritářský vládce Vladimir Putin Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Vyacheslav PROKOFYEV / POOL / AFP / Profimedia
Ruský prezident Vladimir Putin se účastní setkání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Kremlu v Moskvě (13. 3. 2025). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je prý otevřen jednání o míru s Vladimirem Putinem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je prý otevřen jednání o míru s Vladimirem Putinem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska (20. 3. 2025) Zdroj: profimedia/ČTK
Volodymyr Zelenskyj Zdroj: čtk/profimedia.cz
Americký prezident Donald Trump Zdroj: čtk/profimedia.cz
Donald Trump Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Americký prezident Donald Trump Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ruský autoritářský vládce Vladimir Putin Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Vyacheslav PROKOFYEV / POOL / AFP / Profimedia
Ruský prezident Vladimir Putin se účastní setkání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Kremlu v Moskvě (13. 3. 2025). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je prý otevřen jednání o míru s Vladimirem Putinem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je prý otevřen jednání o míru s Vladimirem Putinem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska (20. 3. 2025) Zdroj: profimedia/ČTK
Volodymyr Zelenskyj Zdroj: čtk/profimedia.cz
Mírový plán pro Ukrajinu představený americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dojednaný s Ruskem vychází ve velkém vstříc autoritářskému vládci Kremlu Vladimiru Putinovi. Kdo má na něm naopak těžce ostrouhat, je Ukrajina v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle expertů Pavla Havlíčka a Jana Šíra navíc Trump nejen silně nahrává Rusku na úkor Ukrajiny, ale zároveň ohrožuje bezpečnost Evropy.
„Myslím si, že Rusko je připraveno a hodně lidí říkalo, že Rusko jde do toho naplno. A také si myslím, že jsme se s Ruskem dohodli. Ale musíme se také dohodnout se Zelenským. Doufal jsem, že dohoda s ním bude jednodušší. Zatím to bylo těžší, ale to je v pořádku. Myslím si, že jsme se dohodli s oběma, a doufám, že to skončí,“ nechal se slyšet Trump v Oválné pracovně Bílého domu.
ČTĚTE TAKÉ: Máme dohodu s Ruskem o míru na Ukrajině, míní Trump. Plánuje setkání s Putinem v půlce května
Předjednaná dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem může ale narazit u Ukrajiny, přičemž je velmi pravděpodobné, že se tak stane. Pro Kyjev je totiž krajně nevýhodná. Podívejte se, co by jednotliví aktéři z potenciální dohody měli.
Co by získalo Rusko?
Moskva z dohody vyjednané s Trumpovým emisarem Stevem Witkoffem vychází jednoznačně jako vítěz. Z Američanů dokázali Rusové vyrazit hned několik ústupků, po nichž bažili už delší dobu:
- Oficiální uznání ruské kontroly nad poloostrovem Krym
- De facto uznání ruské okupace většiny Doněcké a Luhanské oblasti. To samé se týká i okupovaných částí Záporožské a Chersonské oblasti
- Slib, že se Ukrajina nestane členským státem NATO
- Konec všech amerických sankcí na Rusko zavedených od roku 2014
- Ekonomická spolupráce USA a Ruska zejména v energetice a průmyslu
Putin by sice nedosáhl svého původního cíle ze začátku invaze, tedy zabrat celou Ukrajinu či její drtivou část, ale udržel by prakticky veškeré území, které za více než tři roky krvavých bojů a ostřelování ukrajinských měst dokázal získat. Kromě toho by Rusku vydatně pomohlo odstranění sankcí i americká ekonomická spolupráce.
Co by získala Ukrajina?
Jestliže ze současné podoby Trumpovy mírové dohody vychází jako jednoznačný vítěz Rusko, na straně poražených se nachází Ukrajina. Země, která už více než tři roky vzdoruje agresi výrazně silnějšího souseda a čelí pravidelnému ostřelování svých měst ruskými raketami či genocidě provozované Kremlem na dobytém území, by jasně ostrouhala. Jisté zisky se sice nalézt dají, ale jsou buď zcela marginální v porovnání s ruskými, popřípadě jde jen o mlhavé a nejasné přísliby:
- Trumpem zmiňované „robustní bezpečnostní záruky“
- Navrácení Rusy dobyté části Charkovské oblasti
- Přístup k řece Dněpr, která by byla novou přirozenou hranicí s Ruskem na východě a na jihu
- Finance na rekonstrukci země
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Bezpečnostní záruky by podle Trumpa měly zajistit západní státy, které mají zájem na ochraně Ukrajiny. Šlo by tak nejspíš o takzvanou Koalici ochotných, jejíž součástí je i Česko. Jde však o velmi mladý projekt, který aktuálně nemá žádné stanovy a jeho podpora Ukrajiny není závazná. Kromě toho není jasné, zda by Ukrajinu případně chránily i Spojené státy. Podle portálu Axios navíc není ani zřejmé, kdo by Ukrajině prostředky na obnovu země poskytoval.
Co by získaly USA?
Ani Spojené státy by nevyšly naprázdno. Trump totiž do dohody přidal některé body, z nichž by Američané mohli těžit – a to doslova. Týkají se nerostného bohatství Ukrajiny, a nejen jeho:
- Dohoda o těžbě nerostů mezi USA a Ukrajinou
- Správa Záporožské jaderné elektrárny Američany
USA by oficiálně převzaly správu nad Záporožskou jadernou elektrárnou, která je největší svého druhu v Evropě. Území, na kterém se nachází, by náleželo Ukrajině, ale její řízení by bylo v gesci Spojených států, přičemž ty by měly dodávat elektřinu jak na Ukrajinu, tak do Ruska.
Experti: Trump jde Rusům na ruku
Trump chce podle bezpečnostního analytika z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka dosáhnout dohody stůj, co stůj. „O to více tlačí Ukrajinu ke zdi právě i s ohledem na koncept výměny území za mír či jakési příměří,“ zmínil pro CNN Prima NEWS Havlíček s dovětkem, že Trumpův plán ale vůbec nemusí uspět. „Tam, kam posouvá ukrajinskou stranu a prezidenta Zelenského, je stav, který nedovoluje ukrajinská ústava, a samozřejmě tomu brání i evropští spojenci,“ řekl dále analytik.
Doplnil, že představený plán vychází čistě z ruských představ. „Američané právě proto, že neví, jak na Rusy a jak je zatlačit do kouta, jak to dělali s ukrajinskou stranou, jim vlastně ustupují,“ dodal Havlíček.
„Dojednal společný rusko-americký dokument, který efektivně vychází vstříc ruské straně, povzbuzuje agresora a poškozuje Ukrajinu, evropskou bezpečnost a mezinárodní řád,“ řekl redakci politolog Jan Šír. „Skutečnost, že to nemá šanci na úspěch a obsahuje to jen samé mínusy a nic pozitivního, je druhá věc,“ dodal odborník na postsovětský prostor.
Podle něj Trump takovou dohodou akceptuje „ruskou genocidu či mezinárodní zločiny jako anexi Krymu“. „Nejen by tím ve vztahu k agresorovi odmítli vyvozovat odpovědnost, ale ještě by mu na to dali razítko, že je to v pořádku,“ pokračoval Šír s tím, že by tímto krokem šéf Bílého domu mohl povzbudit další potenciální světové agresory, například Čínu.
PODÍVEJTE SE: Záběry totální likvidace ruského vozidla. Posádku okupantů rozdrtily ukrajinské drony
Vybrali jsme pro vás
