Z čeho se skládá cena elektřiny
Návrh na zvýšení regulačního poplatku zvedl zájem o složení platby za elektřinu. Málokterý zákazník totiž skutečně ví, za co přesně v měsíčních zálohách platí. Celková částka se skládá hned z několika částí, jež jsou rozdílně důležité. Na kterou z těchto složek může sáhnout Energetický regulační úřad?
Cena elektřiny byla velkým tématem v době před zavedením cenových stropů. Složení celkové částky za elektřinu je ale pro řadu domácností stále velkou neznámou. V měsíčních zálohách se totiž platí hned za několik položek s rozdílnou důležitostí a účelem. Elektřina se dělí na neregulovanou a regulovanou složku. Třetí částí je státem stanovená daň.
ČTĚTE TAKÉ: Jaká nás čeká zima? Ovlivní ji El Niño, jev nabírá na síle a zvedá hladinu oceánů
Regulovaná složka
Do regulované složky může volně zasahovat Energetický regulační úřad (ERÚ). Právě tato složka je v poslední době mediálně propíraná, ERÚ totiž navrhl její zvýšení o 71 procent oproti minulému roku.
Regulovaná složka může tvořit větší část ceny elektřiny. Hlavní položkou je cena za distribuci, tedy platba za rozvod elektřiny k jednotlivým zákazníkům, která se skládá ze dvou částí. Měsíční platby za příkon podle proudové hodnoty hlavního jističe a ceny za dopravenou MWh, jež se ještě může dělit na cenu ve vysokém a nízkém tarifu. Distribuční poplatky se mohou měnit, proto může být cena elektřiny v různých částech republiky rozdílná. Podle ERÚ se má platba za ně zvýšit nejvíce.
Je to čára přes rozpočet. Domácnosti počítaly, že letos energie zlevní, říká Peterka
Komunikace vlády se nese v tom stylu, že se sice zdraží jedna část ceny energií, ale její tržní cena naopak klesne, a tudíž by se regulované ceny neměly výrazně odchylovat od těch letošních. Ve vysílání CNN Prima NEWS na to upozornil ekonom Pavel Peterka. Zároveň ale připomněl, že už letošní ceny byly opravdu vysoké a to, že v dalším roce neklesnou, bude pro spoustu domácností „čárou přes rozpočet“. Vedle toho analytik Jan Béreš ve vysílání konstatoval, že některým domácnostem mohou energie přeci jen zlevnit.
Další velkou položkou je poplatek za rezervovaný příkon, který je závislý na velikosti hlavního jističe. Poplatek reflektuje, že v každé rozvodné elektrické síti je rezervované určité množství energie, které odběratel musí zaplatit, i když nic nespotřebuje.
Další je příspěvek na výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Z této části se dotuje výkupní cena energií z obnovitelných zdrojů. Tento poplatek se do ceníku vrátí v příštím roce.
Do regulované části spadá také poplatek za systémové služby, pomocí něhož se financuje provoz České přenosové soustavy (ČEPS). Posledním příspěvkem je poplatek operátorovi trhu, který putuje k Operátorovi na trhu s elektřinou (OTE). Tato společnost se stará o formality spojené s přechodem zákazníků k jinému dodavateli.
Neregulovaná složka
Neregulovaná složka elektřiny se odráží v její ceně 40 až 50 procenty. Nemůže být zregulována a nemůže do ní být nijak zasahováno. Její hlavní částí je silová elektřina, která se volně obchoduje na světových burzách. Jedná se tedy o samotný odebíraný produkt, díky němuž lidé mohou vařit nebo používat své spotřebiče. Spotřeba se uvádí v kilowatthodinách (kWh) a odráží skutečně využitou elektřinu.
Dražší elektřina bude pro zákazníky tvrdý náraz. Opozice chce peklo, vláda spoléhá na burzu
Zdražení energií od příštího roku může způsobit problémy řadě domácností, ohrožený je i český průmysl. Vláda Petra Fialy (ODS) spoléhá na pokles ceny silové elektřiny, která se obchoduje na světových burzách. Pokud by cena klesala, vyrovnala by vrácení poplatku za obnovitelné zdroje energií a vyšší regulační platby. Opoziční hnutí ANO chce kvůli cenám elektřiny svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a blokovat druhé čtení státního rozpočtu.
Ceny silové elektřiny se určují podle tarifní distribuční sazby, kterou tvoří dvě části. První je pevná cena za měsíc a druhou cena za odebranou megawatthodinu (MWh). Pevná cena za měsíc se liší podle toho, jakou produktovou řadu lidé využívají. Cena za odebranou MWh se u některých produktů dělí na cenu v nízkém (NT) a vysokém tarifu (VT). Nízký tarif je levnější a dříve se označoval jako noční proud. Oproti tomu vysoký tarif je označení pro elektrickou energii, za kterou lidí platí plnou cenu.
Právě silová elektřina je vázána na velkoobchodní ceny, které před rokem trhaly rekordy. V současné době se elektřina obchoduje za ceny okolo 120 eur za MWh, před rokem 2019 to bylo jen za 40 až 50 eur.
