PŘEHLEDNĚ: Benzín do 33 korun i prémie 15 tisíc. Jak svým občanům pomáhají jiné státy?

Slovensko

Již několik měsíců čelí Fialův kabinet výzvám, aby zastropoval ceny elektřin. K tomuto opatření již v polovině února, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajině, která celou krizi ještě prohloubila, přistoupilo sousední Slovensko.

Tamní vláda se totiž během února dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárny (SE), že ceny zůstanou regulované. Za jednu megawatthodinu Slováci budou platit nanejvýš 61,21 eura, tedy necelých 1 500 korun. „Dohodli jsme se na klíčovém řešení pro stabilizaci cen elektrické energie na následující tři roky,“ oznámil v únoru po sjednání dohody slovenský ministr financí Igor Matovič.

Horská: Po dovolené nás čeká další vlna zdražování. Čím dál víc rodin nemá z čeho spořit

Ekonomika

Finanční situace domácností je nejhorší za posledních osm let. Roste počet rodin, které nemají z čeho spořit. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské budeme po návratu z dovolených čelit výraznému zdražení energií a zvyšování životních nákladů obecně.

Slovenské elektrárny budou dojednanou cenu držet až do konce roku 2024. Podle Matoviče díky tomu domácnosti ušetří až miliardu eur včetně daně z přidané hodnoty. Matovičův vládní kolega a ministr hospodářství Richard Sulík tehdy uvedl, že průměrná úspora na jednu domácnost dosáhne na 500 eur, tedy kolem 12 tisíc korun.

Rakousko

Plošné opatření volí také sousední Rakousko. Již v lednu tamní kancléř Karl Nehammer oznámil kompenzaci ve výši 150 eur (zhruba 3 700 korun) pro domácnosti. Kromě toho uvedl, že částka může být až dvojnásobná pro lidi v nouzi.

Jižní soused České republiky se postupem času odhodlal i k další pomoci svým občanům. V polovině června Nehammer přišel s novým balíčkem protiinflačních opatření, který jen letos vyjde na šest miliard eur, tedy téměř 150 miliard korun.

Balíček poputuje mimo jiné na kompenzace podnikatelům, kteří musí doplácet podstatně vyšší ceny energií. Nezaměstnaní či důchodci s nízkou penzí obdrží dodatečných 300 eur (asi 7 400 korun) a rodiny s dětmi získají jednorázový příspěvek 130 eur (asi 3 200 korun) na dítě.

Německo

Energetickou krizi řeší také německá vláda kancléře Olafa Scholze. Německá pomoc občanům se točí zejména kolem pohonných hmot. Scholzův kabinet už před časem například rozhodl o snížení ceny benzínu a nafty po dobu tří měsíců. Benzín je levnější o 30 centů (kolem 7,40 koruny) na litr, nafta pak o 14 centů (3,50 koruny) na litr.

Známá je rovněž i mimořádná sleva jízdného u veřejné dopravy. Nejen Němci, ale i cizinci si mohou koupit měsíční jízdenku za pouhých devět eur (asi 220 korun) na veškerou veřejnou dopravu po celém Německu.

I Němci se odhodlali k jednorázovému příspěvku pro rodiny s dětmi, jejich bonus činí 100 eur (necelých 2 500 korun) na dítě. Příjemci sociálních dávek pak obdrží jednorázovou dávku ve výši 200 eur (necelých pět tisíc korun).

Polsko

Poláci už v lednu představili soubor opatření na podporu lidí proti inflaci. Vláda premiéra Mateusze Morawieckého se rozhodla dočasně snížit daň z přidané hodnoty u pohonných hmot, ale také u potravin. U druhé jmenované komodity původně činila pět procent, nyní je sazba na nule, takže zde kabinet daň na čas vlastně zrušil.

Maďarsko

Přes pohonné hmoty chce svým lidem pomoci i maďarská vláda. Její předseda Viktor Orbán přišel přímo se zastropováním cen benzinu i nafty, a to už ke konci loňského roku, když se krize rozbíhala. Aktuálně jsou v zemi ceny benzinu i nafty maximálně na úrovni 480 forintů, tedy kolem 33 korun za litr.

Orbánův kabinet přišel ještě s jednou regulací a sice s omezením přístupu k pohonným hmotám. Zmíněné zlevněné částky platí pouze pro Maďary s běžnými vozidly. Auta se zahraniční poznávací značkou či těžké nákladní automobily musí i nadále platit podstatně vyšší cenu.

Francie

Francouzská vláda prezidenta Emmanuela Macrona dala podle dostupných informací na svá opatření až 20 miliard eur. Kabinet se odhodlal jít cestou zastropování cen, a to nejen u elektřiny, ale i u plynu. U pohonných hmot pak přistoupil ke čtyřměsíční slevě 15 centů, tedy zhruba čtyř korun, na litr.

Kromě toho Macron oznámil, že zaměstnanci od léta dostanou jednorázovou nezdaněnou prémii na podporu kupní síly ve výši až 600 eur (téměř 15 tisíc korun). Další příspěvky by podle jeho slibu měly obdržet také osoby samostatně výdělečně činné. Francouzský prezident také slibuje zvednout pravidelný minimální důchod na 1 100 eur (lehce před 27 tisíc korun).

Jak pomáhá Česko?

Přestože domácí opozice nepovažuje kroky kabinetu Petra Fialy za dostatečné, česká vláda jistá opatření skutečně zavedla, respektive je má v plánu. Jednou z pomocí je třeba příspěvek na bydlení, na který by podle ministerstva práce a sociálních věcí mohlo dosáhnout 100 až 200 tisíc lidí. Celkově chce na opatření proti inflaci vydat přes 100 miliard korun jen v letošním roce.

Nejvyšší částka z celkového objemu má zamířit na zajištění zvýšení důchodů, konkrétně 47 miliard korun. Zvýšení slevy na poplatníka by si v letošním roce mělo vyžádat dalších 12 miliard korun. Další pomocí je jednorázová podpora rodin s dětmi. Zde vláda počítá s až 10 miliardami korun, ačkoliv opozice by pomoc viděla pro větší okruh lidí a navíc by ji chtěla vyplácet pravidelně, ne jednorázově.

Poslanci před časem rovněž schválili vládní návrh na dočasné snížení spotřební daně u benzinu a nafty o 1,50 koruny na litr. Snížení ceny si slibují také od ukončení povinného přimíchávání biosložky do motorové nafty a benzinu, což má začít platit od července.