reklama

Přejde v ČR moc na Senát? Může, pokud politici nestihnou změnit volební zákon

Pokud by se Parlamentu nepodařilo do července schválit změnu volebního zákona, sněmovní volby by se nemohly uskutečnit v říjnu a zákonodárná moc by po skončení současné Sněmovny přešla na Senát. Potvrdil to politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v reakci na verdikt Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil. Senát zákonným opatřením nesmí podle Ústavy schválit volební změny.

reklama

Úpravy volebního zákona je třeba přijmout mezi květnem až červencem, aby se sněmovní volby mohly uskutečnit v ohlášeném termínu 8. a 9. října, shodovali se dnes poslanci i senátoři. Nejpozději 3. srpna totiž musí být odevzdány kandidátní listiny pro říjnové sněmovní volby a začnou plynout i další zákonné lhůty pro volební úkony.

K tématu

„V době, kdy Poslanecká sněmovna neexistuje, existuje Senát, může přijímat zákonná opatření,“ řekl v České televizi předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Sněmovna by pak po svém obnovení musela zákonná opatření dodatečně schvalovat. Toto Ústavou předjímané řešení bylo využito v Česku zatím jen jednou, a to v důsledku rozpuštění Sněmovny v roce 2013.

Hrozící ústavní krize

Zákonná opatření smí Senát projednávat podle Ústavy v případě neexistence Sněmovny výhradně na návrh vlády i v případě, že by to byl kabinet v demisi. „Ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona,“ uvádí Ústava. Opatření se podle ní nesmějí týkat ústavních změn, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona. Proto by se Sněmovna měla nejpozději před uplynutím svého funkčního období na konci října dohodnout se Senátem na volební novele, aby mohla být alespoň dodatečně naplněna. V opačném případě podle politologa Josefa Mlejnka z Karlovy univerzity hrozí ústavní krize, kdy skončí mandát současné Sněmovny a nová nebude moci být zvolena.

Zrychleně jedná horní komora o zákonných opatřeních za ohrožení státu a válečného stavu. Výbory je neprojednávají, Senát o nich musí rozhodnout do 72 hodin od předložení. Jednací řád pro tyto případy také omezuje délku a počet vystoupení senátorů v rozpravě. Zákonná opatření, stejně jako běžné zákony, podepisuje prezident. Podpis pak připojuje také premiér.

Senát na podzim roku 2013 po rozpuštění Sněmovny schválil čtyři zákonná opatření, která se týkala zvýšení plateb za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, daňových úprav a veřejných zakázek. Dolní komora na konci listopadu platnost všech čtyř opatření schválila.

K tématu

Další hlavní zprávy

360°

Na rakovinu bude umírat více lidí, kvalita péče se snižuje, varuje primář Škola

Na rakovinu bude umírat více lidí, kvalita péče se snižuje, varuje primář Škola

Kvůli soustředění zdravotní péče na covidové pacienty bude umírat více lidí na rakovinu, sdělil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové primář Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Josef Škola. Lékaři na ně zkrátka nemají kapacity, což v pořadu na CNN Prima NEWS potvrdil i ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a rovněž lékař Petr Arenberger. Pacienty, kteří už nepotřebují podporu dýchání, pouštějí domů, aby mohli přijmout další.

Vláda chce prodloužit nouzový stav do konce března. Opozice mluví o právním kutilství
Jak hodnotí rok s koronavirem Miloš Zeman a Andrej Babiš? Sledujte nedělní Partii
Fanoušci se sesypali na Kluse, zpoplatnil svůj web. Nestydím se za to, říká zpěvák
Smartwings nad propastí. Hrozí insolvence, ČSA oznámily, že se chystají propouštět
reklama
reklama
Nekrolog za Důl Darkov: Fáral jsem tu 35 let a syn sedm roků, loučí se havíř

Reportáž

Domácí zpravodajství

Zpřísníme, opatření budou jako na jaře, prohlásil Babiš. Co tenkrát platilo?
Dvě lékařské roušky přes sebe odborníci nedoporučují. Zrušte to, žádají výrobci vládu
Další články
reklama
reklama