Přemohla La Manche, teď chce zdolat Gibraltar. Plavkyni s handicapem neděsí ani žraloci

První handicapovaná přemožitelka kanálu La Manche, liberecká plavkyně Markéta Pechová, se chystá mezi žraloky. Za půl roku chce překonat Gibraltarskou úžinu mezi Evropu a Afrikou, opět jako první žena s handicapem –⁠ v jejím případě po amputaci pravé nohy. V gibraltarských neklidných vodách je přitom pořádně živo a právě žraloci jsou tam jedním z největších strašáků všech dálkových plavců.

„Jsou tam žraloci. Proto je tu možnost, že poplavu v kleci. O tom rozhoduje asociace, která přeplavby organizuje a potvrzuje, že plavec skutečně úžinu překonal a v jakém čase. Ta klec vlastně plave s vámi a má vás před žraloky alespoň částečně ochránit. Já bych do toho šla i bez ní, za ten risk to stojí. Vždyť mám jen padesátiprocentní šanci, že mě žralok kousne do nohy,“ směje se Markéta Pechová, která už prý začala s intenzivním tréninkem.

Nejkratší vzdálenost mezi břehy Evropy a Afriky je necelých 15 kilometrů, v úžině jsou silné proudy, které dokážou cestu pořádně prodloužit, třeba i o několik kilometrů. „Je tam taky mnohem divočejší moře než u anglických útesů, velké vlny, na které se rozhodně netěším, protože se mi v nich dělá špatně od žaludku,“ prozrazuje tmavovláska s protézou místo pravé nohy. I přes svůj handicap na dálkových tratích poráží i soupeřky, které jsou bez zdravotních problémů.

Jednou nohou přes kanál

Markéta Pechová přišla o nohu v pouhých 12 letech, když ji zasáhla rakovina. Lékaři jí později kvůli metastázám odebrali i část plíce. Svůj nelehký životní osud popisuje v knize Jednou nohou přes kanál, kterou právě pokřtila. Otevřená zpověď zachycuje okamžiky zoufalství i beznaděje dítěte, které musí podstupovat trýznivé chemoterapie.

„Známe se s Markétou spoustu let. Hodně mi toho vyprávěla, ale nikdy jsem netušil, že to bylo až tak drsné. Myslím, že překonat La Manche s jednou nohou a bez kusu plíce pro ni bylo rozhodně snazší než překonat rakovinu ve dvanácti letech," říká Markétin dlouholetý trenér Petr Kořínek.

Kniha ale podle Markéty Pechové dává i naději, že zvládnout lze i věci, ve které člověk ani nedoufá. „Je to jeden příběh z milionu, onkologických pacientů je spousta, někdo přijde o nohu, jiný o ledvinu nebo o prso. Snad to někomu pomůže,‘‘ doufá plavkyně, která by po překonání Gibraltarské úžiny mohla být opět první handicapovanou sportovkyní, která něco takového dokázala.