První pacienty s cévní mozkovou příhodou pomáhá léčit umělá inteligence už i ve dvaceti českých nemocnicích Zdroj: http://pixabay.com
Cévní mozková příhoda, lidově řečeno mrtvice, je jednou z nejčastějších příčin smrti na celém světě. Jen v Česku na ni každý den zemře v průměru 32 pacientů. Ročně pak postihne 30 000 lidí. Hlavním faktorem, který bez nadsázky určuje další bytí a nebytí postiženého člověka, je čas. Ten pomáhají šetřit nejen nové poznatky v oblasti medicíny, ale také pokrok, který přinášejí moderní technologie. Velký podíl na výrazném pokroku v oblasti léčby mrtvice má docent Ondřej Volný, který v pouhých 36 letech patří mezi špičky evropské neurologie. A který chce léčbu CMP ještě zrychlit a zefektivnit.
Cévní mozková příhoda
Hlavní příznaky: ztráta rovnováhy a koordinace pohybů či neschopnost mluvit a ovládat svaly. Napovědět, že se jedná právě o mrtvici, může znatelně ochablý koutek úst, stejně tak ochablá polovina těla.
Cévní mozková příhoda je strašákem nejen starších či nemocných lidí. Zasáhnout může také mladé, ve výjimečných případech dokonce i děti. Vždy je nutné okamžitě volat 155.
Léčba cévní mozkové příhody (CMP), kterou obvykle nazýváme jednoduše mrtvicí, za posledních deset let výrazně pokročila. Lví podíl na tom má právě český rodák, docent Ondřej Volný, který v Česku aktuálně zavádí nové léčebné postupy do klinické praxe. Výrazně urychlit pomoc pacientům s CMP má umělá inteligence, virtuální realita, robotická rehabilitace i telemedicína.
Vše dohromady zní laikovi možná dost složitě, ale výsledný záměr je překvapivě jednoduchý: zahájit pomoc člověku postiženému cévní mozkovou příhodou co nejrychleji a dokázat mu pomoci v co nejkratším čase. Před deseti lety doporučovali neurologové zahájit léčbu pacienta s cévní mozkovou příhodou do hodiny. Dnes se tak musí stát nejpozději do dvaceti minut, ideálně ještě dříve. Je to ale vůbec možné? Odpověď zní: Ano, je.
Doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO Zdroj: Se souhlasem Ondřeje Volného
Doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO Zdroj: Se souhlasem Ondřeje Volného
Ti, kdo dříve umírali, dnes mají díky moderním technologiím šanci přežít
Je to už deset let, co Ondřej Volný s kolegy vynalezli způsob, jímž při léčbě cévních mozkových příhod ušetřili tři minuty času. Jsou to drahocenné desítky vteřin, které mnohdy znamenají rozdíl mezi životem a smrtí, což na vlastní kůži zažil nespočet pacientů, které se podařilo zachránit. Jednoduše řečeno - lékařům v potvrzení diagnózy a určení stupně rozsahu běžně pomáhají snímky zobrazující mozkové cévy po vstříknutí kontrastní látky, což je zákrok nazvaný angiografie. Ovšem díky inovaci docenta Volného a jeho týmu se podařilo vytvořit barevné mapy s časovými variantami, které dokáží i méně zkušeným lékařům během krátké doby sdělit podstatně více informací o stavu pacienta potřebných k další léčbě.
„Zobrazení mozku pomocí počítačové tomografie a mozkových cév pomocí vícefázové CT angiografie, který jsme vyvinuli v Calgary, už je v mnohém překonán. Nyní je dalším důležitým pomocníkem a krokem vpřed umělá inteligence. Takovou, která „popisuje” snímky CT, se nám týmu lékařů z FN Ostrava a týmu Národní výzkumné iktové sítě Stroczech ve spolupráci se společností Brainomix podařilo dostat do 20 iktových center v Česku.“
Tedy nemocnic specializujících se právě na cévní mozkové příhody.
Doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO
- 2012 promoce na LF Masarykovy univerzity v Brně, následně odjezd na stáž do Calgary.
- 2018 se stává, jako první Středoevropan, kmenovým lékařem.
- Pravidelně publikuje v prestižních žurnálech. Jeho publikaci otiskl mj. i časopis Neurology, který se řadí mezi TOP 10 neurologických časopisů a studii prezentovala Americká neurologická společnost.
- Vystupuje na prestižních konferencích po celém světě.
Další ušetřené drahocenné minuty
Zapojení umělé inteligence vybavené vědomostmi a zkušenostmi lékařů do záchranného i léčebného procesu považuje docent Ondřej Volný za stěžejní. Zatímco lékaři se soustředí na pacienta, umělá inteligence jim dodává informace např. o objemu postižené tkáně mozku či lokalizaci uzávěru v něm. To všechno směřuje k hlavnímu cíli: Efektivnější pomoci pacientům s CMP.
„Předpokládáme, že zapojením umělé inteligence do celého procesu péče o pacienta s podezřením na CMP zpřesníme diagnostiku a ještě více zkrátíme čas k účinné léčbě. Bavíme se o dalších několika minutách, které pacientovi mohou zachránit život,” říká docent Ondřej Volný.
Jak dále zdůrazňuje, úžasný technologický pokrok ovlivňuje péči o pacienty s CMP ve všech jejích okamžicích už několik let. „Ať už se jedná o možnosti telekonzultace s posádkou RZP přímo u pacienta, sledování příjezdu záchranky na urgentní příjem (podobně jako v aplikacích na objednání taxi nebo jídla), zapojení umělé inteligence do zobrazení mozku, ještě před pár lety bylo vše hodnoceno “pouze člověkem, anebo využití virtuální reality a robotiky v rehabilitaci pacientů po CMP a tím “ulehčení” práce fyzioterapeutům a ergoterapeutům. Sledovat tento rozvoj a inovace je skvělé, ale ještě lepší je zavádět tyto inovace do klinické praxe a tím zlepšovat kvalitu zdravotní péče v ČR,“ vyjmenovává pozitiva moderních technologií v léčbě jeden z nejlepších a současně nejmladších neurologů u nás. A jedním dechem dodává konkrétní cíl:
„Zkrátit čas od příjezdu pacienta do nemocnice k zahájení léčby pod 20 min a léčit více než pětinu pacientů účinnou léčbou, kterou je systémová trombolýza.“
Doc. Ondřej Volný se už v 36 letech stává špičkou české a evropské neurologie. Nestále se snaží najít způsob jak výrazně zkrátit čas strávený diagnostikou a proces léčby pacientů s CMP zefektivnit. Aktuálně je navíc propagátorem a leaderem zavádějícím umělou inteligenci do neurologické praxe v ČR.
