Jedna pacientka po covidu například nemohla cítit maso, česnek a cibuli. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Onemocnění COVID-19 může mít bizarní následky. Mnoho lidí během nemoci přijde o čich či chuť, někteří pacienti si však i po vyléčení z covidu stěžují, že cítí zvláštní vůně a chutě. Káva prý připomíná benzín, čerstvá cibule a česnek se zdají, jako by byly zkažené. Případy pomíchaných smyslů nyní inspirovaly vědce k novým studiím. Chtějí zjistit, jak mohou viry ovlivnit právě čich, píše web Daily Mail.
Marcel Kuttabová podle webu Daily Mail popsala deníku The New York Times (NYT), že jí káva chutnala jako benzín. Další pacientka zase uvedla, že cibule, česnek a maso prý chutnaly, jako by byly zkažené, jiní se prý nemohli osprchovat bez zacpaného nosu. Někteří pacienti mohou během covidu přijít o čich nebo chuť, obvykle se jim ale po čase smysly vrátí do stavu před nemocí.
V současnosti se však vyskytuje více případů, kdy lidé po covidu popisují podivné či pomatené smysly. Anosmie (kompletní ztráta čichu) před covidem postihovala zhruba dva miliony Američanů. Skutečný podíl pacientů ve společnosti je těžké odhadnout, není totiž často měřen.
Lidé se mohou s anosmií také narodit, a to kvůli genetice. O čich mohou přijít i kvůli poškození mozku nebo nervů zapříčiněnému třeba nehodou nebo poruchami. Ztrátu čichu může v některých případech vyvolat i úraz hlavy, chemoterapie nebo Alzheimerova choroba, krátkodobě také klasické virové onemocnění jako rýma nebo i covid.
Burákové máslo páchne jako hořící guma, říká pacientka
Pacienti, kteří pomíchané smysly zažívali, měli parosmii. Jedná se o poruchu, během které lidé vnímají pachy zkresleně. V mnoha případech předměty, které by měly evokovat příjemné vůně, dělají přesný opak. Jednou z pacientek byla také Brooke Veigutová, která parosmii zažila poté, co na jaře 2020 dostala covid.
„Než se jí čich zcela vrátil, nastoupila u ní parosmie. Vůbec nemohla tolerovat česnek, cibuli nebo maso. Dříve v tomto roce pacientka popsala, že dokonce i brokolice měla takovou chemickou chuť,“ popsal deník NYT.
Třetí pacientka, Janet Marpleová, zase uvedla, že jí káva či burákové máslo „páchnou jako hořící guma“. Potíže ale měla například i během hygieny. „Vyloženě jsem musela zadržovat dech, když jsem si šamponovala vlasy a praní prádla je příšerný zážitek. Dokonce i čerstvě posekaná tráva je strašná,“ popsala Marpleová NYT.
Na Facebooku si pacienti po covidu, kteří zažívali anosmii a parosmii, založili skupiny. V současnosti je tam přes deset tisíc členů. Členka Lynzee Groomsová například ve skupině popsala svou zkušenost s parosmií jako „otravnou“ a „zvláštní“. Na Twitteru si zase někteří lidé po covidu stěžovali i na vůně svíček.
Umělkyně Terri Nelsonová v listopadu na sociální síti uvedla, že „na webových stránkách Yankee Candle jsou rozzuřené ženy, které popisují, že ani jedna ze svíček, které si koupily, vůbec nijak nevoní“.
Smysly se pacientům zatím do normálu nevrátily
Vědci se již zajímají o to, jak může právě COVID-19 poškodit čichové buňky, nyní však potřebují další studie, aby zjistili dlouhodobé dopady virového onemocnění na smysly, a mohli tak vyvinout případnou léčbu.
Experti se v současnosti zaměřují na část tkáně, takzvaný čichový epitel. Jedná se o nervové centrum uvnitř nosu, které detekuje pachy a odesílá zprávy do mozku. Během nachlazení se může nervové centrum jednoduše zablokovat hleny, které znemožňují čich. Během covidu se ale situace může mnohem více zkomplikovat.
Podle některých studií může koronavirus vyvolat molekulární reakci právě v nervovém centru, čímž zabraňuje, aby odesílalo zprávy o vůních do mozku. Když se potom nervové buňky během pacientovy léčby samy spravují, mohou se propojit nesprávně, což vede k parosmii.
Všichni pacienti, kteří mluvili s NYT, pociťovali pomíchané smysly na jaře a v létě 2020. Ani jednomu z nich se zatím čich nevrátil do normálu, vnímají ale mírné zlepšení. Pacientům s anosmií či parosmií mohou pomoci takzvaná čichová cvičení. Pacienti musí pravidelně po předepsanou dobu čichat silné vůně, aby simulovali nosní nervy.
Národní instituty zdraví na začátku roku 2021 zahájily iniciativu v hodnotě miliardy dolarů na studii dlouhodobých covidových symptomů, včetně čichu. Další vědci začínají se studiemi parosmie. V řadě případů je finančně podporují právě skupiny pacientů s čichovou poruchou.
Nový vědecký zájem je nadějí pro vyléčené covidové pacienty, ale také pro ty, kteří dlouhodobě bojují s čichovými poruchami a doufají, že jejich stav brzy získá lepší pochopení veřejnosti.
