Trpíte následky po covidu? Čeští odborníci představili cviky, které vám pomůžou

Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonnost – nejčastější důsledky prodělané infekce COVID-19. Odborníci z Olomouce však dali dohromady sadu cviků, které uzdraveným pomohou dostat se zpět do formy. Příručka zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink i doporučení vytrvalostních aktivit. Pravidelné cvičení může zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, ale i příznivě ovlivnit obezitu či nadváhu, které jsou nejen v případě covidu rizikovými faktory.

Pozitivní zkušenosti se soustavou cviků popisuje třeba pětačtyřicetiletý Tomáš. „Vysvětlili mi, že kvůli dýchacím potížím, které mě provázely v průběhu infekce COVID-19 i po ní, musíme začít zvolna a postarat se především o plíce. Mám teď sadu šesti dechových cvičení, které si opakuji každý den. Zabere mi to asi 20 minut,“ uvedl muž, který měl sám po prodělané infekci problémy s dušností.

„Po měsíci cvičení se mi konečně opět lépe dýchá. Ještě mě čeká jedna kontrola na plicním oddělení a pak už bychom se v rámci fyzioterapie měli pustit do cvičení s větší zátěží,“ uzavřel.

„Prováděním pravidelné pohybové aktivity ve spojení s úpravou jídelníčku a vhodnou délkou spánku můžete ovlivnit i nejčastější rizikový faktor pro těžký průběh COVID-19 – nadváhu a obezitu,“ píše se mimo jiné v příručce, která obsahuje více než desítku cviků na s bohatým popisem a obrazovým materiálem.

Koronavirus napadá horní cesty dýchací. Pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce.

Změny na plicích, které u většiny pacientů lze léčit

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u 4 % nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ upozornil primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Obezita je daň za luxus, nejdůležitější je udělat si čas na pohyb, tvrdí odborník

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zaujímá Česká republika sedmé místo v žebříčku nejobéznějších zemí v Evropě. Do roku 2030 by měla obezitou trpět více než polovina evropské populace. Obézní lidé přitom násobně častěji trpí vysokým krevním tlakem, cukrovkou, kardiovaskulárními komplikacemi, infarkty či mozkovými příhodami a jsou také rizikovou skupinou onemocnění COVID-19.

U většiny pacientů se však podle něj daří postižené plíce dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popsal příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo COVID-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.

Odborníci z Olomouce sestavili pro pacienty po infekci COVID-19 sadu univerzálních cviků, které jsou zaměřené na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky němuž dochází k lepšímu okysličení organismu, zvýšení rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů.

Dýchání má vliv na celý náš organismus

„Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon,“ vysvětlila přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D. „Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“

Lidem po koronaviru radí také absolvovat minimálně třikrát týdně silový trénink a denně jej doplnit půlhodinovou svižnou procházkou nebo jinou vytrvalostní aktivitou. „Těm, jež prodělali COVID-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit 14 dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo,“ dodala Sovová s tím, že nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření.

„Je nutno ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Při nejasnostech, jak má pacient cvičení a pohybové aktivity provádět, jaká cvičení a jaké pohybové aktivity jsou pro něj vhodné, je nezbytné, aby se pacient poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ dodala expertka na plicní rehabilitaci doc. Kateřina Neumannová, Ph.D., z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která se na sestavení brožury podílela.

Návod na cvičení najdete ZDE na webu Fakultní nemocnice Olomouc nebo v ordinacích pneumologů po celé ČR.

Tagy: