Fotografie z příručky doporučených cviků Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc
Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonnost – nejčastější důsledky prodělané infekce COVID-19. Odborníci z Olomouce však dali dohromady sadu cviků, které uzdraveným pomohou dostat se zpět do formy. Příručka zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink i doporučení vytrvalostních aktivit. Pravidelné cvičení může zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, ale i příznivě ovlivnit obezitu či nadváhu, které jsou nejen v případě covidu rizikovými faktory.
Pozitivní zkušenosti se soustavou cviků popisuje třeba pětačtyřicetiletý Tomáš. „Vysvětlili mi, že kvůli dýchacím potížím, které mě provázely v průběhu infekce COVID-19 i po ní, musíme začít zvolna a postarat se především o plíce. Mám teď sadu šesti dechových cvičení, které si opakuji každý den. Zabere mi to asi 20 minut,“ uvedl muž, který měl sám po prodělané infekci problémy s dušností.
„Po měsíci cvičení se mi konečně opět lépe dýchá. Ještě mě čeká jedna kontrola na plicním oddělení a pak už bychom se v rámci fyzioterapie měli pustit do cvičení s větší zátěží,“ uzavřel.
„Prováděním pravidelné pohybové aktivity ve spojení s úpravou jídelníčku a vhodnou délkou spánku můžete ovlivnit i nejčastější rizikový faktor pro těžký průběh COVID-19 – nadváhu a obezitu,“ píše se mimo jiné v příručce, která obsahuje více než desítku cviků na s bohatým popisem a obrazovým materiálem.
Koronavirus napadá horní cesty dýchací. Pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce.
Ukázka příručky s pohybovými a dechovými cvičeními pro posílení po prodělání COVID19 Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc
Ukázka příručky s pohybovými a dechovými cvičeními pro posílení po prodělání COVID19 Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc
Změny na plicích, které u většiny pacientů lze léčit
„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u 4 % nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ upozornil primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D.
U většiny pacientů se však podle něj daří postižené plíce dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popsal příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo COVID-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.
Odborníci z Olomouce sestavili pro pacienty po infekci COVID-19 sadu univerzálních cviků, které jsou zaměřené na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky němuž dochází k lepšímu okysličení organismu, zvýšení rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů.
Dýchání má vliv na celý náš organismus
„Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon,“ vysvětlila přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D. „Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“
Lidem po koronaviru radí také absolvovat minimálně třikrát týdně silový trénink a denně jej doplnit půlhodinovou svižnou procházkou nebo jinou vytrvalostní aktivitou. „Těm, jež prodělali COVID-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit 14 dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo,“ dodala Sovová s tím, že nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření.
„Je nutno ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Při nejasnostech, jak má pacient cvičení a pohybové aktivity provádět, jaká cvičení a jaké pohybové aktivity jsou pro něj vhodné, je nezbytné, aby se pacient poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ dodala expertka na plicní rehabilitaci doc. Kateřina Neumannová, Ph.D., z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která se na sestavení brožury podílela.
Návod na cvičení najdete ZDE na webu Fakultní nemocnice Olomouc nebo v ordinacích pneumologů po celé ČR.
