reklama

Příběh fenky Shadow: Měla rozdrcené kosti a v ráně plno červů

Fenka Shadow si zažila peklo/Iva Volková
Foto:

Iva Volková, která pomáhá týraným a opuštěným psům, se nám svěřila už s několik příběhy statečných duší, kterým pomohla. Některé skončily novým domovem, jiní hrdinové ho teprve hledali, někteří odešli za duhový most. Příběh fenky Shadow skončil dobře, dokonce i potrestáním zlého majitele, ikdyž k tomu došlo menší oklikou. Každopádně tento příběh z pera zachránkyně stojí za přečtení

reklama

V půlce srpna roku 2016 převzala Iva Volková, zakladatelka  azylu Rafael, o.p.s., do péče kříženku Shadow. Maličká, jeden a půl roku stará podvyživená holčička krčící se strachy, s naprosto zničeným a obnaženým kloubem zadní tlapky, s rozdrcenými kostmi plnými červů. Její majitel ji nechával jen na řetězu, bez přístřešku a pořádného krmení. V alkoholovém opojení svou fenku bil, až ji jednou přetáhl lopatou, kterou jí usekl patní kloub. S fotkami se pak chlubil v hospodě.  Nechal ji ležet v bolestech a bez ošetření na přímém slunci. Trvalo to týden, než ji jedna paní našla a hned začala jednat. Krajská veterinární správa (KVS) po nahlášení okamžitě zasáhla a od hodiny byla fenka odebraná. KVS i paní Volková podaly na majitele trestní oznámení.

Léčba

Po dohodě s KVS a magistrátem města fenku přebrala paní Volková a hned ji vezla k MVDr. Lapáčkovi, který zjistil, že je na počátku celkové sepse. Takže ihned nasadil antibiotickou léčbu, aby byla Shadow vůbec schopná se podrobit tak náročné operaci, která byla nutná. Vyslovil naději, že pokud to bude jen trochu možné, pokusí se tlapku zachránit a neamputovat. Fenečku si nechal přes noc na klinice. Druhý den si ji Iva odvezla z kliniky do Rafaela a pustila se do práce.

„Dvakrát týdně jsme jezdily na převazy. S operací se muselo počkat, protože rána byla přegranulovaná. Prognóza byla stále nejistá, neboť byla nejen přeražená kost, ale i utržená achilovka. MVDr. Lapáček provedl náročnou operaci koncem září. A povedlo se, Šedulka už sice musí do konce života používat ortézu, ale noha je zachráněná,“ vzpomíná Iva.

K tématu

Deset měsíců trvala rehabilitace a léčba. Z maličké, vystrašené holčičky se začala klubat krásná psí slečna s úžasnou a milou povahou. Vyrostla, zmohutněla a ze 16,5 kg najednou měla 28 kg. A tak se začala poohlížet po novém domově. Bylo několik zájemců, ale nebyli to ti praví. Plynuly dny, měsíce a Iva věřila, že ti praví přijdou. „Je to mladá fenka, nemůže zůstat do konce života tady. To by vůči ní nebylo fér. Začala jsem jí vozit k řece, aby si zvykala na auto a neměla cestování spojené pouze s návštěvou veterináře. Má tady spoustu kámošů, nic jí tu nechybí, je šťastná. Jediné, co tady nemá, je mít páníčky sama pro sebe. Pořád jsem čekala a věřila, že se dočká. A věřte, že nic není náhoda,“ popisuje Iva své rozhodování o další budoucnosti Shadow.

Nový domov

Jednoho dne zazvonil telefon. Z druhé strany se ozval velice příjemný mužský hlas: „Dobrý den, tady je Petr Nouzovský. Jsme hudebníci a večer hrajeme na koncertě v Doudlebech, což je kousek od vás. Odpoledne bychom k vám rádi zajeli a pomohli vyvenčit pejsky. Bylo by to možné?“ vzpomíná Iva. Přijel mladý sympatický manželský pár. Vzali pejsky na procházku. Vzhledem ke vzájemné sympatii a jejich lásce k pejskům k Ivě začali jezdit pravidelně. Na Šedulince bylo při každé návštěvě zřejmé větší a větší nadšení z jejich přítomnosti. Při mnoha pozdně večerních až nočních rozhovorech logicky vyvstala myšlenka na nový domov pro Šhadow. Manželé ji začali brát na společné výlety autem, při kterých sledovali její stále se zmenšující obavy z jízdy, které po čase vyústily v její nadšené hopsání do auta. Zapomněla tak na nekonečné cestování za skvělým panem doktorem Lapáčkem, které pro ni bylo symbolem bolesti.

Finálnímu rozhodnutí o adopci Šedulky předcházely zodpovědné debaty o zvládnutí péče jejího hendikepu. Naučili se vše potřebné ohledně péče o tlapku, a tudíž nic nebránilo tomu, aby nastal ten veliký den D. Tak začaly veliké přípravy a balení všech jejích věcí.

Balení vypadalo takto

Šedulinka: Mamko, mám v tom kufříku určitě všechno?

Já: Určitě ano, balím tě už týden.

Šedulinka : Hlavně, ať nemám ty punčošky děravé, nemůžu ti dělat ve světě ostudu.

Já: Neboj, koupila jsem ti pro jistotu nové.

Šedulinka: Nezapomněla jsi všechny mastičky, kapičky a obvazy? Jo a ortézky v kufříku mám? A hlavně svého medvídka ať nezapomenu. To stěhování je fakt náročné.

Já: Neboj, máš tam všechno, třikrát jsem to kontrolovala.

8. 7. 2018 přišel den D

Pan Nouzovský s manželkou přijeli oficiálně i s kyticí požádat o „tlapku" Šedulinky. Nešlo říct ne. Šedulince Iva slíbila tu nejlepší rodinu. Mnozí psali, že jí bude nejlépe právě u Ivy. Ale mladý manželský pár Ivu plnohodnotně zastoupil, ba co víc, má jejich bezmeznou lásku a péči pouze a jen pro sebe.

„A to je mé poslání. Pustit mnou vypiplané pejsky do světa k milujícím rodinám. Tak, zvládla jsem další přetěžkou zkoušku. Dokázat se po dvou letech péče rozloučit s milovanou bytostí a dát jí šanci pokračovat už beze mě ve svém novém životě,“ říká Iva.

Shadow je už dva roky ve svém domově, je naprosto šťastná a páníčci ji bezmezně milují a ona je. Pravidelně jezdí na návštěvy. Původní majitel byl odsouzen na dva roky podmíněně. V podmínce způsobil havárii a šel na 6 měsíců do vězení.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

reklama
Ceny zboží v Česku rostou skoro nejrychleji v Evropské unii. Pomohlo by euro?
Cynická Evropo, probuď se, volají kvůli uprchlíkům premiéři Kalábrie a Sicílie
Landa: Lidé se bojí říkat svůj názor. Potřebujeme debatu o svobodě, kterou nám krájí
reklama
reklama
Češi si dovezli koronavirus ze šesti zemí. Nejvíce ze Slovenska

Koronavirus

Domácí zpravodajství

V pondělí v Česku přibylo 64 případů nákazy. Podobně jako o víkendu
Bez roušek to v budoucnu nepůjde, myslí si epidemiolog Maďar
Domácí násilí a jeho řešení není prioritou naší společnosti, říká advokátka Hrdá
Na Novojičínsku hygienici nařídili plošné testování celkem 1 500 lidí, začne v úterý
Další články
reklama
reklama