Další příběh z pera Ivy Volkové, která zasvětila svůj život pomoci týraným a opuštěným psům, které přijímá pod křídla své organizace Rafael o.p.s.
„V prosinci loňského roku jsem akutně přebrala do péče dalšího zuboženého psa ze záchytných kotců v Turnově, který na tom nebyl vůbec dobře. Byl podvyživený, dehydrovaný, z obou tváří mu tekl hnis. Nepřijímal potravu, jenom hodně pil,“ popisuje pejskův stav Iva.
Léčba
Pejsek dostal jméno Alan. Trpěl značnou vyhublosti, nejen úbytkem tukové hmoty ale též i svalové. Neměl na sobě kousek tuku. Na obou stranách horní čelisti měl abscesy vycházející od kořenů stoliček a na pravé straně čelisti měl díru skrz tvář. Zuby měl v katastrofálním stavu. Paní doktorka Veronika Křížová řekla, že tento stav musel trvat dlouho. Pro nutnost výplachu ran zvolila sedaci. Odebrala krev a poslala na rozbor. Výsledky ukázaly velmi vysoké hodnoty leukocytů, tudíž měl v těle obrovský zánět, kdy mohly být zasažené i kosti. Ale naštěstí ledviny i játra měl v pořádku. Zjistila šelest na srdci. Ve stolici měl zrní a kousky slámy.
„Tak jsem se pustila do práce. Alánek první dva dny nechtěl jíst, ale po antibiotikách se mu ulevilo. Pomalu se začal rozkrmovat, několikrát denně po menších dávkách. Denně jsem proplachovala rány a čistila hnis, to se mu vůbec nelíbilo a to jsem vždy musela zavolat nějakou posilu, aby ho držela,“ popisuje začátky s Alanem Iva.
Několik operací
Hned začátkem ledna prodělal Alana operaci zubů u veterinářky Veroniky Křížové. A bylo to za minutu dvanáct. Bylo to opravdu hodně zlé. Musel dostat inhalační narkózu, neboť má nedomykavost srdeční chlopně.
Měl obnažené krčky na kost, úplně shnilé stoličky, rozpadlé, uhnilé kořeny a docházelo k rozpadu čelisti vlivem velikého zánětu. V čelistech měl díry skrz tvář. Paní doktorka vytrhala zasažené stoličky a obnažené zuby. Musela odstranit z dásní všechny zbylé úlomky shnilých zubů a kořenů. Měl chudáček místo zubů úplné krátery. Ostatní zdravé zuby se mu vyčistily. Při rentgenovém vyšetření byla zjištěna spondylóza v bederní oblasti dvou obratlů.
„Stále jsem mu rány čistila, ale na jedné straně se to pořád nechtělo zahojit. V únoru jsem ho vezla na další operaci. Paní doktorka musela zrevidovat stále se nehojící ránu na tváři, která zasahovala skrz kůži pod okem až do tlamy, do úrovně předposlední stoličky. Další operovaným problémem byl nádor vedle řitního otvoru, který se kompletně odstranil a byl odeslán na histologické vyšetření,“ říká Iva.
Tyto typy nádorů jsou často v růstu podporovány hormonální činností, proto byla zvolena z preventivních důvodů i kastrace. Pro komplexnost vyšetření byly nabrány i vzorky krve. Výsledky krve již byly v pořádku. Ale Alan byl sešitý od hlavy až k zadečku. Límec, co musel mít, se mu vůbec nelíbil, nechtěl v něm jíst, Iva ho krmit z ruky, po pár dnech si na něj zvykl.
„Jsem šťastná, že jsme to s Alankem zvládli a už je naprosto v pořádku. Stal se z něho nádherný pes, má klidnou a mírnou povahu, je hodný a společenský a miluje mazlení.“
Alan vyhlíží novou rodinu
Ahoj, mé jméno je Alan a jsem kříženec staforda. Přesto, že ke mně byli lidé krutí, nezanevřel jsem na ně. Miluji lidi, jsem moc vděčný za každé pohlazení. Pejsků se spíše straním, mám rád svůj klid a konflikty nevyvolávám. Ale chtěl bych mít páníčka jenom pro sebe. Pokud bys mi chtěl poskytnout domov snů, který si zasloužím, zavolej prosím Ivě Volkové na: 605 254 813.