Gump - Psí senioři (zdroj: CNN Prima NEWS)
Za příběhem psího hrdiny Gumpa, kterého znáte nejen z našich zpráv, stojí Filip Rožek a jeho nezisková organizace Se psem mě baví svět. Ta pomáhá hledat nové domovy a finančně přispívá organizacím a útulkům, které se starají o týraná nebo stará zvířata. Péči přitom potřebují nejen zvířata v plné síle, ale i ta starší. Díky svým projektům finančně podpořil i organizaci Psí senioři v nouzi.
Psí senioři potřebují pomoc více než jiní
Tuto organiazci, kde se starají o opuštěné starší psy, založila Vendula Wolfová. Psí seniory v nouzi, z. s. založila v roce 2014. „Začalo to tím, že jsme nejdříve měli pár mladších pejsků, pak se k nám ale dostala Casandra, seniorka. A pochopili jsme, že to tihle pejsci potřebují nejvíc. Ona byla takový chudáček, kterého by nikdo nechtěl. A pak přišla Šašinka, díky které jsem zjistila, co je to dočasná péče,“ popisuje Vendula začátky spolku.
Z dočasného domova trvalý
Právě v dočasných péčích u ní a dobrovolníků se pejsci z Vendulina spolku nacházejí. Májí tak individuální přístup v teple domova, může se jim věnovat i větší péče, co se léčby a socializace týká, protože v útulcích na to v množství psů často nebývá tolik času.
Se psem mě baví svět
Organizaci založil před 4 lety Filip Rožek spolu s Kateřinou Novákovou Zikmundovou. Hledá domovy psům, finančně podporuje azyly a útulky a stojí za projektem Gump. Součástí organizace je Veronika Hájková, která píše inzeráty psů k adopci a psí psycholožka Lenka Nitschová, která povede Gumpův útulek.
„Občas se stane, že se z dočasné péče stane trvalý domov. Většinou to bývá u prvního pejska,“ popisuje Vendula. A právě i u ní první „dočaska“ zůstala. Je jí právě Šašinka, která pochází z nezvládnuté smečky 60 psů.
Z nekontrolovatelné smečky psychologem spolku
„Jmenovalo se to přímo ‚kauza Bojmany‘, kde žilo 60 psů na dvorku, navzájem si žrali štěňata a výkaly, byli naprosto bez péče a bez kontaktu s člověkem.“ Šašinka putovala nejdříve do organizace Toulavé tlapky, kde ji vykastrovali, a dostalo se jí zdravotní péče. Pak putovala k Vendule, která ji dávala do hromady po psychické stránce.
„Ona byla bojácná, teď už je to daleko lepší, já ji beru, když přijedou dárci nebo zájemci o adopci, zaprvé ji tím socializuju a ona mi i hodně řekne, je to takový můj psycholog. Když přijde do spolku nový pejsek, tak si k němu nejdřív beru jen ji. Pokud jde k čumáku tak dobrý, když k zadku, tak to taky jde, ale když ho obchází, tak vím, že si musím dávat pozor,“ popisuje Vendula. A dodává, že právě díky tomu, že pochází z velké smečky, jsou její instinkty tak přesné.
Odhadne i vhodné zájemce o adopce
A dokáže Šašinka odhadnout i vhodné zájemce o adopce? Vendula se usmívá a přikyvuje, že ano. „Probíhá to úplně stejně, vidím, jestli k nim jde, nebo je opatrná. I kdyby ji chtěli uplatit dobrotou, tak podle toho, jestli si ji vezme, nebo jakým způsobem, poznám, co si myslí.“
Šašince tedy Vendula domov nehledá, je to její pravá ruka, ale máme pro vás pejska ze spolku, který hledá domov:
Žolinka hledá domov
Domov hledá i desetiletá čiperná teriérka. Žolinka je divoška. Odešla jí pánička, a tak skončila jako nechtěné dědictví v útulku. Tam čekala dva roky, než se dostala do Psích seniorů. Žolinka je aktivní, mazlivá a hravá, na vodítku ze začátku táhne, protože má radost. Potřebuje páníčky, kteří mají zkušenosti a jsou akční. Fenka by měla být jedináčkem a nehodí se k menším dětem.
Pokud nechcete adoptovat staršího pejska, protože máte strach, že brzy odejde, podívejte se na to jinak, stejně, jako Vendula, která se s odchodem pejsků setkává často. „Beru to, že i když je to smutné, tak jsme mu poslední chvilky udělali důstojné, odešel v teple domova a cítil, že ho má někdo rád.“
Pozdravy psích seniorů z nových domovů