Přijde zavírání škol a společenský lock down, tvrdí infektolog Stejskal

„Domnívám se, že bude nutné zavřít školy a bude úspěch, jestli budeme moci nechat otevřené alespoň první stupně základních škol,“ pravil jasně Stejskal. Tomu se vzpírá ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, který tvrdí, že zavírání škol nemá smysl, pokud nebudou zavedena taková opatření, aby se děti neshromažďovaly na jiných místech.

Shromažďování jen v rámci rodiny

„Myslím, že nastanou i taková opatření shromažďování,“ reagoval Stejskal na dotaz zásahů do větších skupin v rámci rodiny a doplnil: „Už některá začala. Myslím, že budou muset být regulovaná i obchodní centra, restaurace či občerstvení. Uvidíme, jestli nebudou muset být nakonec také zavřené.“

Stejskal odhaduje, že přijde tzv. lock down, tedy omezení fungování. Měl by mít však jinou podobu než při první jarní vlně pandemie koronaviru. „Podle mě půjde o společenský lock down, kdy bude možné shromažďování jen v rámci rodiny. Nebude možné se scházet ve skupinách. Aby se zastavil nárůst počtu nakažených, opatření budou muset být výrazně razantnější než doposud,“ poznamenal Stejskal s tím, že by bylo dobře nechat otevřené obchody a pokusit se, aby co nejvíce fungovala ekonomika a úřady.

Pokud by se nárůst nezastavil, Stejskal odhaduje, že „stejně bude tolik lidí v karanténě a bude tolik lidí nakažených, že nakonec se budou muset zavřít i továrny či úřady“.

Druhá vlna pandemie nemoci COVID-19 odstartovala pode Stejskala ve druhé polovině července letošního roku, kdy se lidé začali vracet z dovolených, zintenzivnil ji nástup žáků a studentů do škol. „Myslím, že situace je vážná. Ale dala se očekávat, protože předpovědi tady byly. Jde o důsledek toho, že opatření, která byla učiněna, nejsou příliš přísná. I kdyby byla přísnější, tak budou účinkovat se zpožděním dvou až tří týdnů. Problém je v tom, že šíření probíhá dlouhou dobu skrytě, mezi mladými lidmi a bez příznaků. Než se to projeví na nárůstu počtu hospitalizovaných a klinicky vážnějších případů, má to velké zpoždění, třeba měsíc až šest týdnů,“ popsal situaci Stejskal. Jako příklad uvedl Itálii. „Skutečný rozsah po lednovém výskytu se projevil až v březnu či únoru,” uvedl infektolog.

Covidový semafor nezafungoval

Zaráží ho, že vůbec nezafungoval tzv. covidový semafor. „Sice ho dělali odborníci, je v něm 25 ukazatelů, má čtyři barvy, ale vůbec nezafungoval,“ řekl Stejskal a podivoval se nad přístupem státních orgánů. „Měl pořád zelenou barvu. Jenže v té době už situace nebyla v Česku na zelenou, ale minimálně na oranžovou. Neumím odpovědět, proč to tak u nás bylo,“ dodal a pro srovnání opět použil zahraničí. Tentokrát německý Berlín. „Tam byl jejich semafor červený, v Praze však zelený, ovšem i při horších číslech,“ poznamenal Stejskal a na otázku, čím si to vysvětluje, odpověděl: „Interpretace dat pravděpodobně nebyla správná.“ A nabídl řešení: „První, co bychom měli dělat, by bylo se poučit z historie, protože o tom viru už víme hodně. V létě jsme zažili situaci na Karvinsku kolem dolu Darkov. Ale my jsme se nepoučili z chování viru.“

Dalším nástrojem by mělo být podle Stejskala zavádění pouze plošných opatření. „Zatím se opatření dělají regionálně, takže se budou muset dělat plošně. Jestliže je někde zatím nižší šíření viru, neznamená to, že za týden či 14 dnů bude situace stejná. Nedává mi smysl, že jsou opatření dosud jen regionální. Žijeme v republice, která je malá, ale má vysokou mobilitu,“ uvedl infektolog František Stejskal z Kliniky infekčních nemocí 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Rozhovor Martiny Kuzdasové s Františkem Stejskalem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.