Generál Jiří Šedivý o nebezpečí jaderného útoku na Krymu
Více než 200 tisíc mrtvých. Taková byla bilance dvou amerických atomových bomb Little Boy a Fat Man, které vybuchly nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki. Jadernou pohromu si letos již po 78. připomínají přeživší zvaní hibakuša. Ti ve světle války na Ukrajině vzkázali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že o atomových bombách nic neví. „Přijeď sem a podívej se na spálené pozůstatky, jaká je realita,“ vyzvala ruskou hlavu státu Keiko Oguraová z Hirošimy.
Když Spojené státy shodily 6. srpna 1945 atomovou bombu na Hirošimu, bylo paní Keiko Oguraové osm let. Moment, kdy nastala exploze, si ale 85letá Japonka pamatuje dodnes. „Nejdříve se na obloze objevil jasný záblesk. Následoval hrom, pak vítr, jako kdyby nás smetlo tornádo nebo tajfun. Tlaková vlna mě srazila k zemi, upadla jsem do bezvědomí. Když jsem otevřela oči, nejdříve jsem viděla tmu, po chvilce pak celou čtvrť v plamenech,“ zavzpomínala v rozhovoru pro web ABC.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Plakali jsme a zvraceli. Těla vypadala jak černé panenky, vzpomínají přeživší atomové bomby v Nagasaki
Její smysly probral pach hořících vlasů. Zahlédla lidi, kterým visely z prstů kusy kůže a chodili jako zombie. Postupně začali umírat. „Od výbuchu každý den někdo zemřel. My měli obrovské štěstí, všichni z naší osmičlenné rodiny přežili. Byli jsme zranění, bratr například krvácel z hlavy, ale mohli jsme žít dál,“ pokračovala Japonka.
Oguraová byla jedna z mála přeživších, kteří se v květnu setkali se zástupci skupiny G7 během summitu v Hirošimě. Společně v čele s japonským premiérem Fumiem Kišidou absolvovali také prohlídku místního atomového muzea. Cíl byl jasný – připomenout světovým lídrům brutální následky použití nukleárních zbraní. Sama přetlumočila americkému prezidentovi Joeu Bidenovi své hrůzné zážitky z momentu, kdy USA poslaly na její rodné město zkázu. „Pod touto zemí, na které stojíte, leží spousta mrtvých duší. Vnímejte to, prosím,“ řekla americké hlavě státu, když byli spolu u památníku nedaleko Atomového dómu – původního průmyslového paláce českého architekta Jana Letzela.
Sama si ovšem uvědomuje, že světové mocnosti stále koketují s jadernými zbraněmi, o to více po ruské invazi na Ukrajinu. Nukleárních hlavic se nechce vzdát ani Severní Korea či Írán. Kreml v květnu oznámil, že chce přesunout taktické jaderné zbraně do Běloruska. Ruští představitelé v průběhu uplynulých měsíců několikrát zmínili, že jejich použití není zcela mimo hru.
„Ráda bych vzkázala Putinovi: Nevíš nic o jaderných zbraních. Nevíš, jaké skutečně jsou. Přijeď sem a podívej se na spálené pozůstatky, jaká je realita,“ nechala se slyšet Oguraová. Setkala se také s malou ukrajinskou dívkou, která rovněž navštívila ponuré muzeum. „Se zájmem se dívala na těla obětí. Říkala, že podobné věci viděla na Ukrajině. Všechny ty otřesné vzpomínky s ní zůstanou – jako se mnou. Opravdu nechápu, proč tu atomové zbraně jsou stále s námi,“ uzavřela.
Pošetile zdržujete odzbrojování, vzkázali starostové
Lídři světových mocnosti argumentují slovy, že jaderné hlavice slouží k obranným účelům a odrazují od válečné agrese. Hirošimský starosta Kazumi Macui takový postoj odmítl jako „pošetilý“. „Musíme společně podniknout kroky, které nás vyvedou z této nebezpečné současnosti. Postavme se tomu čelem,“ vyslovil během svého projevu k 78. výročí svržení bomby Little Boy na Hirošimu.
Tamější guvernér Hidehiko Juzai na něj navázal a varoval před rostoucím napětím nejen z Ruska, ale také Severní Koreje. „Ti, kteří tvrdí, že jsou jaderné zbraně nezbytné pro udržení míru, pouze oddalují jaderné odzbrojování,“ uvedl místním médiím. I japonský premiér Kišida uznal, že aktuální události nepřispívají ke „světu bez nukleárních bomb“.
Širo Suzuki, starosta Nagasaki, rovněž uvedl, že se zástupci G7 mají vymanit ze „závislosti na jaderném odstrašování“. „Dokud na to budou vyspělé státy spoléhat, bude svět bez nukleárních zbraní na hony vzdálený. Rusko a další státy zvyšují riziko jaderné války,“ řekl ve svém středečním projevu.
Japonsko je jedinou zemí světa, která se stala terčem jaderného útoku, když Spojené státy svrhly na konci druhé světové války atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. V Hirošimě 6. srpna 1945 na následky exploze zemřelo asi 140 tisíc lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80 tisíc životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.
Co předcházelo shození atomové bomby na Hirošimu? A jak s tím souvisí aktuální konflikt na Ukrajině? Podívejte se na reportáž k 78. výročí níže:
