Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) odletěl v sobotu na Tchaj-wan spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a asi 90člennou delegací, ve které jsou podnikatelé i další politici. Primátor, který má na Tchaj-wanu dlouhodobě dobré vztahy, na ostrově vyjednává například přímou leteckou linku mezi Prahou a Tchaj-pejí. Od cesty si slibuje i to, že se mu pro pražskou zoo podaří zajistit samičku a samce chráněných luskounů.
„Přímá letecká linka mezi Prahou a Tchaj-pejí je na dobré cestě. Poté, co se dořeší dostatek letadel pro dálkové lety a uklidní se situace okolo COVID-19, měla by být zavedena,“ uvedl Zdeněk Hřib na své facebookové stránce.
Dodal, že zástupci China Airlines, tedy tchajwanského leteckého dopravce, ji podporují. „Název China Airlines se vztahuje k tchajwanskému úřednímu názvu ‚Republic of China', což nemá nic společného s kontinentální Čínou,“ upozornil Hřib. Reagoval tak na debatu na českých sociálních sítích po zveřejnění fotografií letadla právě China Airlines, které Vystrčila a jeho delegaci na Tchaj-wan přepravila. Lidé si tuto společnost pletli s čínskými leteckými firmami.
„Momentálně kvůli situaci kolem COVID-19 není možné linku realizovat okamžitě, ale jakmile tato situace pomine, opět se vrátíme k plánům na její realizaci,“ řekl primátor. Vystrčil dodal, že by byl rád, kdyby přímá letecká linka mezi Prahou a Tchaj-pejí létala pravidelně.
Luskouni pro Prahu
Nejen letecká linka je cílem „Hřibovy mise“ na Tchaj-wanu. Pro Prahu na ostrově domluvil i pár luskounů, které slibuje už od loňského roku. Domluva je součástí tzv. sesterské smlouvy Prahy a Tchaj-peje, kterou Hřib se svým protějškem, starostou Wen-je Koem, podepsal letos v lednu.
Návštěvníci pražské zoo by mohli luskouny obdivovat už za několik měsíců, ale ve hře jsou i dva roky. Sám Hřib doufá, že proces nebude tak dlouho trvat, rychlost, jakou se podaří luskouny do Prahy dostat, ale podle něj není tak důležitá. „Naší prioritou je, aby ten chov vydržel,“ poznamenal Hřib.
Zároveň chce, aby si Pražané jméno pro luskouny sami vybrali v internetovém hlasování. O slibované anketě ale zatím více neřekl. Již dříve se objevovaly návrhy, že by se jedno ze zvířat mohlo jmenovat přímo po něm, tedy Zdeněk.
Pražská zoo by mohla mít úspěšný chov
Hřib dále připomněl, že historicky se už v českém hlavním městě luskouni chovali, chov se ale nepodařilo udržet. V plánu je proto do Tchaj-peje poslat odborníky z Prahy, kteří se přímo na místě se svými budoucími svěřenci seznámí a zároveň získají zkušenosti s jejich chovem.
Tchajpejská zoo podle Hřiba pro Prahu rezervovala dva luskouny, kteří v budoucnu vytvoří pár. „Samice je tři roky stará, takže je připravena na další množení. Samec je nyní čtyři měsíce starý, než dorazí do Prahy, bude trochu starší, takže bude také připraven pro případné páření,“ poznamenal primátor.
„Takže jsou všechny předpoklady pro to, aby Praha měla opravdu úspěšný chov luskounů,“ dodal. Jejich nový domov je podle něj připravován ve spolupráci s odborníky.
Panda z Číny
O to, aby Praha dostala zvíře z Asie, se v minulém období neúspěšně snažila i bývalá primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Šlo o součást sesterské smlouvy s Pekingem, kterou vedení města schválilo v únoru 2016. Rada pod primátorem Hřibem tuto smlouvu vypověděla.
Smlouva totiž obsahovala spornou klauzuli, že Praha uznává jednotu Číny. Bývalá primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO) podpis obhajovala i tím, že Peking článkem podmiňoval právě zapůjčení pandy. Přivézt z Číny pandu se ale nepodařilo.
„Zjevný rozdíl v tom, kdo sliby plní a kdo je neplní. Tady je zjevné, že na tomto slibu se intenzivně pracuje a bude skutečně ze strany Tchaj-peje dodržen,“ narážel Hřib na slib bývalé primátorky.
Luskouni mohli být přenašečem koronaviru
Luskouni jsou jediní savci, jejichž tělo je pokryto šupinami. Patří mezi ohrožené živočichy, protože je často pašují pytláci kvůli jejich masu a šupinám.
Luskouni však podle některých vědců mohli sehrát klíčovou roli v přenosu koronaviru na člověka. Jejich maso totiž v Číně považují za delikatesu, luskouni si zase rádi pochutnávají na netopýrech. Mohli tak být chybějícím článkem v řetězci mezi netopýry, kteří jsou označování za přirozený rezervoár viru SARS-CoV-2, tedy nového typu koronaviru, a lidmi.
Šupiny luskounů se pak používají v tradiční čínské medicíně k léčbě mnoha nemocí, od rakoviny až po artritidu. Za posledních deset let kvůli tomu pytláci ulovili více než milion těchto savců, kterým tak hrozí vyhynutí.
