Hana Roháčová: Omikron je jako sezónní respirační infekce. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nynější vlnu epidemie covidu způsobená variantou omikron lze přirovnat k respiračním infekcím typickým pro zimní období, uvedla primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka v Praze Hana Roháčová.
Roháčová na dotaz, zda se současná vlna epidemie covidu dá přirovnat ke chřipkové epidemii, řekla: „Já si myslím, že skutečně už jsme tam.“ Podle ní se varianta omikron chová „krotčeji“ než předchozí varianty, a to především ve srovnání s deltou, která Česko zasáhla loni na podzim. Nákaza omikronem je podle ní podobná infekcím horních cest dýchacích.
Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocní Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jana Kynčla ale není možné obě epidemie jednoduše porovnávat, protože u chřipky se nezjišťuje počet nakažených, jen hospitalizace a úmrtí v nemocnici. Její případy mohou kvůli dominanci koronaviru lékařům unikat. Podle Kynčla je to tím, že na rozdíl od předchozích variant koronaviru nepostihuje dolní cesty dýchací, ale právě ve větší míře jen horní.
Chřipka se stále podceňuje
Primářka nechce používat srovnání s chřipkou, lidé si podle ní pojmem chřipka zvykli označovat všechna možná respirační onemocnění. „Ale tak tomu není, chřipková sezóna je zhruba tři měsíce v roce. Za ty tři měsíce je hlášeno zhruba 1 500 úmrtí. Chřipka je skutečně těžké onemocnění a bohužel je stále podceňována, co se týká očkování,“ poznamenala. Nynější epidemii covidu tedy přirovnává k respiračním infekcím, které se vyskytují sezonně a jsou typické pro nynější období. Srovnat se podle ní dá i s dopadem těchto infekcí na těžký průběh a hospitalizace.
„Očkování proti covidu dále také přispívá k tomu, že onemocnění ve většině případů nepřejde do závažné podoby, proto v současnosti tvoří většinu nemocných se závažným průběhem neočkovaní. Jde tedy o kombinaci vlastností virů a efektu proočkovanosti a promoření,“ uvedl Kynčl. Už dříve odborníci při srovnávání obou epidemií připomínali také dlouhodobé následky po nákaze koronavirem, takzvaný long covid. Po chřipce většinou následky nevznikají.
Při negativním testu na covid zvažte test na chřipku
Podle Kynčla je trochu paradoxní, že v současnosti víme o velkém množství lidí, kteří jsou pozitivně testování na koronavirus a nemají příznaky, ale případy chřipky mohou unikat. Prozatím laboratoře SZÚ podle zpráv o letošní epidemii nahlásily jen jednotky případů výskytu viru chřipky typu A. Ústav proto vyzývá, aby se u lidí s příznaky negativně testovanými na COVID-19 zvažovalo vyšetření na chřipku.
„Mohou nám unikat případy chřipky, o kterých vůbec nemusíme tušit, a přitom lidé jsou zjevně nemocní a někteří i hospitalizováni, jen u nich chřipka není zvažována, a tedy ani není vyšetřována. Pro tuto domněnku svědčí skutečnost, že v posledních dvou týdnech byla chřipka potvrzena u několika hospitalizovaných osob, kde lékaře napadlo provést cílené vyšetření na chřipku, které bylo následně pozitivní,“ dodal.
Chřipka ve světě zabije ročně 650 tisíc lidí, COVID-19 za dva roky způsobil smrt již téměř 5,7 milionu lidí. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) informovalo, že v posledním týdnu loňského roku bylo v Evropské unii hlášeno jen 43 případů chřipky na jednotkách intenzivní péče, přičemž v Česku leží aktuálně na JIP s covidem 213 lidí.
Zpočátku pandemie se koronavirus a chřipka často porovnávaly, podle odborníků ale počty zachycených případů nelze srovnávat. Nákazy se vykazují jinak, u respiračních infekcí je dohromady devět diagnóz. U chřipky se navíc laboratorně testují jenom vážné průběhy. U COVID-19 se naopak za prokázanou nákazu považuje jen ta, kde pozitivitu potvrdili v laboratoři.
