Epidemiologická situace z posledních týdnů stále jasněji ukazuje na rozdíly mezi jednotlivými regiony. Zatímco Praha se blíží svými hodnotami úrovni druhého stupně systému PES, například okres Havlíčkův Brod by měl patřit dokonce do pátého, tedy nejhoršího stupně. Přesto platí stejná opatření pro všechny regiony. Nabízí se tedy otázka, zda by jednotlivé úrovně PES neměly platit regionálně, jako tomu bylo při takzvaném semaforu.
Dokud stupeň PES nespadne celorepublikově pod úroveň 3, zůstanou opatření nadále plošná. „Platí, že při vysokém riziku (stupeň pohotovosti 3+ na celostátní úrovni) probíhá vyhlašování stupňů pohotovosti celostátně bez ohledu na rozdíly mezi kraji,“ potvrdila CNN Prima NEWS za ministerstvo zdravotnictví mluvčí Klára Doláková.
Lidé jsou demotivovaní, nechodí se testovat dokonce ani s příznaky, ukázal průzkum
Lidé nemají dostatečnou motivaci testovat se na koronavirus, bojí se ztráty příjmů, varuje sociolog Daniel Prokop. Jeho výzkumná agentura PAQ Research se podílí na výzkumu Život během pandemie, jenž ukázal, že dvě třetiny lidí, kteří byli za poslední měsíc v osobním kontaktu s nakaženým nebo měli typické příznaky nemoci, nebyly na testu. Z dotazovaných mělo kontakt či příznaky 14 procent lidí, jen jedna třetina z nich pak šla na testy, uvedl sociolog.
Pokud by však došlo v budoucnu k posunutí do stupně 2, mohl by platit režim, který by připomínal letní semafor. „V nižších stupních rizika než 3 může rozvolňování probíhat specificky dle situace v regionech. Za příznivé situace (stupně pohotovosti 1 nebo 2) probíhá hodnocení epidemie specificky pro jednotlivé regiony, přičemž pro ně může být možné přijímat nebo rozvolňovat různá opatření samostatně,“ vysvětlila Doláková.
Systém by měl specifické podmínky. „V takové situaci se však sousední kraje nesmí ve stupni pohotovosti lišit více než o jednu úroveň a při zhoršení situace ve více než polovině krajů bude opět platit celorepublikové hodnocení,“ uvedla mluvčí ministerstva.
K celostátnímu přesunu ze třetího stupně PES však pravděpodobně brzy nedojde. Naposledy ve středu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) znovu potvrdil, že by měl třetí stupeň vydržet zřejmě i přes Vánoce.
Jak by vypadala opatření podle semaforu?
Již dnes panují mezi jednotlivými regiony značné rozdíly. Už dávno neplatí, že by za největšími přírůstky stála především velká města. Naopak Praha, Brno nebo Ostrava patří spíše mezi premianty. Nejhůře jsou na tom naopak okresy na Vysočině, které během první vlny měly pouze minimum případů.
Přípravy na rozvolňování: Obchody čekají návaly, restaurace řeší omezení
Česko se chystá na zítřejší přechod do třetího stupně protiepidemického systému. Po více než měsíci se díky tomu otevřou obchody a provozovny služeb. Nebude omezený noční pohyb a venku se bude moci potkat až 50 lidí, namísto dosavadních šesti. Podle všeho se budeme moci vrátit i k venkovní konzumaci alkoholu.
Nejlépe je na tom momentálně okres Cheb, který má pouze 82 nakažených, což znamená necelých 90 osob na 100 tisíc obyvatel. Index rizika je v západočeském okrese ale stále 48, což pořád zapadá do třetího stupně. Lepší index má paradoxně například Praha, přestože má více nakažených osob na 100 obyvatel, tedy 132. Index má 42, což se již velmi blíží k druhému stupni, který má hodnoty 21 až 40.
Ke druhému stupni se blíží například okresy Sokolov, Prachatice, Jeseník nebo Bruntál. Druhý stupeň by přitom znamenal zásadní rozvolnění například pro kulturní nebo sportovní akce.
Jiné regiony jsou však v opačné situaci. Jedná se především o okres Havlíčkův Brod a přilehlé okresy Pelhřimov či Kutná Hora. Na Havlíčkobrodsku je konkrétně 518 nakažených osob, což znamená 545 na 100 tisíc obyvatel, a tedy index rizika 77, který by region řadil do pátého, nejhoršího stupně. V případě semaforu by to tak vedlo k návratu tvrdých opatření, která Češi zažívali ještě před několika týdny.