Přestože po celém světě pokračuje očkovací kampaň, stále častěji slýcháme o případech lidí s ukončenou vakcinací, kteří se koronavirem nakazili. Jak je to možné? A skutečně je namístě podlehnout dojmu, že očkování nefunguje tak, jak se čekalo?
Na začátek je třeba připomenout, že žádná vakcína nechrání před nákazou na 100 procent. Takže to, co vědci označují jako „průlomová infekce“ (nákaza, ke které dochází i po plném očkování), bylo od samého počátku očekáváno. Důležité ale je, že v takových případech má onemocnění v drtivé většině případů jen lehký průběh. A o to přece šlo – vyhnout se opakování situace, kdy je zdravotnický systém přetížen nekontrolovaným šířením infekce SARS-CoV-2.
„Neexistuje nic jako dokonalá vakcína. A s vakcínou proti covidu to není jiné,“ uvedl pro britský deník Financial Times William Schaffner, profesor Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu, který se specializuje na infekční choroby. Dokonce ani vakcína proti žluté zimnici, která bývá považována za vůbec nejúčinnější očkování proti virům, není stoprocentní. Přestože dokáže už po jedné dávce u očkovaných vybudovat slušnou imunitu, před nákazou ochrání „jen“ 98 procent z nich.
Očkovaní, přesto pozitivní
To však neznamená, že se plně očkovaní lidé nemohou ptát, nakolik jsou vlastně před nákazou koronavirem chráněni. Všechny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) schválené vakcíny vykazovaly ve třetí fázi klinického testování účinnost přes 90 procent. Některé studie z „reálného světa“ provedené ve Velké Británii, Izraeli nebo Kanadě prokázaly u vakcín o něco nižší účinnost. Odborníci to vysvětlují nástupem mutací viru, v poslední době zejména té indické, již známe pod označením delta. I proti ní se účinnost dosud používaných očkovacích látek pohybuje mezi 60 a 90 procenty.
Podle britského ministerstva zdravotnictví se z téměř 106 tisíc případů nákazy variantou delta, zjištěných od půlky června do půlky července, 17 procent týkalo lidí, kteří už byli plně očkovaní. Ve srovnatelném období v Izraeli bylo ze šesti tisíc nakažených 52 procent po dokončeném očkování. Znamená to tedy, že plně očkovaní lidé jsou vystaveni většímu riziku, že se nakazí?
Chrání před těžkým průběhem
Nikoli. Podle Natalie Deanové, profesorky biostatistiky z atlantské Emory University, vždy záleží na konkrétním rizikovém profilu daného člověka. „Vše je relativní, když jde o očkování a riziko,“ uvedla pro Financial Times.
William Schaffner zde připomíná již zmíněný hlavní přínos vakcinace. „Lidé, kteří se nakazili i po očkování a mají nepříjemné, avšak velmi mírné příznaky, by bez očkování pravděpodobně dopadli mnohem hůř,“ řekl britskému deníku. „Kdykoli za mnou pacienti přijdou a sdělí, že se cítí nemocní navzdory očkování, vždy jim říkám, že jsem velice rád, že zde vůbec jsou a že si vůbec mohou stěžovat,“ dodal.
A v podobném duchu se pro CNN Prima NEWS vyjádřil také epidemiolog Jiří Beran. „Všechny jsou schopny zabránit hospitalizaci a úmrtí. Je jen otázka, jestli člověk covid v lehké formě prodělá, nebo neprodělá, což ale nepovažuji za podstatné. Vakcíny jsou nástrojem prevence před hospitalizací a úmrtím,“ řekl.
Bez očkování čtyřikrát více hospitalizací
Ostatně to dokazují dosud nasbíraná data z Velké Británie. Ze vzorku jednoho milionu lidí ve věku 50+ bylo 92 procent, tedy 920 tisíc lidí, plně očkovaných. Z nich se koronavirem nakazilo 3 680 tisíc lidí, ze kterých 110 skončilo v nemocnici. Ze zbylých 80 tisíc nikoli plně očkovaných se nakazilo 1 600 osob, ze kterých muselo být hospitalizováno 160 lidí.
To znamená, že z plně očkovaných bylo na SARS-CoV-2 pozitivně testovaných 0,4 procenta, zatímco u neplně očkovaných to byla dvě procenta, tedy pětkrát více. Z plně očkovaných skončilo v nemocnicích 0,012 procenta, u neplně očkovaných 0,2 procenta. Jinými slovy šance na hospitalizaci u neplně očkovaných je 16,7krát vyšší než u lidí po kompletní vakcinaci.
Analytici Financial Times rovněž namodelovali vývoj počtu denních příjmů covid pozitivních pacientů v nemocnicích v případě, že by ve Velké Británii neprobíhalo očkování. Bez vakcinace by dnes britské kliniky denně přijímaly více než čtyři tisíce pacientů. To je nejen téměř pětinásobek současného stavu, ale i o několik stovek více než v lednu, kdy na Britských ostrovech vrcholila zimní vlna epidemie.
Vakcína nedá všem stejný štít
Vědci rovněž vysvětlují, jak máme rozumět očkování z hlediska získávání imunity proti koronaviru (a nejen tomuto typu viru). Podle Dannyho Altmanna, profesora imunologie z Imperial College London, nelze k individuální imunitě přistupovat jako k binární záležitosti. „Nejste v bezpečí, nebo v nebezpečí, nejste chráněný, nebo nechráněný. Lidé mají různé stupně ochrany získané po očkování. Navíc je to věc kontinuálního vývoje,“ uvedl pro Financial Times.
Jinak řečeno – vakcína každého člověka nevybaví stejným a nepropustným štítem. Proto je pro získání kontroly nad epidemií důležité dosáhnout takzvané kolektivní imunity. Ta zabraňuje, aby se mezi lidmi virus volně šířil, množil se a mutoval. Kolektivní imunita funguje pouze tehdy, když je očkován dostatečný podíl jedinců dané společnosti. Podle Státního zdravotního ústavu se tento podíl u jednotlivých typů onemocnění liší, nejčastěji se ale pohybuje mezi 85 a 95 procenty.
Přeočkování? Zatím nevíme kdy
U virových infekcí bývá také obvykle nutnost nechat se po nějakém čase přeočkovat, protože získaná imunita může takzvaně vyvanout. V některých případech vyvanutí nastává v řádu měsíců, v jiných po letech a proti některým chorobám můžeme být imunní po celý život. U viru SARS-CoV-2 to vypadá na první případ, a proto je pravděpodobné, že pro udržení kolektivní imunity bude nutné přeočkování.
„Mělo by to být ve chvíli, kdy vzroste riziko, že začnou převládat nové genetické varianty viru nad tou původní,“ uvedl Jiří Beran pro CNN Prima NEWS. Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly ale není na co čekat, jelikož takový okamžik se těžko odhaduje. „Původní virus se v řadě zemí vyskytuje minoritně, naopak převládají mutace. Minimálně jedno přeočkování bude nutné,“ řekl Prymula CNN Prima NEWS. U osob, které byly prvními dávkami očkovány na samém počátku vakcinace, by k přeočkování mohlo docházet už během podzimních nebo zimních měsíců. Vědci totiž zatím nenalezli přesnou odpověď, jak dlouho imunita po očkování u jednotlivých skupin obyvatel vydrží.
