Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Vakcinace proti covidu se otevírá pro stále mladší skupiny lidí. Mimo očkovací plán zatím zůstávají děti do šestnácti let a těhotné ženy, přestože společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna uvádějí, že jejich vakcíny jsou pro těhotné ženy zcela bezpečné a nehrozí žádná rizika pro budoucí maminku a její nenarozené dítě. Co si o tom myslí odborníci?
Těhotné ženy se nyní nemohou hlásit k očkování proti covidu. Přitom patří mezi „ohrožené“ skupiny, protože nelze nikdy přesně říci, jaký bude průběh onemocnění a jaký vliv může mít nemoc na pokračující těhotenství i zdraví dítěte. Ve světě už jsou proti covidu naočkovány tisíce těhotných žen a v některých státech dokonce patří mezi prioritní očkovací skupinu. V České republice by se od 1. června měla otevřít registrace k očkování pro všechny lidi nad 16 let, těhotné ženy však do této skupiny nespadají a ani čeští odborníci nemají na očkování gravidních žen jednotný názor.
Epidemioložka: Přínos jednoznačně převažuje nad riziky
S argumentem, že očkování chrání těhotné ženy před infekcemi a tím potenciálně i jejich nenarozené dítě, souhlasí epidemioložka Kateřina Fabiánová z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu. „Očkování může také přímo ochránit dítě prostřednictvím specifických mateřských protilátek přenesených od matky přes placentární bariéru během těhotenství,“ vysvětluje. Dodává, že očkování těhotných žen obecně jako koncept ochrany matky, jejího plodu či novorozence není nic nového, ale ve větší míře se začíná uplatňovat až v posledních dekádách, a to zejména proti tetanu, chřipce a černému kašli.
„Očkování během těhotenství je relativně novou strategií v prevenci infekčních onemocnění u matky a dítěte. Vakcíny nebyly primárně určeny pro očkování gravidních žen, ale ukázalo se, že poskytují účinnou ochranu matek a malých dětí,“ uvádí epidemioložka Fabiánová. Podle ní však nedílnou součástí očkování těhotných podobně jako u očkování obecně musí být kontinuální sledování a hlášení nežádoucích účinků u matek, plodů i dětí.
Je tedy očkování proti covidu u gravidních žen žádoucí? „Přínos vakcinace obecně jednoznačně převažuje nad potenciálními riziky v případě infekce a onemocnění. Očkování vybranými vakcínami v těhotenství se stává důležitým prvkem prenatální péče, který má ochránit zdraví žen a dětí,“ doplňuje epidemioložka.
Reaguje i na skutečnost, že podle průzkumu amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention) jsou těhotné ženy vystaveny zvýšenému riziku závažných průběhu onemocnění COVID-19. To se zvyšuje, pokud je věk matky vyšší než 35 let, má nadváhu (BMI nad 30) a chronické onemocnění. „Navíc jsou těhotné ženy s COVID-19 vystaveny zvýšenému riziku předčasného porodu a mohou mít následně horší průběh těhotenství ve srovnání s ženami, které virus v těhotenství neprodělaly,“ říká Fabiánová.
V současné době nemáme dostatečně silná data o bezpečnosti vakcín proti onemocnění COVID-19 u těhotných žen.
Proč tedy není v Česku zatím vakcinace těhotných žen doporučená, i když některé země jako například Izrael je očkují? Podle Fabiánové je to proto, že v současné obě stále nejsou k dispozici dostatečně silná data o bezpečnosti vakcín proti onemocnění COVID-19 u těhotných žen. „Ve studiích na zvířatech, kterým byly aplikovány před nebo během těhotenství vakcíny od firem Moderna, Pfizer/BioNTech nebo Johnson&Johnson/Janssen, však nebyla zjištěna žádná bezpečnostní rizika u těhotných samic nebo jejich potomků. Studie na zvířatech tedy nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na těhotenství, vývoj embrya/plodu, porod nebo postnatální vývoj,“ vysvětluje epidemioložka.
Klinické studie, které sledují bezpečnost a účinnost vakcín proti novému typu koronaviru u těhotných, teprve probíhají nebo jsou plánovány. V již dokončených studiích proto výrobci vakcín shromažďují a kontrolují dostupná data od žen, které byly očkovány před nebo během těhotenství. „V nedávno publikovaných studiích bylo očkování proti onemocnění COVID-19 mRNA vakcínou u těhotných a kojících žen dostatečně imunogenní, po očkování byla specifická protilátková odpověď vyšší než u žen, které prodělaly onemocnění v těhotenství, a mateřské protilátky byly přeneseny do pupečníkové krve a mateřského mléka,“ doplňuje Fabiánová a poukazuje na fakt, že dosud nebyly pozorovány žádné závažné nežádoucí účinky u těhotných nebo novorozenců.
„Nicméně zatím podle doporučení jednotlivých výrobců se podávání vakcíny proti onemocnění covidu v těhotenství má zvážit pouze v případě, pokud možné přínosy podání vakcíny převáží jakákoli potenciální rizika pro matku a plod,“ říká Fabiánová.
Imunoložka: Poradit by měl ošetřující gynekolog
Imunoložka Zuzana Bílková z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice doporučuje těhotným ženám, aby se o případné vakcinaci určitě poradily se svým gynekologem. Jiný přístup bude u žen zdravých, kde nejsou očekávané nějaké reakce, a jiný přístup u žen, u nichž došlo v předcházejícím těhotenství opakovaně k předčasným abortům nebo porodům a kde je jakákoliv kontraindikace. Upozorňuje, že v současné době máme vakcíny, které jsou schváleny EMA pro osoby starší 16 let, vyjma těhotných žen a dětí.
Opatrné by měly být především těhotné ženy, které jsou v prvním nebo třetím trimestru těhotenství. Toto období je pro očkování rizikovější.
Bílková nedoporučuje očkování proti covidu zejména maminkám, které jsou v prvním nebo třetím trimestru těhotenství. A to proto, že v období prvních třech měsíců po oplodnění dochází k tzv. zahnízdění plodu. V tomto období existuje velice aktivní komunikace (tzv. cross-talk) mezi plodem a imunitním systémem matky a jakýkoliv zásah například formou očkování je do určité míry rizikový. „Je třeba si uvědomit, že v prvním trimestru se imunitní systém matky sžívá s plodem, který nese z poloviny cizí tkáňové znaky a učí se je tolerovat. Jakýkoliv vnější zásah může tuto křehkou rovnováhu narušit. Podobně je tomu i v třetím trimestru, i když ta rizika jsou ke konci těhotenství celkově menší,“ vysvětluje Bílková.
Budoucí maminky by se podle imunoložky neměly nechat očkovat především v případě, že již onemocnění COVID-19 v posledních měsících prodělaly. „Opakovaně se ukazuje, že reakce po očkování, hlavně po druhé dávce, jsou často bouřlivé a jsou provázeny vysokými horečkami, bolestí kloubů, zimnicí, slabostí, zchváceností. Je to reakce imunitního systému, který se s virem SARS-CoV2 již potkal a je schopen okamžitě zahájit účinnou obranu. Jde sice o krátkodobý, ale organismus zatěžující stav, kterému by budoucí maminka neměla být zbytečně vystavena,“ dodává imunoložka.
Doplňuje, že po prodělání covidu vzniká vysoká pravděpodobnost, že budoucí maminka bude chráněna vlastním imunitním systémem po celou dobu těhotenství, že covidem neonemocní vůbec nebo onemocnění bude mít mírný průběh, který život dítěte a ani matky neohrozí.
