Bývalý afghánský prezident Hámid Karzaj Zdroj: AP
Američané prohráli válku v Afghánistánu, když ve jménu boje proti terorismu bombardovali domy obyčejných lidí. V rozhovoru pro ruskou státní televizi RT to prohlásil bývalý afghánský prezident Hámid Karzaj. Podle něj je jedinou cestou z krize spolupráce s Tálibánem a ustanovení vlády, kterou bude uznávat celá země.
Karzaj v rozhovoru pro RT uvedl, že invaze koalice v roce 2011, kterou vedly USA, byla většinou Afghánců podporována. Lidé se totiž chtěli osvobodit od extremistické vlády Tálibánu. Právě to bylo podle bývalého prezidenta důvodem, proč měla operace proti Tálibánu „okamžitý úspěch“. Karzaj dále tvrdí, že v době, kdy byl u moci, omilostnila jeho vláda mnoho bojovníků radikální organizace, kteří se pak usadili a začali nový, pokojný život.
Tálibán obsadil velká města. Západnímu Afghánistánu hrozí dobytí radikály
Situace v Afghánistánu se po stažení drtivé většiny aliančních vojsk stále zhoršuje. Radikální islamisté z hnutí Tálibán se už neomezují na obsazování venkova a útočí i na velká města, kam se skryly desítky tisíc uprchlíků. Většina z nich se proto nyní snaží utéct do sousedních států, celou řadu hraničních přechodů už ale ovládá Tálibán. V zemi tak hrozí vážná humanitární krize.
„Pak ale náhle začaly USA útočit na jejich domovy a vesnice a donutily je opustit zemi. Bylo to násilí proti Afgháncům ve jménu boje proti Tálibánu. A to mě vedlo k tomu, že jsem Tálibánce označil za naše bratry,“ uvedl Karzaj. Podle něj se právě v této době část populace přiklonila na stranu Tálibánu.
Nyní po odchodu mezinárodní koalice z Afghánistánu věří Karzaj, že jedinou cestou ze spirály násilí je jednat s Tálibánem i přesto, že jejich teroristické aktivity nelze jen tak zapomenout. Bývalý prezident také uvedl, že Afghánistán nutně potřebuje vládu, kterou bude respektovat celá země. Pokud se tak stane, veškeré hrozby, kterým nyní Afghánistán a okolní země čelí, pominou.
Nastolí stabilitu Rusko, Indie nebo Čína?
Karzaj už nevěří, že by stabilitu v Afghánistánu mohly nastolit „vzdálené velmoci“, jako jsou USA. Místo toho by měl podle něj Kábul pochopit geostrategický význam země a snažit se o nastolení důvěry se sousedními zeměmi a hlavními mocenskými silami v regionu – Ruskem, Indií a Čínou, které označil za „spojence pro stabilitu“.
Karzaj, který vystudoval politologii v Indii, podporoval v 80. letech během války v Afghánistánu mudžáhidy v boji proti Sovětům a následně podporoval také Tálibán, který svrhl vládu a ujal se moci. Později ale začal radikální organizaci kritizovat za násilné praktiky. Po vraždě svého otce, ze které Karzaj obvinil právě teroristy, se s Tálibánem definitivně rozešel. Od té doby čelil několika atentátům, z nichž vyvázl bez zranění.
I proto uvítal spojeneckou invazi do Afghánistánu a s Američany vřele spolupracoval. Na konci roku 2001 stanul v čele prozatímní vlády a následně se stal i dočasným prezidentem. V roce 2004 pak vyhrál prezidentské volby a v úřadu působil až do roku 2014. Během prezidentování se nevyhnul ani skandálům. Americká média například odhalila, že Karzaj vyinkasoval od CIA desítky milionů dolarů, které skončily v rukou vojenských vůdců a politiků. Mnozí z nich měli přitom vazby na obchod s drogami i na samotný Tálibán.
