Situace v Afghánistánu se stále zhoršuje
Situace v Afghánistánu se po stažení drtivé většiny aliančních vojsk stále zhoršuje. Radikální islamisté z hnutí Tálibán se už neomezují na obsazování venkova a útočí i na velká města, kam se skryly desítky tisíc uprchlíků. Většina z nich se proto nyní snaží utéct do sousedních států, celou řadu hraničních přechodů už ale ovládá Tálibán. V zemi tak hrozí vážná humanitární krize.
Metropole západního Afghánistánu Herát je pod útokem Tálibánu. Radikálové podle odhadů ovládají už polovinu celé země a v uplynulých měsících pečlivě obkličovali strategická města. Nyní se je snaží dobýt a pronikají do obydlených čtvrtí, kde vládní vojska nemohou využít vzdušnou převahu.
„Snažíme se bránit lidi a nepřítel se nejčastěji ukrývá v domovech civilistů, odkud útočí na afghánské jednotky. Postupujeme obezřetně, abychom se vyhnuli civilním obětem,“ řekl guvernér Herátu Abdul Sabúr Kání.
Bez slitování
Vládní jednotky se zatím drží. Pokud by byl Herát dobyt, stal by se Tálibán pánem západního Afghánistánu. Stejné boje zuří i v jižních metropolích Laškargáhu a Kandaháru, kde radikálové ochromili raketovým útokem letiště. „Spousta lidí opustila své domovy a dala se na útěk. To vyvolalo mezi místními hrůzu, demoralizuje je to. Máme vážné obavy,“ popsal situaci obyvatel Herátu Gul Ahmad.
„Tálibán nezná slitování. Kdyby měli slitování, nebyli bychom uprchlíci. Proti komu vlastně bojují? Vedou džihád proti nám, chudým lidem, muslimům,“ řekla k situaci jedna z prchajících žen.
Veterán bojů proti SSSR 78letý mudžahedín, bývalý ministr vlády (2005-2013) a guvernér provincie Ismail Chán zahájil v čele jednotek Talibánu útok na město Herát #Afghanistan pic.twitter.com/wBCMAeIDWb
— Strategické Myšlení (@StrategickeM) July 31, 2021
Nejžádanějším zbožím v Afghánistánu je nyní pas, o který denně žádají desítky tisíc lidí. „Situace není dobrá a jestli Tálibán zaútočí na města, budeme se muset přesunout do jiných zemí. Proto potřebujeme pasy,“ řekl jeden ze žadatelů.
Evakuace afghánských spolupracovníků
Spojené státy zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých 20 letech pracovali pro americkou armádu a diplomacii. První stovky odcestovaly na palubě vojenských letounů ještě před tím, než dostaly víza, napsal list The Guardian. Spolupracovníci mezinárodní koalice se nyní obávají odplaty islamistů.
První evakuační let z Kábulu se zhruba 200 pasažéry na palubě přistál ve Spojených státech ve čtvrtek, uvedl zástupce Mezinárodního záchranného výboru (IRC). Organizace v minulosti pomohla více než 16 tisícům Afghánců s usazením v USA, tentokrát je ale poprvé zapojena do samotného procesu udělování víz.
Americké úřady IRC teprve minulý týden požádaly, aby se zapojil do programu, což svědčí o tom, jak narychlo byl projekt připraven. Organizace očekává, že zvláštní lety dopraví do Spojených států až tři tisíce lidí.
Podle IRC je nynější start evakuací „velký krok správným směrem“. Americká vláda by podle výboru ale měla pomoci více a odbavit například nahromaděné nevyřešené žádosti o zvláštní víza, na která podle Guardianu čekají desetitisíce Afghánců. Figuruje mezi nimi přes 18 tisíc lidí, kteří pracovali pro americkou armádu nebo velvyslanectví, a na 50 tisíc jejich rodinných příslušníků. Někteří čekají už roky.
Spojené státy slíbily ochranu
Americký prezident Joe Biden slíbil, že Washington tentokrát – na rozdíl od rychlého odchodu z Vietnamu – své spojence neopustí, poznamenal Guardian. Vláda přitom hledá způsoby, jak tyto lidi dostat do bezpečí, zatímco úřady řeší žádosti o víza a provádějí bezpečnostní prověrky. Američané proto údajně vyjednávají s představiteli středoasijských zemí a států Perského zálivu, zda by mohli Afghánce na čas hostit. Přímo do USA může jen menší část žadatelů o speciální víza, která už je prověřená a čeká například na zdravotní prohlídky.
První skupiny Afghánců budou nejprve bydlet na vojenské základně Fort Lee ve Virginii, kde budou čekat na dokončení imigračního procesu.
Osud Afghánců, kteří jim pomáhali, řeší i další země NATO včetně ČR. Česká vláda v pátek schválila program pomoci tlumočníkům a jejich rodinám, který předpokládá finanční pomoc i možnost azylu.