Řezání, pálení i sebevraždy: České děti se topí v pandemii deprese. V čem selhávají rodiče?

Žena se chystá spáchat sebevraždu podřezáním si žil

Generace deprese (1)

Každé čtvrté dítě se potýká s depresí či alespoň s jejími příznaky. A dokonce každé třetí dítě trpí úzkostmi. Současná generace je smutná, psychicky nestabilní, sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí u dětí a mladistvých – hned po autonehodách. Co mají vlastně dělat rodiče? A jak to poznat na svých dětech? Čeho se vyvarovat? Odpovědi na zásadní otázky se bude snažit přinést první díl podcastu GENERACE DEPRESE, který moderuje Terezie Tománková.

Řezání. Pálení. Škrábání. Začíná to sebepoškozováním, které může skončit fatálně. Naše děti prožívají pandemii deprese. „Na druhém stupni na ZŠ, kde jsem dříve působila, se to šířilo jako lavina mezi studenty a studentkami, snad každý druhý žák, se kterým jsem mluvila, vytáhl téma sebepoškozování,“ popisuje Lea Roland, která momentálně působí jako školní psycholožka Gymnázia Na Zatlance. „Přemýšleli o těch nejhorších věcech.“

ČTĚTE VÍCE: Jak poznat falešné nahé fotky ze „svlékací aplikace“? Šest bodů, které s odhalením pomohou

Sebevraždu v Česku spáchá 60 dětí ročně, pokusů je ale prý až stokrát víc. „Úzkost je nejistota z budoucnosti. Nejistota ze sebe sama,“ vysvětluje Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a vedoucího Centra pokročilých studií mozku a vědomí Národním ústavu duševního zdraví. „A právě obraz sebe sama vytváříme složitě v průběhu dospívání,“ dodává Horáček. Podle něj ničí naše děti hlavně sociální sítě – statusy, lajky, nenávist. „Aktuálně se dětská osobnost vytváří podle sociálních sítí, kde děti denně dostávají negativní vazby jako ,jsi tlustá‘, a tak dále. Výsledek je ten, že obraz sebe sama je modifikován představou, že bych se na sebe měl nebo měla dívat očima druhého člověka,“ říká Horáček. Hlavní je, co si o nás myslí druzí.

A končí to špatně. „70 % dětských pacientů na psychiatrii myslí na sebevraždu, takhle vysoké to u dospělých není. Té generaci, jako celku, prostě není dobře,“ dodává Horáček.„Sama jsem matkou dvou dcer a ty statistiky, kdy každé čtvrté dítě trpí depresemi, mě šokují. Je to budíček,“ říká europoslankyně Dita Charanzová, jejíž agenda se točí právě kolem zlepšování psychiky dětí i jejich kyberbezpečnosti. „Už teď je pozdě. Evropská unie dává 1,23 miliardy eur státům, aby s tím něco dělaly. Třeba ve Francii prezident Macron spustil velký vládní plán, který mi u nás chybí,“ popisuje Charanzová.

Právě europoslankyně Charanzová, školní psycholožka Roland a jeden z nejrespektovanějších expertů v oboru Horáček jsou hosty prvního dílu podcastu Terezie Tománkové s názvem GENERACE DEPRESE, který můžete zhlédnout v úvodním videu článku.

Jak poznat, že má vaše dítě problémy? Jak daleko je od úzkosti k sebevraždě? Kdy vyhledat odbornou pomoc? Co dítěti v depresi říkat a co neříkat? Jaké případné tresty jsou účinné a jaké neúčinné? Co ještě může zhoršit stav vašeho dítěte, i když to myslíte dobře? Pokusíme se odpovědět na všechny otázky, které trápí rodiče GENERACE DEPRESE v Česku.

Tagy:
deprese sebevražda psychologie Evropská unie Terezie Tománková Emmanuel Macron Česko Národní ústav duševního zdraví Dita Charanzová 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Jiří Horáček Gymnázium Na Zatlance Generace deprese