Citius, altius, fortius. Bude možné poslat do vrhačského kruhu virtuální Helenu Fibingerovou na olympiádě v Los Angeles v roce 2028? Zdroj: Profimedia.cz
Globální obrat už přesáhl miliardu dolarů. V Česku se v něm točí mezi padesáti a sto miliony korun ročně. Čtvrt milionu Čechů se pravidelně zapojuje do turnajů. Výjimkou není dvacetitisícová divácká návštěva a téměř sto milionů párů očí u televizních obrazovek. Řeč je o esportech, relativně mladém fenoménu, který si asertivně hledá své místo na slunci.
„Dělej, sejmi ho. Áááá, to bylo o fous. Tyvole, mám rotačák, jdu na ně. Krej mě!“ Výkřiky, které se občas ozývají z pokoje mého desetiletého syna, mě nenechávají na pochybách, že právě se svými kamarády „paří“ na PS4 v módu multipalyer jednu z nejpopulárnějších her současnosti, Fortnite. Jenže nemusí to dlouho trvat a namísto vysvětlování, že ven nemůže jít, protože prší, přijde ujištění, že trénuje na olympiádu. Rozhodně nejde o sci-fi, esporty jsou již dnes uznávány jako regulérní součást sportovního světa a jako takové mají (alespoň z části) jejich hráči přirozenou touhu začlenit se do rodiny světového olympismu.
Není tedy vyloučeno, že se možná ještě generace takzvaných „Husákových dětí“ zařazení esportů na program olympijských her dožije. Jenže před takovým krokem stojí celá řada překážek. Tou největší je zřejmě postoj Mezinárodního olympijského výboru, respektive výborů národních. „Dle dostupných informací vedení Mezinárodního olympijského výboru v současnosti myšlenku úplného začlenění esportů na program olympiády nepodporuje,“ řekl CNN Prima NEWS Lukáš Pleskot, výkonný ředitel agentury PLAYzone a předseda České asociace esportu.
MOV: Pokud se olympijské hry v Tokiu neuskuteční v roce 2021, budou zrušeny
Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach v rozhovoru pro britskou televizi BBC potvrdil, že pokud se odložené olympijské hry v Tokiu neuskuteční v příštím roce, budou zrušeny. Japonský premiér Šinzó Abe Bachovi řekl, že neexistuje žádný plán B pro případ, že by se hry v létě roku 2021 nemohly konat.
A Český olympijský výbor Pleskotův názor potvrzuje. „Český olympijský výbor ve všech svých aktivitách podporuje sport a pohyb jako základní součást zdravého životního stylu a jednoduchý způsob, jak se udržovat ve zdraví. Samozřejmě si uvědomujeme, jaký vliv počítačové hry na mládež mají. Nicméně naším cílem je, aby se zvedla ze židle, sport si vyzkoušela nebo se na něj aspoň šla podívat v reálu. Z našeho pohledu tedy do olympijského programu patří sporty, nikoli počítačové hry. Věříme, že to tak zůstane,“ uvedla pro CNN Prima NEWS mluvčí ČOV Barbora Žehanová.
Virtuální Fibingerová v LA?
Jde tedy o střet tradičního a nového pohledu na sport. Potkávají se v něm dva světy, které nejsou úplně kompatibilní. Historické zkušenosti ale dávají naději, že by se to časem mohlo změnit. Jak totiž upozorňují analytici časopisu The Economist, „nové sporty byly vždy nejprve nepopulární“. Odkazují při tom například na anglického krále Edwarda II, který se za své vlády snažil zakázat fotbal. Byl přesvědčen, že chlapci by se měli věnovat raději nácviku lukostřelby. V 19. století zase někteří nábožensky založení lidé v USA odmítali baseball, protože byl až moc zábavný. Přitom esporty vyžadují od profesionálních hráčů stejnou úroveň umu a soustředění jako sporty klasické. „Hráč musí každou vteřinu provést nejméně pět speciálních akcí,“ argumentuje The Economist. Videohry jsou navíc lacinější a dostupnější než třeba jízda na koni nebo plachetnici.
Odložení olympiády bude Český olympijský výbor stát až 20 milionů korun
Odložení letních her v Tokiu na rok 2021 nezvyšuje náklady jen organizátorům her, ale i jednotlivým národním olympijským výborům. Ten český kvůli odkladu zaplatí miliony navíc.
Lukáš Pleskot vidí cestu v tom, aby se o esportech více mluvilo a téma se vyskytovalo ve veřejném prostoru. „Jeho medializace je pro nás důležitá. Myslím si, že se nám daří bořit mýty, které ve společnosti existovaly. Vzájemné diskuse s Českým olympijským výborem si cením a myslím, že je přínosná,“ řekl CNN Prima NEWS šéf tuzemské esportovní asociace. Podle něho ale ještě nějakou dobu potrvá, než budou moci zástupci sportu esport veřejně podpořit.
Přesvědčit, že esporty na olympiádu patří, ale není jediný zádrhel. I kdyby jim MOV dal čistě teoreticky zelenou, muselo by se vyřešit několik dalších věcí. Soutěžilo by se o olympijské medaile ve sportech, jež jsou součástí her, pouze převedených do nul a jedniček? Mohlo by tedy elektronické alter ego Heleny Fibingerové už za osm let napravit 36 let starý bojkot her v Los Angeles? Nebo by hráči změřili své síly a dovednosti spíše ve Fortnite, League of Legends či Counter-Strike? „Pokud by měly být reprezentovány skutečné esporty, pak bych volil ty nejoblíbenější tituly, jako jsou právě Counter-Strike: Global Offensive, League of Legends či Dota 2. Sportovní virtuální hry v současnosti sleduje pouze malá část esportového publika. Obávám se tedy, že u fanoušků esportu by ten zájem o olympijské hry mohl být velmi vlažný,“ myslí si Lukáš Pleskot.
Citius, altius, Fortnite
Není to ale tak, že by esporty byly stále od klasických olympijských her zcela izolovány. Už dnes existují doprovodné esportové turnaje. Například před letošní olympiádou byl naplánován turnaj Intel World Open, kde se mělo hrát o půl milionu dolarů. Tím se dostáváme k další charakteristice esportů, která je společná se sportem standardním: peníze, které se v branži točí.
Na loňském červencovém turnaji ve střílečce Fortnite si hráči na prize money odnesli více než 30 milionů dolarů (bezmála 700 milionů korun), přičemž ti nejlepší si mohou odnést několik milionů dolarů. Švéd Johan Sundstein, který je profíkem ve hře Dota 2, si takto loni vydělal zhruba sedm milionů dolarů (skoro 160 milionů korun). Vedle talentu mu k takovým odměnám pomáhá prakticky jen dostatečně výkonný počítač a rychlé připojení k internetu. Jen pro srovnání, nejlepší česká tenistka Karolína Plíšková si za celý loňský rok vydělala něco málo přes sto milionů korun.
Trenéři v Japonsku mlátí a sexuálně obtěžují mladé sportovce, tvrdí organizace
Mnozí mladí sportovci v Japonsku si musejí během tréninku nechat líbit fyzické, sexuální zneužívání či verbální útoky. Jedná se například o bití baseballovými pálkami nebo simulaci topení u hráčů vodního póla. Informovala o tom mezinárodní nezisková organizace Human Rights Watch (HRW), zabývající se výzkumem a dodržováním lidských práv. Obtěžování prý také vede k sebevraždám, sebepoškozování a psychickým traumatům.
Je tedy zřejmě jen otázkou času, kdy elektronické sporty začnou v odměnách válcovat ty klasické. Mohlo by se tedy zdát, že ruku v ruce s tím půjde i postupné vytlačení standardního sportování ze světel ramp. „Podle mě to nehrozí, natož aby se do virtuálního světa přesunula celá olympiáda. Esporty nejsou aktivitou, která sport nahrazuje. Naopak vnímám stále větší propojení mezi esporty a tradičními sporty, které bude nabývat na intenzitě. I mnoho profesionálních hráčů her se věnuje sportu, čímž mohou jít příkladem i pro běžné hráče, a přivést je tak od počítačů k pohybu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Pleskot.
Podle něho se tedy může klidně stát, že se esporty mohou na olympiádě objevit už za čtyři roky, stejně jako za dvacet let, nebo nikdy. „V takovém případě nadnárodní asociace esportů zřejmě zorganizuje turnaj zemí, který bude stejně prestižní jako olympijské hry,“ myslí si Pleskot. Zatím to tedy vypadá na posledně jmenovanou variantu. Mezinárodní olympijský výbor sice v souvislosti s pandemií koronaviru podporuje větší využití elektronických a virtuálních forem svých sportů, ovšem jde především o hry, které simulují tradiční sporty například zapojením rozšířené virtuální reality. „Nejedná se ale o hry, které odporují olympijským hodnotám, což jsou například různé střílečky,“ dodala pro CNN Prima NEWS mluvčí ČOV Žehanová. Ještě nějakou dobu si tedy budeme muset sousloví citius, altius, fortius spojovat pouze s klasickým a nikoli elektronickým sportováním.
