Jak se nám bude žít v roce 2026? Vláda může být úspěšná, nebude-li slepě bořit, říká sociolog

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Jak se bude v Česku žít v roce 2026, rozhodnou klíčové reformy Babišovy vlády

  • Sociolog doporučuje změny v daních, ve školství i zdravotnictví

  • Klíčové je podpořit chudší regiony. Vláda se může inspirovat v Polsku

  • Pětikoalice neprohrála kvůli proruskému narativu, ale kvůli ekonomické frustraci v chudších regionech

  • Vláda Petra Fialy měla na krizi reagovat lépe

Více

Babišova vláda může být většinovou společností vnímána pozitivně a může být i úspěšná, nesmí se ale soustředit pouze na kritiku vlády Petra Fialy, rozklad institucí nebo se nechat převálcovat autoritářstvím malých stran. V novoročním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl ředitel sociologické organizace PAQ Research Daniel Prokop. Úspěch vlády potažmo celé společnosti v roce 2026 podle něj tkví v klíčových reformách v oblasti zdravotnictví, školství i regionálního rozvoje. Vládě radí i konkrétní kroky v ekonomické, sociální oblasti či v prevenci, které by podle něj mohly skutečně nakopnout růst Česka.

Bude pro nás rok 2026 v něčem zásadní?
Bude zásadní, jaký směr převládne v nové vládě. Ta má potenciál udělat spoustu potřebných reforem v oblasti zdravotní prevence, vzdělávání, sociálních služeb, regionálního rozvoje či třetího fondového pilíře důchodů, které by Česko posunuly. Anebo v ní převládnou autoritářské tendence menších stran, popírání změn klimatu v zájmu fosilního byznysu, snaha o ovládnutí veřejnoprávních médií a dalších institucí a budeme svědky let kulturních válek. Doufám, že rozumní lidé a ministři v ANO vědí, že jejich odkaz závisí na tom prvním.

Čtěte více: Babišovy sliby? Zlevnit může elektřina ještě letos. Na nižší odvody ale zatím zapomeňme.

Jsou už voliči všech táborů po říjnových volbách s  výsledky smíření?
Rozhodně nevidíme jako v  USA, že by je někdo zpochybňoval. Problematickým výsledkem voleb je podle mne to, jak moc získaly strany, které dostaly 6 až 7 procent hlasů. Voliči minulé vládní pětikoalice jsou rozděleni v  tom, zda by nebylo chytřejší, aby tolerovali menšinovou vládu ANO.

Měly podle vás strany někdejší pětikoalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN nebo Piráti, vyjednávat o vládě s ANO?
Osobně si myslím, že alespoň měly projevit snahu vyjednávat, aby otupily vydírající potenciál malých radikálních stran vzhledem k  vítězi voleb. 

Když se Babišova vláda zaměří na klíčové reformy, nikoli na rozklad institucí a jen slepé rušení všeho, co udělala vláda Fialova, tak může být úspěšná.

Přijde mi, že i řada voličů bývalé pětikoalice vlastně v  některé ministry a části programu ANO vkládá důvěru a čeká, co se stane. Třeba školství.
Ano. Řada plánů Roberta Plagy by skutečně školství posunula. A nemyslím jen vyšší platy učitelů. Třeba to, aby jednotné přijímací zkoušky (JPZ) na střední školy dělaly v  9. třídě všechny děti a teprve se znalostí výsledků podávaly přihlášky, je jednoznačně dobrý směr. Dnes se řada dětí z  chudšího a méně vzdělaného prostředí podceňuje, a vůbec JPZ nedělá nebo se nehlásí na dobré školy. Další v  přihláškách podávaných bez znalosti svých výsledků špatně strategizují. Pomoct může, i pokud se tzv. revize inkluze zaměří na to, aby asistenti pedagogů pracovali podle nejlepší zahraniční praxe. Anebo na fatální nedostatek speciálních pedagogů a školních psychologů.

Klíčové pro úspěch ministra bude ale celkové zlepšení řízení vzdělávání. Dnes ani nemáme data, abychom mohli říct, které školy učí dobře. Výběr ředitelů je netransparentní, protože starostové nemusí respektovat výběrové komise. V  roztříštěném systému tisíců zřizovatelů škol nejsme schopni zavádět změny – třeba implementovat rámcové vzdělávací programy – a stát se o to ani moc nesnaží.   

ANO nelze považovat za obhájce pracujících.

Dá se tedy už nyní říct, jaká nová vláda bude? A zda s ní budou lidé spokojení?
Myslím, že vláda bude úspěšná, pokud se zaměří na velké reformy. Na věci, kde neefektivně proudí stovky miliard a ovlivňují naši budoucí prosperitu. Dobrá reforma daní může znamenat růst o 0,5 až 0,7 % HDP a omezit chudobu. Reforma financování obcí může rozpohybovat 500 miliard na účtech municipalit a podpořit chudší regiony. Třetí pilíř důchodů se může inspirovat třeba ve Švédsku, kde mají fondy vyšší výnosy a menší poplatky a lidé si i s  menšími vklady solidně naspoří na stáří. Posílení prevence – od omezení alkoholismu po  včasnější záchyt rakoviny a dalších nemocí – je klíčové, abychom udrželi kvalitní a dostupné zdravotnictví. Když se vláda zaměří na tyto klíčové věci, nikoliv na rozklad institucí a jen slepé rušení všeho, co udělala vláda Fialova, tak může být úspěšná.   

Zrušení důchodové reformy nebo navýšení rodičovského příspěvku?

Co by měly za vás být první ekonomické kroky vlády? Snížení daní nízkopříjmovým?
V  daních rozhodně omezit spoustu výjimek, snížit daně nízkopříjmovým zaměstnancům a podpořit investice firem rychlejšími odpisy. Rozhodně i posílení zdravotní prevence. Dají se tím omezit náklady zdravotnictví, posílit pracovní trh a zabránit spoustě lidských tragédií. S  kolegy v  NERVu jsme k  tomu sepsali plán. Dále třeba uzavření výjimek v  danění alkoholu. Placení praktických lékařů by mělo více odpovídat výkonu prevence – jak očkují, posílají lidi na screening rakoviny. V  tom máme problém hlavně v  rakovině tlustého střeva.

Nová vláda se obecně netají tím, že je připravená peníze lidem dát, a to často i na dluh budoucích generací. Hovoří o tom, že má recept na až zázračný recept na ekonomický růst. Co čekáte, že se konkrétně stane? Třeba zvýšení rodičovského příspěvku, zrušení důchodové reformy?
Podle mne jde o povahu toho růstu. Měl by to být růst daný zapojením více regionů, vyšší úspěšností dětí ze všech vrstev společnosti ve vzdělávání  a nesměřující k  destrukci životního prostředí. Tím posílíme ekonomiku, ale i soudržnost naší společnosti. Růst se dá posílit některými věcmi relativně rychle – například máme přes 500 miliard lenošících na účtech obcí a krajů, které by mohly více směřovat do investic. Podpora firemních investic v  daňových odpisech má taky rychlý efekt. Dlouhodobě ale růst závisí na dobrých investicích do vzdělávání a výzkumu.

Zrušení důchodové reformy by bylo velkou chybou

Ohledně rodičáku. Raději bych investoval do dostupnosti dětských skupin, školek a vyšších daňových slev za děti do tří let. Zrušení důchodové reformy by bylo velkou chybou. Myslím, že jde sliby naplnit, ale ne úplně bezhlavě. Například udělat odchodový věk v 65 letech, ale jen pokud máte odpracovaný velmi vysoký počet let. A více daňově zvýhodnit práci v důchodovém věku. 65 je hodně pro někoho, kdo pracuje manuálně od 18 let, ale spousta lidí může pracovat déle.

Proč uspělo ANO a rozpadne se Spolu?

Chtěla bych se krátce zastavit u analýzy voleb. Proč uspělo hnutí ANO a je to jeho poslední takto silný výsledek? Chystá se zřejmě strana Martina Kuby, Spolu se rozpadne. Co nás na politické scéně čeká?
Rozpad Spolu, vznik nové strany a existence Starostů by znamenaly, že by bylo pět stran v nějaké středopravé části politického spektra. To si moc představit neumím a myslím, že tam časem dojde k dalšímu spojování a koalicím. Velkou otázkou české politiky je, zda se někdy vrátí levice. ANO sice část její politiky přebralo. Ale stranu, které přijde v pořádku, že chudý si z minimální mzdy odvádí více než bohatý z prodejů akcií a firem za miliardy, přeci jen za autentického obhájce pracujících považovat nelze.

Z vaší volební analýzy PAQ Research vyplývá, že končící vládní strany nebyly schopné oslovit voliče v chudších regionech, což bylo klíčové. Proč se jim to nepodařilo?
Ony je nejsou schopny oslovit dlouhodobě. Ve dvaceti nejméně socioekonomicky rozvinutých mikroregionech vládní strany nezískaly ani 30 procent hlasů, což je velký neúspěch. Není to úplná novinka, ale od minulých voleb se to ještě zhoršilo. Naopak zde silně vyhrálo ANO, které přebralo voliče antisystémovým stranám. Já si to vykládám tak, že voličům nejde ani o nějakou „proruskost“ a snahu vyhnat uprchlíky nebo podobná kulturní či populistická témata, ale o nespokojenost s rozvojem regionu. Ta se samozřejmě vždycky obrací proti vládě, ale zároveň se obrací proti stranám, jejichž politika regiony v podstatě ignoruje, což pětikoalice byla.

Dá se tedy říct, že politika strašením, že nás Andrej Babiš zatáhne do Ruska, neslavila úspěch…
Geopolitické věci samozřejmě hrají svoji roli, vládní strany získaly i přes nějakou nespokojenost podobný počet hlasů jako v  roce 2021, došlo ale k  mobilizaci právě v  chudších regionech. Podle našich dat se mobilizovali lidé, kteří před čtyřmi roky nebyli volit a pociťují, že se jim zhoršila životní úroveň. Ekonomika převážila, ale nechtěl bych říkat, že geopolitická témata jsou nedůležitá. Myslím si, že Andrej Babiš dobře věděl, že část českých voličů, kteří jsou vyloženě proruští, je minoritní. I proto byla v tomto jeho kampaň uměřená. Oproti SPD a Stačilo! nebyla úplně čitelná a zároveň ANO jelo hodně právě ekonomickou linku.

Bez podpory chudších regionů můžete vyhrát, ale ne vyhrávat

Na geopolitice tedy tolik nezáleželo?
To zase tak snadno nemůžeme říct a vidíme to třeba v Praze. Ale když máte ve velké části chudších regionů a mezi nižší střední třídou podporu do 30 procent, tak máte takový deficit, který mobilizací zbytku republiky nedoženete.

Volby nevyhrál proruský narativ, ale frustrace v chudších regionech

Dá se říct, že se volby nedají vyhrát bez oslovení chudších voličů?
V  téhle situaci se volby dají vyhrát jen tím, že propadne hodně hlasů jako v roce 2021 nebo když je nízká účast. Ale podle mého názoru se s  takhle nízkou podporou v  chudších regionech a mezi nižší střední třídou nedá volby při vysoké účasti vyhrávat stabilně. Jde to jednorázově, ale ne pravidelně.

Ukázaly nám volby i díky vysoké účasti reálný obraz, jak naše společnost skutečně napříč republikou vypadá?
Myslím, že ano. I v tom, že moc neuspěly otevřeně proruské strany, jelikož ten opravdu proruský sentiment v  Česku oproti dalším postkomunistickým zemím prostě není velký. Lidé z chudších oblastí jsou frustrovaní z  rozvoje svých regionů, protože stagnují, nikoliv proto, že jsou vyloženě proruští. Jsou potom samozřejmě oslovitelní různými frakcemi, které establishment kritizují. Andrej Babiš to podle mě vyhrál kampaní, která byla majoritně ekonomická, byť například v  oblasti důchodů slibovala rozpočtově dost nezodpovědné věci. Nevyhrál ale primárně na  tom, že by soutěžil s  SPD a KSČM, jak odejdeme z  Evropské unie a vyženeme všechny migranty.

Nejde jen o vysoké důchody, ale o celou vizi rozvoje

Platí tedy zjednodušení, že rozhodovala peněženka?
To je zase moc velké zjednodušení. Jde o vizi růstu ekonomiky, který propadne i do těch chudších regionů, nikoliv jen o to, o kolik porostou důchody. Nevím, jak moc je v  tomhle realistický plán Andreje Babiše, ale vláda pětikoalice toho očividně pro růst regionů moc neudělala. Je tady spousta návrhů opatření, která by pomohla regionům, ale nezaregistroval jsem, že by si je pětikoalice vzala a řekla: nám na tom rozvoji opravdu záleží.

Čím si to vysvětlujete?
Mám pocit, že ty liberálně demokratické strany se uzavřely v  myšlence, že se to dá urvat mobilizací v  bohatých regionech. Tohle myšlení by měly přehodnotit, protože bez ekonomického programu pro regiony to nepůjde.

Často mi přišlo, že řada politiků pětikoalice působila arogantně, odosobněně, možná elitářsky a nedokázala lidi v chudších regionech prostě oslovit.
Problém vidím i v tom, že i když koalice měla opatření, která by se dala prodat jako velká pomoc lidem, tak si tím nechtěla poškozovat tu pravicovou image, a nakonec o nich politici ani nemluvili. Podařilo se prosadit odpouštění poplatků za školku, když máte přídavek na děti. To bylo jedno z doporučení NERVu a ministr Jurečka ho zavedl. Obce musí přijímat děti do školek od tří let. Tři sta tisíc lidí se podařilo ochránit před inflační krizí příspěvkem na bydlení, kde se rozrostl počet žadatelů. Rozjeli program SFPI a výstavbu nájemního bydlení. To jsou dílčí věci, které se vládě povedly, ale přijde mi, jako by se za ně styděli, protože neodpovídaly pravicovému kánonu.

Udělala tedy vláda Petra Fialy pro rozvoj regionů z vašeho pohledu aspoň něco?
Zlepšila systém oddlužení a ve vzdělávání zavedla jednodušší – tzv. indexové financování znevýhodněných škol, aby měly na podpůrné profese a dobré učitele. Ale nezměnila nic z těch zásadních politik ovlivňujících regionální rozvoj. Což je rozpočtové určení daní, struktura vzdělávání a daňové a jiné incentivy (pobídky, pozn red.) pro firmy v chudších regionech.

Kde vidíte největší chyby končící vlády?
Měla lépe reagovat na krizi. V  daních nepomohla nižší střední pracující třídě. Oproti programovému prohlášení se nezvýšila sleva na poplatníka atp. Když jste v krizi, pracující nižší střední třída prostě začne šetřit, tam se daně zvyšovat neměly. Zvýšení daní se mělo udělat tak, aby se nedotklo těchto lidí, jelikož ti jsou na to hodně citliví. Když jim dáte peníze, dají to do spotřeby, když jim je seberete, ze spotřeby to uberou. Česká politika v  krizích opakovaně reaguje restriktivně právě vůči té nižší střední pracující třídě, která pak na dlouho omezí spotřebu a umrtví tím ekonomiku. Kdyby vláda zdaněním nižší střední třídy neumrtvila poptávku, tak růst, který aktuálně máme a je hodně tažený právě nárůstem domácí poptávky, mohl začít o rok dříve. Tím by vláda měla delší období, kdy se už může chlubit viditelnými ekonomickými úspěchy. Premiér Fiala podle mě poslední dva měsíce vedl kampaň docela dobře a ukazoval, že už se to lepší, ale nestačilo to.

Jak chudé regiony tedy skutečně podpořit, aby se za čtyři roky obraz změnil? Na ministerstvu pro místní rozvoj máme bývalou starostku Bíliny – Zuzanu Mrázovou (dříve Bařtipánovou). Může to pomoct?
Můžeme se hodně inspirovat Polskem, kde rostou všechny regiony. A není to jen kvůli větším investicím do dopravní infrastruktury, byť i ta je zásadní. První recept je mít více aglomerací s  inovativní ekonomikou, která táhne regiony. Poláci mají 10 měst mezi 20 nejrychleji rostoucími v  Evropě. Mnohem více mladých lidí než u nás tam dokončuje vysokou školu, což láká investory v  oblasti IT a podobně. Podpora firem a podnikání není dělaná nesmyslnými výjimkami a nulovým daněním kapitálových zisků jako v  Česku, ale cílenou podporou investic do vědy a výzkumu. Firmy mají taky rychlejší odpisy, pokud investují v  chudších regionech. Velká část z  odvodů daní zůstává přímo v  regionech, takže obce jsou motivovány spolupracovat s byznysem. My bychom těmito politikami mohli nakopnout Ostravsko, Plzeňsko nebo aglomeraci Hradce a Pardubic. Ale skoro nic neděláme.

Druhý recept je, aby v chudších regionech byly kvalitní školy, zdravotnictví, sociální služby – tedy kvalitní život, který zde přes mírně nižší platy udrží střední třídu. To lze zlepšit mimo jiné reformou rozpočtového určení daní a lepší spoluprací tisíců roztříštěných obcí ve společenstvích. Třetí recept je nevytahovat z  regionů zbytečně kupní sílu tím, že daníte masivně chudší zaměstnance, živnostníky a vlastníky málo hodnotných nemovitostí. Tito lidé žijí v  chudších regionech a pokud by nebyl český daňový systém regresivní, tak by měli více peněz a jejich útratou podporovali místní služby.

Hnutí ANO ve vládě obsadilo resorty zdravotnictví i školství a také  ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Je to podle vás známka, že se chce chudším regionům věnovat?
Musí to být obecně priorita úřadu vlády, ale ano tato dvě ministerstva v  tom hrají důležitou roli. Přes MMR běží program výstavby dostupného – nejčastěji obecního – bydlení, který by chtělo i posílit. MPSV by mohlo být razantnější ve zvyšování minimální mzdy, boji proti zaměstnávání načerno a v  různých pseudoagenturách, zlepšit systém rekvalifikací, radit na úřadech práce s  oddlužením. A opravit skutečnost, že podpora bydlení je vyšší v  Ústí nad Labem a Ostravě než v  Mladé Boleslavi a dalších drahých menších městech, což vede ke koncentraci sociálního vyloučení.  

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Metnar v rozhovoru vysvětluje sundání ukrajinské vlajky. Avizuje i velké změny ve výsluhách.