Proměna starší nemovitosti v pohodlné a stylové bydlení

V minulém díle přišla na řadu nosná zeď. Jejím probouráním se docílí dispozičního propojení dvou místností. Na stavbě se také ukázala nová osoba. Interiérový architekt, díky kterému se vzhled interiéru změní k nepoznání. V dnešním díle dojde na výběr jímky na dešťovou vodu, zaměří se podlahy, ale hlavně bude probíhat montáž střešních oken.

Výběr jímky na dešťovou vodu

Vzhledem k faktu, že ceny za vodu neustále rostou, klade se v poslední době velký důraz na úsporu v podobě zachytávání dešťové vody. Již v projektu bylo počítáno s vybudováním retenční nádrže na vodu. Jedná se o velkoobjemový zásobník, který zachytává dešťovou vodu pro její další využití. Při výběru jímky musí být zohledněno hned několik faktorů. V prvé řadě je důležité stanovit, pro jaké účely bude jímky využívána. Mnoho lidí používá zachycenou dešťovou vodu pouze na zalévání zahrady. Tento přírodní zdroj se však může využívat jako užitková voda v domácnosti např. při splachování toalety.

V každém případě se při výpočtu velikosti retenční nádrže vychází z velikosti střechy. Plochu střechy spočítá projektant a na základě tohoto výpočtu zjistíme, kolik kubíků vody je střecha schopná pojmout. Dále je důležité znát předpokládanou spotřebu vody, velikost zavlažované plochy a velikost plochy odvodňované. V neposlední řadě je nutné znát i dešťové poměry v dané lokalitě. Instalace je velice jednoduchá. Pro danou jímku se vyhloubí jáma, kam se nádrž zabuduje. Na vrchní část se posadí deska a celá jímka je posléze zasypána hlínou. Nikdo pak už neví, že je retenční nádrž součástí dané nemovitosti.

Osazení střešních oken

Nová střecha je již před svým úplným dokončením a v tuto chvíli přichází na řadu střešní okna. Při výběru střešních oken je nezbytností znát rozteč krokví. Tento rozměr je velice důležitý pro správný rozměr oken a také pro jejich správné zabudování. Ve chvíli, kdy přijdou okna na stavbu, je opravdu důležité zkontrolovat, zda přišlo vše tak, jak má. Tento sortiment se totiž objednává v několika fázích. Nejen, že se objednávají samotná okna, ale k jejich správné instalaci je důležité objednat i zateplení a příslušné lemování. Lemování může být jak na profilovanou krytinu, tak i na krytinu plochou. Při samotné instalaci je dobré vyříznout na střeše otvor, který bude menší než toto okno.

Dále se střešní okno osadí a zbytek díry se vyřízne přesně podle něj. Pak se nemůže stát, že díra pro osazované okno bude příliš veliká. Dále se musí postupovat podle montážního plánu, který je součástí každého střešního okna. Největší důraz se klade na zateplování. Střešní okna jsou nejvíce kritickým místem celé střechy. V těchto místech vzniká největší množství tepelných mostů a je tedy nezbytností, aby zateplovací sada byla napojená správně na nadkrokevní izolaci. Jedná se tedy o nejdůležitější místo celé střechy. Šikovní kutilové by samozřejmě montáž střešního okna zvládli svépomocí, ale doporučení zní, aby i tito lidé nechali instalaci střešních oken na odborné firmě. Nepřijdou tak o záruční lhůtu na zakoupené výrobky.

Čištění fasády

Po dokončení nové střechy je potřeba připravit venkovní stěny domu pro zateplovací systém. Vzhledem k tomu, že stará fasáda je na domě již mnoho let, je zde usazeno množství nečistot, mastnoty a prachu. V případě, že by tyto stěny nebyly správně ošetřeny, penetrace by se na původní fasádu nechytla a nevsákla by se všude tam, kde by se vsáknout měla. Čištění původní fasády se provádí omýváním tlakovou vodou. Používá se k tomu vapka, díky které se vymelou a vyplaví veškeré nesoudržné části na fasádě.

Založení akustické příčky

Některé původní příčky byly vybourány a vzhledem k tomu, že se v projektu počítá s výstavbou nové toalety v přízemí, vyroste zde i zcela nová akustická příčka, která nebude propouštět zvuk z této místnosti. První řada akustické příčky by se měla zakládat na zakládací maltu, která obsahuje plastifikátory. Díky těmto přísadám lze až 4 hodiny s první řadou stále jemně manipulovat a srovnávat ji. K tomuto se používá zakládací souprava, ale zkušený zedník by si při založení hravě vystačil i s provázkem, vodováhou či laserem.

Do akustických příček by neměla přijít žádná instalace, jako je např. voda, topení nebo rozvody. Jestliže se tato nutnost vyskytne, veškeré vysekané díry by se měly vždy zaházet zakládací maltou, neboť má naprosto shodnou objemovou hmotnost jako použitá akustická cihla. To samé platí i v případě, kdy se cihla zlomí, rozštípne, nebo jí kus chybí. Ve chvíli, kdy je založena první řada akustické příčky, pokračuje se ve vyzdívání celé stěny. Tyto cihly jsou broušené, což znamená, že pro jejich instalaci by mohla být použita pěna. Je to sice moderní a čisté řešení výstavby stěny, ale v tomto projektu byla pro výstavbu akustické příčky použita tenkostěnná malta. Má totiž o 1 decibel lepší vlastnosti, než právě zmíněná pěna. Do předpřipravené tenkostěnné malty, která musí mít konzistenci medu, se pak postupně namáčí cihla za cihlou a ty umisťují se na sebe tak, aby vznikla nová zeď.

Důležitým prvkem stěny jsou otvory např. pro budoucí dveře. Na toto místo se musí použít překlad, který bude ze stejného materiálu, jako stěna samotná. Použije se tedy keramický nenosný překlad. Ve chvíli, kdy se řeší místo u stropu, je nutné podívat se do projektu, zda projektant nevyžaduje ukotvení příčky do stropu. V případě, že tomu tak je, musí se vytvořit skrz celou cihlu otvor, dojde k přikotvení a otvor se opět zaplní maltou. Poslední mezeru pod stropem je nejjednodušší zaplnit pěnou. Jedná se o nejrychlejší a nejjednodušší způsob zaplnění volného místa, avšak pokud chceme docílit správných vlastností akustické příčky, použije se opět malta.

Zaměření podlahy

U starších domů je obrovská pravděpodobnost, že výška podlah v jednotlivých místnostech se bude lišit. Je to naprosto běžná praxe, neboť každá místnost se betonovala zvlášť. Při rekonstrukci domu se s tímto musí počítat. Nejlepší způsob, jak zjistit přesnou výšku, je zaměřit podlahy za pomoci rotačního laseru. Laser vypouští do prostoru červené světlo a za pomoci dřevěné latě se takto zaměří výška podlah, a to hned v několika bodech. Výška se musí zaměřovat v různých místech, neboť se může různit nejen v jednotlivých místnostech vůči sobě, ale i v jedné místnosti. U starších domů se velice často stává, že výška podlahy u stěny neodpovídá výšce podlahy uprostřed místnosti. Tímto způsobem se přeměří celý dům.

Pak je nutné plochu srovnat. Vyvýšená místa se zbrousí diamantovou bruskou a vyhloubené prostory zalijí nivelační hmotou. Ve chvíli, kdy je známa čistá výška podlahy, může se udělat tzv. vágris. Je to bod, který určuje výšku metru od čisté podlahy, směrem vzhůru. Na veškeré stěny, ve všech místnostech se napíše příslušná značka. Musí být takto označena místa, kde budou v budoucnu okna, dveře a veškeré zařizovací předměty. Na základě této značky se posléze např. osazují okna, toalety či vodovodní baterie.