Ilustrační foto Zdroj: Facebook.com
Počet pozitivně testovaných na koronavirus sice klesá, mnohem méně se ale testuje. Někteří odborníci proto varují, že propadáme falešné iluzi. Například ve středu 11. listopadu se provedlo o téměř 13 tisíc testů méně, než ve středu 4. listopadu.
Vypadá to, že epidemii se podařilo zbrzdit, protože nárůsty počtu nakažených nejsou tak vysoké. Důležité je však porovnávat číslo v kontextu provedených testů.
Od pondělí 9. listopadu do pátku 13. listopadu bylo provedeno o 44 tisíc testů méně než v předchozích dnech mezi pondělím 2. listopadu až pátkem 6. listopadu. Vychází to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví, na které v Partii Terezie Tománkové poukázal předseda České lékařské komory Milan Kubek.
Ve středu 4. listopadu laboratoře provedly 45 470 testů, pozitivních bylo 15 727 z nich. O týden později, 11. listopadu, byl počet testů o téměř 13 tisíc nižší (32 730) a přibylo 8920 nakažených.
Méně se testovalo i ve čtvrtek 12. listopadu. Laboratoře provedly 30 847 testů, z toho 7874 bylo pozitivních. Týden před tím, tedy ve čtvrtek 5. listopadu, se testů udělalo znovu zhruba o 13 tisíc víc, přesněji 43 210. Hygienici odhalili 13 232 nových případů.
Údaje jsou zkreslené, varuje Kubek
Před zkreslením údajů a rychlým rozvolňováním v Partii proto Kubek varoval. „Propadáme falešné iluzi. Máme pokles o 6 800 případů, ale máme o 15 tisíc testů méně. Údaje jsou zkreslené,“ varoval.
Problém vidí v tom, že zatímco ve městech je zdravotní péče bez problému dostupná, na venkově je to horší. A epidemie se v současné chvíli šíří nejvíce právě mimo velká města.
„V Praze máte 20 odběrových míst a stačí vám dojet dvě zastávky tramvají, takže to není problém. Pokud ho máte ze své vesnice 30 kilometrů daleko, hromadná doprava není, nebo ji nechcete použít a nemá vás kdo odvézt... Většina lidí reaguje tak, že zavolá praktického lékaře. Ten jim dá žádanku, ale oni na test ani nejdou. Zalezou do chaloupky a čekají, co se bude dít,“ popsal Kubek.
Testování za poslední dva týdny. Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví
„Ve většině případů to dopadne dobře, udělá se jim líp, ale nejsou zahrnuti ve statistikách. Ti, kterým se přitíží, si nakonec zavolají záchranku,“ pokračoval.
Z toho důvodu prý ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO) navrhoval, aby se zřídila takzvaná pojízdná odběrová místa. „Sanitky nebo dodávky by objížděly odříznutější obce. Dostal jsem odpověď, že by to bylo zbytečně drahé,“ prohlásil Kubek.
Za pojízdná odběrová místa chce ale bojovat dál. Jako příklad uvedl Izrael, který má o polovinu méně obyvatel než Česká republika a během vrcholu pandemie provedl až 70 tisíc testů za den. „My máme rekord 46 tisíc. Testujeme málo a vychází nám zkreslené údaje,“ zhodnotil Kubek.
